Šva (hebrejština)

Znak šva vyznačen červeně Šva ( שְׁוָא, odvozeno od שָׁוְא šáv „nic“) představuje název pro znak ְ, jenž se užívá v hebrejské vokalizaci. Vyslovuje se buď jako redukovaná samohláska označovaná také jako šva (která se ve fonetickém přepisu zapisuje jako ə) - šva mobile, nebo se nevyslovuje vůbec (jde o němou hlásku) - šva quiescens. Výslovnost šva v klasické a moderní hebrejštině se mírně liší.

Šva mobile

Šva nabývá charakteru šva mobile („znělé šva“, שְׁוָא נָד šva nad či שְׁוָא נָע šva na, vyslovované jako ə do češtiny přepisované jako e) v těchto případech: # na počátku slova (בְּרִית bərit „smlouva“, neplatí v moderní hebrejštině: brit); # uprostřed slova, pokud stojí #* po jiném šva (מִזְבְּחִי mizbəchi „můj oltář“), #* pod konsonantem s dageš forte (יִסְּדוּ jissədu „založili“), #* po znaménku meteg.

Šva quiescens

Šva quiescens („neznělé šva“, שְׁוָא נָח šva nach) zastupuje prázdný vokál. Šva nabývá charakteru šva quiescens ve všech ostatních případech, kdy není šva mobile, tedy: # na konci slova; na konci slova se šva většinou nevyskytuje výjimkou je koncové ך (např. +more הָלַךְ halach), zájmeno אַתְּ at a některé gramatické tvary (např. נֵרְדְּ nerd); # uprostřed slova, pokud stojí: #* před jiným šva, #* po přízvučné slabice, #* po nepřízvučné slabice, v níž není meteg.

Někteří gramatikové (např. Joshua Blau) se zmiňují o šva medium. +more Jedná se o typ šva quiescens, po kterém ovšem nenásleduje u skupiny „begadkefat“ (ת פ כ ד ג ב) explozivní, nýbrž spirantní výslovnost (viz fonologie hebrejštiny). Toto šva se prý původně vyvinulo z historicky plného vokálu: z původního malake vzniklo malche (מַלְכֵי „králové“). Rudolf Meyer toto pojetí odmítá a šva medium považuje za obyčejné šva quiescens. Zdůvodňuje to tím, že historicky je spirantizace doložena i tam, kde neexistoval žádný takový původní vokál: malche se podle něj mohlo vyvinout z milchi. Pravidlo explozivní výslovnosti po šva quiescens se začalo systematicky uplatňovat až v 8. století n. l. , nicméně výslovnost některých slov (např. אֶתְכֶם etchem namísto etkem, „vás“) byla natolik zažitá, že se jejich původní spirantní výslovnost nezměnila.

Šva compositum

Pod laryngálami (ע ח ה א) nabývá šva mobile zpravidla kvůli lepšímu vyslovení charakteru šva compositum („složené šva“), jež vzniklo složením šva mobile a plného vokálu. Existují tři šva compositum: chatef kamec (ֳ krátké o), chatef patach (ֲ krátké a) a chatef segol (ֱ krátké e). +more Ve výjimečných případech se šva compositum nachází i pod jinými konsonanty, které nejsou laryngálami.

Patach furtivum

Patach futivum („vplížené patach“) je příbuzné s chatef patach. Nachází se na konci slova pod laryngálou, pokud jí předchází přízvučná slabika s tzv. +more dlouhým vokálem (וּ וֹ ֵי ִי). Patach furtivum se pak čte před laryngálou, pod kterou se nachází: זְרוֹעַ zəroa „pravice“.

Odkazy

Reference

Související články

Fonologie hebrejštiny * Hebrejské písmo

Kategorie:Fonologie hebrejštiny Kategorie:Hebrejské písmo