Škumpa orobincová

Škumpa orobincová (Rhus typhina) je okrasný strom nebo keř z čeledi ledvinovníkovitých. V České republice se jedná o invazní druh.

Synonyma

škumpa ocetná * Rhus hirta

Popis

Keř nebo strom 2-10m vysoký, s hlubokým kořenovým systémem a četnými kořenovými výmladky. Borka na kmenech šedá až hnědá, podélně rozpraskaná. +more Letorosty silné, huňatě hnědě chlupaté. Starší větve olysávající, tmavohnědé, s jemnými lenticelami. Pupeny drobné, kuželovité, hustě rezavě chlupaté, vrcholový větší než úžlabní; listové jizvy podkovovité.

Listy lichozpeřené, až 50cm dlouhé, mnohojařmé, s 9-31 lístky; vřeteno listů hustě odstátě chlupaté; lístky přisedlé, 4-12cm dlouhé, 1-2cm široké, kopinaté, na okraji pilovité, na vrcholu dlouze zašpičatělé, na bázi zaokrouhlené, na líci tmavě zelené, lysé, na rubu sivozelené, slabě pýřité. Drobné květy se městnají v koncových palicovitých latách, samčí mají žlutavě zelenou barvu a samičí červenou.

Plody jsou mírně smáčklé, červeně plstnaté peckovice nahloučené v hustých přímých a velmi nápadných plodenstvích, která na větvích zůstávají dlouho do zimy.

Radiální řez kmene

Ekologie a rozšíření

Nenáročný druh, který roste dobře na suchých i zamokřených, písčitých nebo kamenitých půdách. V místech přirozeného rozšíření se vyskytuje podél vodních toků; má velké nároky na světlo. +more Dobře snáší zasolení a je velmi odolná proti mrazu. Samovolně se snadno šíří, protože velmi rychle tvoří kořenové výmladky. Často je nutno její expanzivní vlastnosti omezovat. Na českém území první exempláře v Praze v Královské oboře v roce 1835, do Evropy introdukce již v 17. století.

Význam

Škumpa je nejkrásnější na podzim, kdy jsou její zpeřené listy jasně žluté, oranžové až červené. Ve stejnou dobu dozrávají šišticová plodenství, která se začínají od konce července barvit růžovočerveně. +more Během zimy obvykle zůstávají na jinak holých větvích a mění barvu na tmavě purpurovou. Z tohoto důvodu je škumpa vysazována jako okrasná rostlina v zahradách i příměstských zeleních.

Obsahuje šťávu s pryskyřičným olejem, tříslovinami a podle některých údajů i glykosidy. U citlivějších osob vyvolává dotykové alergie projevující se mimo jiné zčervenáním a záněty pokožky. +more Je jedovatá, požití je však málo pravděpodobné. Dřevo škumpy orobincové bývá často používáno v řezbářství. Některé kmeny indiánů ze Severní Ameriky kouřily tabák s listy škumpy. Z plodů indiáni připravovali nápoj nazývaný "indiánská limonáda". Kořeny byly používány jako žluté barvivo.

Galerie

Soubor:Staghorn Sumac Rhus typhina Leaves 3008px. jpg|Detail listů u kultivaru 'Dissecta' Soubor:Brosen rhus typhina2. +morejpg|Detail plodenství Soubor:RhusTyphinaAutumn2. jpg|Detail kmenu Soubor:Rhus typhina aha. JPG|Detail borky mladé větve.

Podobné druhy

Jen málo se v Česku pěstuje příbuzná, velmi jedovatá a nebezpečná škumpa zákeřná (R. toxicodendron L. +more), keř s vystoupavými, poléhavými až plazivými větvemi. Také ona pochází se Severní Ameriky, na území Česka se vysazovala v parcích a v zámeckých i botanických zahradách. Snadno zplaňuje. Po požití může dojít k poruchám ústřední nervové soustavy, při dotyku k zánětům kůže. Prudce toxická je i podobná škumpa jedovatá (R. radicans L. ).

Odkazy

Reference

Literatura

NOVÁK, Jan. Jedovaté rostliny kolem nás. +more Praha: Grada Publishing a. s. , 2007. * KOLIBÁČOVÁ Soňa. Dendrologie cvičení 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. * SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. * VERMELUEN, Nico. Encyklopedie stromů a keřů. Praha: Rebo Productions, 1998.

Externí odkazy

Kategorie:Ledvinovníkovité Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Okrasné keře Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Invazní druhy Kategorie:Flóra severovýchodu USA Kategorie:Flóra jihovýchodu USA Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Nepůvodní flóra Česka Kategorie:Málo dotčené stromy