Cesko.wiki Česká podstatná jména
Author
Albert FloresČeská podstatná jména jsou částí mluvnice, která se zabývá jmény věcí, bytostí, pojmů, míst, abstraktních jevů a dalších entit. Tato část slovní zásoby hraje v češtině velmi důležitou roli a je těsně spojená s tvarem a skloňováním slov. Česká podstatná jména se dělí do tří rodů - mužského, ženského a středního. Mají také různé tvary a skloňování podle pádu, čísla a rodu. Existují různé kategorie podstatných jmen, například osobní jména, geografická jména, jména konkrétních věcí a mnoho dalších. Na stránce Česká podstatná jména na české Wikipedii je podrobně vyčerpávající informace o tomto tématu. Jsou zde uvedeny základní principy a pravidla skloňování jednotlivých kategorií podstatných jmen. Stránka také obsahuje příklady a vysvětlení těchto pravidel, což z ní činí užitečný zdroj pro studenty češtiny a jazykové zájemce.
Článek česká podstatná jména pojednává o podstatných jménech v češtině.
Skloňování
Pro skloňování podstatných jmen existuje 14 vzorů. Přiřazení ke vzorům závisí na rodu a zakončení v nominativu.
U podstatných jmen, kde kmen končí skupinou souhlásek, je vkládáno pohyblivé e mezi poslední dvě souhlásky u pádů s nulovou koncovkou: :zám'ek (N sg, A sg), zámku (G sg, D sg, V sg, L sg), zámkem (I sg) atd. - vzor hrad :karta (N sg), …, karet (G pl) - vzor žena
Střídání (alternace) souhlásek na konci kmene je v některých pádech obvyklé, např. zámek (N sg) → zámc'ích (L pl), Věra (N sg) → Věře (D sg). +more Toto pravidlo je poměrně komplikované.
Vzory podstatných jmen
Vzorů se dá nalézt více, přičemž některé mají jak své varianty, tak podvzory. V následujícím seznamu sestaveném z několika zdrojů jsou varianty vzorů uvedeny v závorkách.
Mnohá jména i přesto kolísají při skloňování mezi více vzory (např. dveře jako růže, ale v 7. pádu dveřmi nikoli podle růžemi, ale podle kostmi).
*Mužský rod - životný **pán **muž **předseda **soudce *Mužský rod - neživotný **hrad, (les) **stroj *Ženský rod **žena **růže (dříve nůše) **píseň **kost *Střední rod **město **moře **kuře **stavení
Někdy se do této kategorie řadí i vzory pro zpodstatnělá přídavná jména, které však jsou, co se koncovek týká, pouhou obdobou vzorů tvrdého a měkkého skloňování přídavných jmen, tedy mladý a jarní. Jako takové vzory pro jednotlivé rody se uvádějí např. +more: *Mužský rod **hajný **výpravčí *Ženský rod **bytná **průvodčí *Střední rod **vstupné **telecí.
Kromě uvedených vzorů existuje v češtině malé množství nesklonných podstatných jmen, přejatých z cizích jazyků.
Rod mužský životný
| Sg. | Nominativ | pán | muž | předseda | soudce |
|---|---|---|---|---|---|
| Genitiv | pána | muže | předsedy | soudce | |
| Dativ | pánovi, pánu | mužovi, muži | předsedovi | soudci, soudcovi | |
| Akuzativ | pána | muže | předsedu | soudce | |
| Vokativ | pane. +more diváku. anděli. | muži. milenče. | předsedo. | soudce. | |
| Lokál | pánovi, pánu | mužovi, muži | předsedovi | soudci, soudcovi | |
| Instrumentál | pánem | mužem | předsedou | soudcem | |
| Pl. | Nominativ | pánové, páni andělé | mužové, muži | předsedové | soudci, soudcové |
| Genitiv | pánů | mužů | předsedů | soudců | |
| Dativ | pánům | mužům | předsedům | soudcům | |
| Akuzativ | pány | muže | předsedy | soudce | |
| Vokativ | pánové. páni. andělé. | mužové. muži. | předsedové. | soudci. soudcové. | |
| Lokál | pánech divácích | mužích | předsedech kolezích | soudcích | |
| Instrumentál | pány | muži | předsedy | soudci |
Rod mužský neživotný
| Sg. | Nominativ | hrad | stroj |
|---|---|---|---|
| Genitiv | hradu lesa | stroje | |
| Dativ | hradu | stroji | |
| Akuzativ | hrad | stroj | |
| Vokativ | hrade. +more zámku. | stroji. | |
| Lokál | hradu, hradě lesu, lese | stroji | |
| Instrumentál | hradem | strojem | |
| Pl. | Nominativ | hrady | stroje |
| Genitiv | hradů | strojů | |
| Dativ | hradům | strojům | |
| Akuzativ | hrady | stroje | |
| Vokativ | hrady. | stroje. | |
| Lokál | hradech zámcích | strojích | |
| Instrumentál | hrady | stroji |
Některá slova latinského původu zakončená -us (génius, cyklus) se skloňují podle vzoru pán (životná) nebo hrad (neživotná), jako kdyby v nominativu zakončení -us nebylo: Brutus, Bruta, Brutovi, Bruta, Brute, Brutovi, Brut'em. Toto se týká pouze některých ze slov, která se v latině skloňují podle 2. +more deklinace (v genitivu se us mění v i). Slova, která v latině podléhají 4. deklinaci (i v genitivu jsou zakončená na us) a slova, která v češtině zdomácněla tak, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene, se skloňují podobně jako původní česká slova (např. ubrus).
