Šarganská osmička

Technology

12 hours ago

Author

Mapa trati. Parní vlak na turistické trati. Pohled na nádraží Mokra Gora. Šarganská osmička (srbsky Шарганска осмица/Šarganska osmica) je muzejní železniční trať, která se nachází na západě Srbska, v blízkosti města Užice. Úzkorozchodná trať, kdysi součást rozsáhlejší železniční trati ze Sarajeva do Užice, byla zrekonstruována v úseku Mokra Gora-Šargan Vitasi. Areál vlastní a provozují srbské dráhy a jsou v rámci něj provozovány historické jízdy nostalgickými vlaky.

Stará původní trať byla zrušena v roce 1974 a na žádost skupiny nadšenců ze spolku Šarganska osmica byla následně obnovena turisticky nejatraktivnější část v délce 15,44 km. Svůj název má trať podle osmičky, kterou opisuje při překonávání výškového rozdílu mezi údolím řeky Kamešina a úpatím vrchu Šišatovac. +more Samotná trať tak na několika místech kříží sama sebe. Za hodinu jízdy vlak překoná 22 tunelů a více než pět mostů, celkové převýšení trati činí 300 m. Revitalizace trati byla dokončena v roce 2003 a provozován je zde vlak s parní lokomotivou ev. označení JŽ-83-173. Pravidelný turistický provoz zde byl zahájen 1. září 2003. Každé léto Šarganská osmička přepraví 70 000 turistů. V roce 2011 byla trať prodloužena do města Višegrad v Bosně a Hercegovině, kde je rovněž rozvíjen turistický průmysl, a nachází se tam i město Andrićgrad, zasvěcené spisovateli Ivu Andrićovi.

+more images (1)

Historie

Během první světové války bylo území dnešního centrálního Srbska okupováno vojsky Rakousko-Uherska. Pro Rakousko to znamenalo potřebu zajištění lepšího dopravního spojení na území balkánského státu. +more Většina dopravních spojnic směřovala ze severu, z Dolních Uher, žádná železnice však nespojovala Srbsko s Bosnou a Hercegovinou. Na jaře 1916 byly zahájeny stavební práce na trati Vardište-Užice. Trať naplánovali rakousko-uherští inženýři v čele s Hugem Keinzlem. Stavební práce probíhaly ze směru od Vardište k Užici. Prvních 9 km trati se podařilo vybudovat relativně rychle, nicméně technicky i stavebně náročné se ukázalo být překonání horského masivu Šargan. Horské sedlo mělo být překonáno rekordně dlouhým tunelem, kde však při stavbě došlo k havárii; sesunula se dlouhá sekce tunelu a zavaleno bylo 200 dělníků. Následně byly proto stavební práce přerušeny. Výstavbu trati realizovali italští a ruští váleční zajatci.

Po skončení první světové války vzniklo samostatné Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a hranice mezi Bosnou a Hercegovinou a současným Srbskem přestala fakticky existovat. Stavební práce byly obnoveny, ale pouze na úsecích Užice-Šargan-Mokra Gora. +more Původní projekt z pera rakousko-uherských projektantů byl zcela opuštěn. Na jaře 1919 jugoslávské ministerstvo dopravy nařídilo pokračování stavebních prací na úseku Užice-Vardište. Stavební práce provádělo Ředitelství pro stavební činnosti v Sarajevu. Na návrhu stavby se podíleli inženýři Ranislav Avramović, Milorad Milivojević, Vasa Marković, Andra Sanić, Stanislav Sobotka, Nikola Đurić a Milivoje Borislavljević. Tehdy padlo rozhodnutí překonat výškový rozdíl tratí vedenou v podobě číslice osm. Trať, která prochází touto formací, je dlouhá 2,7 km.

