Říp

Hora Říp je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem. Dříve udávaná výška 455 m n. m. je výškou geodetického bodu, ne nejvyšším místem. Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Hora Říp s rotundou je chráněna jako národní kulturní památka.

Přírodní poměry

Geologie a geomorfologie

Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. +more Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.

Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu. +more Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

Magnetické anomálie

Zdejší sodaliticko-nefelinický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie, které se projevují výchylkami střelky kompasu.

Prameny

Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.

Flora

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. +more Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravý a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Ochrana přírody

V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).

Historie a mýty

Říp, v původní podobě bez porostu, na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880:

Soubor:Rip vychod Karel Liebscher.jpg|Říp od východu Soubor:Rip severovychod Karel Liebscher.jpg|Říp od severozápadu Soubor:Rip kostelik.jpg|Rotunda sv. Jiří na Řípu

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. +more Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země. Slovo Říp je identické se starogermánským rīp - skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. +more století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi . V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). +more Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Hora Říp byla od počátku 17. století, s několika přestávkami včetně nacistické a komunistické konfiskace, v majetku šlechtického rodu Lobkoviců, v současnosti (k roku 2021) je majitelka Margaret Brooks Lobkowicz.

Stavby na vrcholu

Výstup na Říp Boumova chata

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. +more Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III. v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v sedmdesátých letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem svatého Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická Boumova chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. +more Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“.

Zajímavosti

Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi. * Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. +more Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země. * Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plnými květů. * Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem. * V letech 2010 až 2018 byl podle názvu hory pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem. * Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit. Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo).

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam chráněných území v okrese Litoměřice * Seznam památných stromů v okrese Litoměřice

Externí odkazy

[url=https://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10095687448-historicky-magazin/208452801280027/]Blaník a Říp - dvě mytické hory českých dějin[/url] - video z cyklu České televize Historický magazín.

Kategorie:Hory a kopce v Dolnooharské tabuli Kategorie:Hory a kopce v okrese Litoměřice Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku Kategorie:Sopky v Česku Kategorie:Části geomorfologických jednotek v Česku Kategorie:Přírodní památky v okrese Litoměřice Kategorie:Chráněná území v Dolnooharské tabuli Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2011 Kategorie:Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Lesy v Dolnooharské tabuli Kategorie:Lesy v okrese Litoměřice Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Litoměřice Kategorie:České posvátné hory Kategorie:Mnetěš