Cesko.wiki Štědřenec
Author
Albert FloresŠtědřenec (Laburnum) je rod rostlin z čeledi bobovité, zahrnující pouze dva druhy. Jsou to keře a stromy s trojčetnými listy a nápadnými převislými květenstvími žlutých květů, pro které si vysloužily jméno zlatý déšť podobně jako keře zlatice. Vyskytují se v jižní části Evropy. Štědřenec odvislý je v České republice poměrně často pěstován jako okrasný keř a místy zplaňuje. Semena štědřenců jsou silně jedovatá a z toho důvodu by měly být štědřence vysazovány s rozmyslem.
Popis
Štědřence jsou opadavé keře a nevelké stromy dorůstající výšky až 7 metrů, se zelenou kůrou a vzpřímenými nebo převislými větvemi. Listy jsou trojčetné, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky. +more Květy jsou zlatožluté, motýlovité, v bohatých převislých hroznech. Kalich je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným 2 zuby a dolním trojzubým. Pavéza je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Křídla jsou obvejčitá, delší než člunek. Člunek je velmi krátký, zahnutý. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Semeník je stopkatý, s mnoha vajíčky a zakřivenou čnělkou nesoucí vrcholovou bliznu. Lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen.
Rozšíření
Rod štědřenec zahrnuje pouze 2 druhy a je to výhradně evropský rod. Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) se přirozeně vyskytuje v jižní části Evropy od Francie přes jižní úbočí Alp a severní část Apenin až po Balkánský poloostrov. +more Štědřenec alpský (L. alpinum) je rozšířen v jižní části Alp, severních Apeninách a horách v západní části Balkánského poloostrova. V ČR není ani jeden druh původní, v teplejších oblastech však nezřídka zplaňuje pěstovaný štědřenec odvislý. Na Slovensku se vyskytuje štědřenec alpský v Malých Karpatech a ve Slovenském krasu, původnost je však sporná. V Alpách vystupují oba druhy štědřence pouze do montánního stupně.
Obsahové látky a toxicita
Štědřence obsahují (zejména v semenech) silně jedovatý chinolizidinový alkaloid cytisin (laburnin), dále laburnamin a derivát stilbenu hydroxyresveratol. Semena štědřence odvislého obsahují asi 1,5 až 3% cytisinu, sušené listy asi 0,3%, květy 0,2%. +more Otravy se projevují dlouhotrvajícím zvracením, zemdlelostí, později i průjmem. Při velké dávce může smrt nastat již do hodiny. Otravy se nejčastěji objevují po požití semen nebo nápadných květů. Uvádí se, že k otravě u dětí postačí 2 semena nebo 5 květů. Zvířata s výjimkou koní se štědřenci vyhýbají. U masožravců spouští požití štědřence ihned silné zvracení, které odstraní většinu jedu ze žaludku.
Zástupci
štědřenec alpský (Laburnum alpinum) * štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) * štědřenec Watererův (Laburnum x watereri)
+moreuk_-_305763. jpg|náhled'>Štědřenec Watererův (Laburnum x watereri) 'Vossii' na pergole Kvetoucí chiméra štědřencovec Adamův (+Laburnocytisus adamii).
Význam
Štědřenec odvislý neboli zlatý déšť je v České republice poměrně často pěstován jako okrasná dřevina. Vzácněji je pěstován štědřenec alpský a kříženec obou druhů štědřenec Watererův (Laburnum x watereri). +more Za jeden z nejkrásnějších kultivarů štědřence lze považovat Laburnum x watereri 'Vossii', vyznačující se velmi bohatým kvetením a až 50 cm dlouhými hrozny květů. V roce 1825 byla ve Francii vypěstována naroubováním čilimníku nachového (Chamaecytisus purpureus) na štědřenec odvislý zajímavá chiméra s různobarevnými květenstvími, nazvaná štědřencovec Adamův (+Laburnocytisus adamii).
Dřevo štědřence odvislého je velmi dekorativní a navíc je tvrdé, pevné, pružné a dobře opracovatelné. Je to jedno z nejtěžších a nejtvrdších evropských dřev. +more Běl je žlutohnědá, jádrové dřevo tmavě hnědé. Dřevo je vhodné např. na soustružení, násady, díly hudebních nástrojů a intarzie.
Pěstování
Štědřence prosperují na výsluní až v polostínu. Štědřenec odvislý je vápnomilný, štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu. +more Nesnášejí hlubší řez. Množí se výsevem semen, která je třeba krátce spařit, letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, např. hlodáš, jehlici nebo čilimník.