Želva krabičná
Author
Albert FloresŽelva krabičná, někdy nazývaná také jako sloní želva, je druh suchozemské želvy z čeledi Geoemydovití. Její výskyt je rozšířený v jihovýchodní Asii, převážně v Thajsku, Laosu, Vietnamu a Kambodži. Želva krabičná má charakteristický vzhled, který se vyznačuje vysoce klenutým krunýřem a krátkým ocasem. Dorůstá délky až 30 centimetrů. Želvy krabičné jsou všežravci a jejich strava se skládá především z rostlinné potravy, jako jsou traviny, listy, květy a ovoce. Občas se ale živí i hmyzem, červy nebo měkkýši. Želvy krabičné jsou kvůli svému klenutému krunýři poměrně těžkopádné, ale přesto dokáží být velmi rychlé a obratné. Tato želva je oblíbeným chovancem v akváriích a teráriích, a to díky svému zajímavému vzhledu a nenáročné péči. Je však důležité zvážit zodpovědnost a informovat se o přesných nárocích na chov, neboť želva krabičná může dosáhnout vysokého věku a vyžaduje specifické podmínky pro své zdraví a pohodu. Želva krabičná je také chráněným druhem, který je ohrožován narušováním svého přirozeného prostředí a nelegálním obchodem s exotickými druhy. Mnoho organizací a iniciativ se proto snaží chránit želvy krabičné před vyhynutím a propagovat jejich ochranu. V České republice je želva krabičná poměrně běžným domácím mazlíčkem, kterého lze legálně pořídit u specializovaných chovatelů. Pro správný chov je však důležité dodržovat veškeré zákony a podmínky, aby želva měla dostatek prostoru, vhodné klimatické podmínky a kvalitní stravu.
Želva krabičná (Terrapene ornata) je sladkovodní severoamerická želva z rodu Terrapene.
Popis
Dorůstá se až 20 cm. Může se dožít i 100 let. +more Její zbarvení je hnědé až olivově hnědé. Většinou má nepravidelné, podélné, žluté nebo oranžové skvrny. Plastron má žlutý až hnědý s tmavými skvrnami. Dospělé želvy se mohou do krunýře zcela uzavřít. Hlavu a nohy má skvrnité. Samci mají červenou duhovku, samice mají duhovku šedou nebo hnědou. Na silných nohách má 4 drápy. Hlavu má hranatou.
Její největší zajímavostí je kloub, který příčně probíhá břišní částí krunýře a umožňuje "uzavření" pancíře zatáhnutím jeho části. Zajímavé je také rozlišení pohlaví barvou očí, samečci mají červenohnědé zabarvení, samičky žlutavé.
Potrava
Patří mezi všežravce. Živí převážně masitou potravou, jako jsou šneci a další suchozemští měkkýši. +more Rostlinnou potravu pojídá pouze pro doplnění živin. Zvláštní pochoutkou jsou pro ni houby, z nichž žere i jedovaté druhy. Jed obsažený v houbách želvě neškodí, ukládá se však v jejich tkáních a může ohrozit predátory (včetně člověka), pokud želvu pozřou.
Výskyt
Běžně se vyskytuje na východě Spojených států amerických, v Mexiku, mezi západními přítoky řeky Mississippi, kde pobývá v travnatých krajích blízko vody. V zimě přezimuje ve vodě, kam se také vydává za přílišného horka.
Chov
K chovu této želvy použijeme terárium o rozměrech dna minimálně 60 krát 60 cm, lépe však větší. Jako substrát je nejvhodnější hrabanka nebo rašelina, a to v poměrně silné vrstvě, protože se do ní želva ráda zahrabává. +more Především pro mláďata je nezbytností zdroj světla, pod nějž umístíme větší plochý kámen, na němž se bude želva vyhřívat. Dospělé želvy krabičné se však, např. ve srovnání s želvou nádhernou nebo želvami rodu Testudo, sluní poměrně málo. Přestože se jedná o suchozemskou želvu, ráda se koupe a potřebuje hodně pít. Proto je důležité vybavit terárium nádržkou nebo aspoň větší miskou s vodou (tak velkou, aby se do ní celá želva vešla, ale mohla odsud pohodlně vylézt). Źelvy do vody také s oblibou odkládají trus. Aby se želva v teráriu cítila bezpečně, je vhodné pro ni vytvořit úkryt, např. z kořene, kůry nebo většího květináče. Tento druh želvy přijímá smíšenou potravu, mláďatům podáváme kousky masa, ryb, žížaly, moučné červy, cvrčky, sušené blešivce a další živočišnou potravu, jak želva dospívá, je vhodné zvyšovat podíl rostlinné potravy, jíž tvoří ovoce (jablko, hruška, hrozny, jahody, borůvky, pomeranče. ), zelenina (rajče, syrová i vařená mrkev, salát, čínské zelí) a další rostliny (listy a květy smetanky, jetel, jahodník, tráva). Źelvy rády přijímají i vařené brambory či batáty, vařené vejce, tvaroh či jagurt. Vhodé je potravu obohatit minerálními přípravky a vitamíny. Pokud se chcme pokusit o odchov, je nutné zvířata zazimovat. Tato želva patří mezi velmi dlouhověké druhy. Při vhodné péči se může dožít více než 120 let.