Úsek přes Mokrou Goru, Jatare a horský masiv Šaraganu byl budován v letech 1921-1925. Stavební práce byly zahájeny dne +more_březen'>1. března 1921. Protože se však státním organizacím nedařilo postupovat v pracích dostatečně rychle, uskutečnilo následně ministerstvo dopravy výběrové řízení na soukromou firmu, která by v pracích pokračovala. Rozhodnutí padlo v říjnu 1921 a vyhrály dvě společnosti - Plavšić a Feniks. Termín, do kdy měla být stavba hotová, byl 24. duben 1924. Společnost Feniks stavěla úsek mezi městem Užice a obcí Kremani v délce 30 km, resp. dále do dnešní stanice Šargan Vitasi. Překonání náročného terénu se podařilo díky práci tehdejšího technického ředitele Bory Radenkoviće. Ekonomická situace v Jugoslávii, která nebyla příliš šťastná, však dopadla i na možnosti podniku provádět výstavbu požadovaným tempem. Finální datum dokončení stavby se tak neustále odsouvalo. Nejprve na 30. června 1924 a poté na 31. ledna 1925. Původně vysoutěžená cena trati ve výšce 35,8 milionů jugoslávských dinárů byla nakonec překročena podstatným způsobem. Stát za trať zaplatil 93,4 milionů dinárů.

Stanice Jatare. +more trať vedoucí do tunelu. Úsek mezi pohořím Šargan a obcí Mokra Gora spolu s tunelem pod Šarganem budovala společnost Plavšić podnikatele Nikoly Plavšiće. Společnost na místu, odkud začínal její úsek výstavby, tj. na 9. kilometru trati, utvořila velké staveniště v údolí řeky Kamešina. Pro výstavbu trati byly vybudovány celkem tři nákladní lanové dráhy; první v délce 1825 m k pohoří Šargan, druhá do budoucí stanice Jatare o délce 1926 m a třetí od 13 kilometru trati vedla do údolí řeky Kamešiny a dlouhá byla 1400 m. Po těchto tratích byl přepravován stavební materiál. Vzhledem k vysokým stavebním nákladům na celou trať se však společnost velmi rychle ocitla bez peněz a zbankrotovala. Ředitelství pro stavební práce následně firmě zrušilo ke dni 13. června 1923 stavební povolení.

Následně poté nechal jugoslávský ministr dopravy zřídit nový státní úřad, který měl rozestavěný úsek v délce 22,8 km dobudovat. Jednalo se o sekci vedoucí z města Užice údolím řeky Đetinji až po masiv Šarganu. +more Maximální stoupání trati zde činilo 14 promile. Od stanice Šargan-Vitasi až po stanici Kotromani bylo stoupání poměrně úspěšně vyřešeno a proraženy dva tunely (tunel Šargan s délkou 808 m a tunel Balvan s délkou 453 m). Maximální stoupání v tomto úseku činilo 18 promile. V Užici se nacházela stanice na nadmořské výšce 404 m a u stanice Šargan-Vitasi vystoupala až na 806 m. Slavnostní otevření trati se uskutečnilo dne 25. ledna 1925. Pravidelný provoz úzkorozchodné trati trval celkem 49 let a 25 dní. Vlaky z Užice po trati pokračovaly dále do Višegradu, Sarajeva a Dubrovníku. První motorový vůz byl na této trati nasazen v roce 1938 a původní cestu z Bělehradu do Dubrovníku, která trvala celkem 24 hodin, zkrátil na 16 hodin a 30 minut.

Důvodem ukončení provozu v 70. letech 20. +more století byly ekonomické propočty dopravních odborníků, které poukázaly na budoucí nerentabilitu trati, především v souvislosti s nízkou cestovní rychlostí, kapacitou a konkurencí automobilové dopravy.

V roce 2020 byly rekonstruovány některé tunely na trati.

Muzeální železnice

O 24 let později byla na základě iniciativy místních obyvatel a souhlasu společnosti ŽTP Beograd zahájena rekonstrukce původní trasy. Komplex Šarganska osmica byl projektován v Dopravním institutu CIP a spočíval v obnově úzkorozchodné trati, vybudování nových konečných stanic a technické infrastruktury. +more Z užického muzea úzkorozchodných železnic v Požeze byly převezeny vagony a lokomotiva ćira. Pravidelný provoz byl zahájen v roce 2003. Kromě samotné trati je i značný počet historických lokomotiv a vagonů označen jako technická památka (celkem 14 exponátů). Na trati historické vlaky projíždějí přes 4 stanice:.

* Mokra Gora * Jatare * Golubići * Šargan Vitasi

Stanice Golubići je poznána jako dějiště filmu Život je zázrak od Emira Kusturicy.