Rod ženský
| Sg. | Nominativ | žena | růže | píseň | kost |
|---|---|---|---|---|---|
| Genitiv | ženy gejši | růže | písně | kosti | |
| Dativ | ženě škole gejše/i | růži | písni | kosti | |
| Akuzativ | ženu | růži | píseň | kost | |
| Vokativ | ženo. +more | růže. | písni. | kosti. | |
| Lokál | ženě škole gejše/i | růži | písni | kosti | |
| Instrumentál | ženou | růží | písní | kostí | |
| Pl. | Nominativ | ženy gejši | růže | písně | kosti |
| Genitiv | žen | růží ulic | písní | kostí | |
| Dativ | ženám sójám/sójím | růžím | písním | kostem | |
| Akuzativ | ženy gejši | růže | písně | kosti | |
| Vokativ | ženy. gejši. | růže. | písně. | kosti. | |
| Lokál | ženách sójách/sójích | růžích | písních | kostech | |
| Instrumentál | ženami sójami/sójemi | růžemi | písněmi | kostmi |
Rod střední
| Sg. | Nominativ | město | moře | kuře | stavení |
|---|---|---|---|---|---|
| Genitiv | města | moře | kuřete | stavení | |
| Dativ | městu | moři | kuřeti | stavení | |
| Akuzativ | město | moře | kuře | stavení | |
| Vokativ | město. +more | moře. | kuře. | stavení. | |
| Lokál | městě městu (jablku) | moři | kuřeti | stavení | |
| Instrumentál | městem | mořem | kuřetem | stavením | |
| Pl. | Nominativ | města | moře | kuřata | stavení |
| Genitiv | měst | moří bojišť | kuřat | stavení | |
| Dativ | městům | mořím | kuřatům | stavením | |
| Akuzativ | města | moře | kuřata | stavení | |
| Vokativ | města. | moře. | kuřata. | stavení. | |
| Lokál | městech jablkách střediscích | mořích | kuřatech | staveních | |
| Instrumentál | městy ponči | moři | kuřaty | staveními |
Slova latinského původu zakončená -um se skloňují podle vzoru město: muzeum, muzea, muzeu, muzeum … Některá z takových slov však zdomácněla v češtině i v podobě, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene. Většinou se taková podoba považuje za nespisovnou (dopis bez datumu apod. +more).
Určení životnosti podstatných jmen
Určení životnosti a neživotnosti vychází z reálného světa a je relativně pravidelné - osoby (a spolu s nimi nadpřirozené bytosti) a zvířata jsou rodu životného, rostliny, předměty a abstrakta jsou neživotná.
Ke kolísání v životnosti dochází: * u předmětů, které personifikují osobu nebo zvíře - sněhulák je pouze životný, zatímco strašák, panák nebo beránek (mrak) kolísají, *u organismů, u nichž jazyková norma váhá, zda je považovat za živé („zvířata“) nebo neživé - bacily, mikroby.
Především v knižním stylu se užívá zživotňující koncovka -ové (Dni plynuly, ale dnové plynuli).
Životnost se kromě shody uplatňuje také k odvozování přivlastňovacích přídavných jmen - ta se odvozují pouze od životných: otcův sněhulák, sněhulákův hrnec, ale nikoli hrncovo ucho, pouze ucho hrnce.
Určení rodu podstatných jmen
Oproti určení životnosti je rozdělení do rodů mnohem komplikovanější a neexistují spolehlivá pravidla, podle nichž by bylo možné rod jednotlivých podstatných jmen určit - u celé řady z nich si rodovou příslušnost musíme pamatovat. Přesto existují některé pomůcky pro určení rodu:
*osoby podle povolání, zařazení apod. dodržují svůj rod: učitel - učitelka, letuška - stevard. +more Přechod mezi rody se provádí přechylováním. *samci zvířat mají rod mužský, samice ženský, mláďata střední. *rod jmen lze částečně rozlišit podle koncovky - např. zpodstatnělá slovesa končící na -í jsou rodu středního: lpění, svítání; většina jmen končících na -a je rodu ženského (s výjimkou jmen osob - mužů: předseda, bača).