Aboridžinské náboženství

Technology

12 hours ago

Author

Aboridžinské náboženství je původní náboženství Aboridžinců. Stejně jako další různá náboženství je založeno na víře v boha nebo více bohů, kteří stvořili lidi a životní prostředí v určité kreační době v počátku časů. Aboridžinci jsou velmi zbožní a duchovní lidé, ale spíše, než aby věřili v jednoho boha a modlili se k němu, každá skupina v základu věří v množství rozdílných božstev, jejichž obraz je často zobrazován v hmatatelné nebo jinak poznatelné formě. Tato forma může být představena určitým prvkem v krajině, obrázkem v kameni, rostlinou nebo zvířetem.

Prvky v krajině mohou představovat samotné ztělesnění božstva (například skála, která reprezentuje určitou specifickou figuru) nebo mohou být výsledkem činů božstva v kreační periodě (vytvoření řeky v důsledku toho, že se danou oblastí proplazil bohův had nebo prohlubeň v zemi jako stopa nohy božské bytosti).

Aboridžinci nevěří v animismus, tedy že všechny přírodní objekty mají duši. Nevěří, že kámen má duši, ale věří, že ten kámen byl stvořen jedním z bohů v kreační periodě, nebo že toho boha samotného reprezentuje. +more Věří, že mnoho zvířat a rostlin je zaměnitelných s lidským životem skrz reinkarnaci ducha a duše a to z důvodu, že před dávnou dobou byla všechna tato zvířata a rostliny lidmi.

Neexistuje jediný společný bůh nebo soubor bohů, kteří by pokrývali celou Austrálii. Každý kmen má svá vlastní božstva, která se mezi jednotlivými kmeny mohou překrývat. +more Například bohové kmene Wandjina ze západní Austrálie patří také kmenům Ngarinyin, Worora a Wunambal. Tito bohové jsou zodpovědní za přinášení srážek v době dešťů a další jevy počasí. Více na východ tuto funkci přebírají Yagjagbula a Jabirringgi, bratři bouře kmene Wardaman v okolí řeky Victoria river; Nargorkun v kmenech u pramene Katherine river a Namarrgun, muž blesků, v regionech Kakadu a západního Arnhemu.

Aboridžincká božstva

Aboridžincká božstva mají mnoho rolí a žádný popis nebo termín je nedokáže všechny vystihnout. Na základě jejich primární role tito bohové spadají do třech hlavních kategorií a každý bůh může patřit do jedné, dvou nebo i všech tří.

Kreační bytosti

Většina z nich je zodpovědná za vytvoření lidí, krajiny a všech aspektů prostředí.

Totemické bytosti

Reprezentují originální formu zvířete, rostliny nebo jiného objektu (totemu) tak, jak vypadala v době kreační periody. Koncept totemické bytosti se překrývá s koncepty kreačních a prastarých bytostí, jelikož totemická bytost může vytvářet rozmanitost druhů a lidé se potom vidí jako odvozenina mnoha různých totemických bytostí.

Aboridžinci se dělí do dvou skupin, každá se specifickými totemickými bytostmi, které k ní patří. Každý člověk náleží do jedné ze dvou skupin. +more Tyto skupiny se dále dělí na sekce a subsekce, často založené na tom, které totemické bytosti uznávají. Každý jedinec vzešel alespoň z jedné totemické bytosti a díky tomu lze určit původ onoho člověka a jeho spojení se světem, vztahu k minulosti, současnosti a budoucnosti.

Například člověk spojený s totemem brambory může věřit, že on sám byl v předchozím životě bramborou a tedy některé jiné brambory jsou jeho příbuzní a že určitý konkrétní kámen v majetku jeho klanu reprezentuje ztělesnění jeho bramborového předka. Každý klan má několik totemů, jelikož lidé z klanu mohou mít mnoho rozdílných předků. +more Jiný člověk ze stejného klanu může náležet například k totemu klokana a stejným způsobem být s klokany spojen.

Prastaré bytosti

V mnoha příkladech jsou tato božstva považována za přímé předky lidí, žijících v dnešní době, proto se nazývají prastaré figury, bytosti, hrdinové.

Tyto bytosti naučily první lidi vyrábět nástroje a zbraně, lovit zvířata a sbírat jídlo. Ustanovily zákony, které měly pomoci vybudování lidské society a naučily lidi správně vykonávat obřady.

I přesto, že jsou prastaré bytosti považovány za předchůdce a prapředky lidí, tato božstva se nemusí nutně objevovat v lidské podobě, nýbrž i ve zvířecí nebo rostlinné. Podle víry aboridžinců se duch člověka po smrti může navrátit v lidské, zvířecí nebo rostlinné podobě. +more Tudíž prastará bytost může mít vzhled rostliny nebo zvířete, ale v minulosti udělala lidské skutky.

Aby byla terminologie přehlednější, užívá se termín „prastará bytost“ k popsání všech aboridžinských božstev, namísto uvádění termínů „kreační bytost“ nebo „totemická bytost“. Příběhy, písně, básně, tělomalby a různé druhy umění zachycují stovky prastarých bytostí skrz naskrz celou Austrálií. +more To zahrnuje i záznamy v kresbách ve skalách a petroglyfy (rytiny) staré tisíce let. Některé aboridžinské příběhy odkazující na prastaré bytosti byly zaznamenány prvními Evropany, připlouvajícími do Austrálie, a následně vydány v knižní podobě jako pohádky pro děti.

Prastaré bytosti mají velkou hodnotu ve víře Aboridžinců a jejich každodenním životě. Přicházejí na mysl při každém úkonu, ať je to procházení kolem jedné určité skály, potoka, ulovení nějakého zvířete, chycení varana nebo sebrání plodů z keře. +more Všechny tyto skutky jsou umožněny prastarými bytostmi, protože to byly právě ony, které to všechno stvořily. I vyrábění nástrojů a zbraní připomíná mýty a legendy o prastarých bytostech, které lidi toto naučily.

Každá prastará bytost má svůj vlastní příběh o jejím vzniku, vykonala konkrétní aktivity v kreační periodě, vytvořila konkrétní části v terénu a hrála specifickou roli ve vztahu k ustanovení zákonů pro lidi. Tato informace je nesena ve slokách písní, v tancích, příbězích a malbách a je uctívána během určitých ceremonií.

Čas snění

Podobně, jako v ostatních náboženstvích, je i v náboženství Aboridžinců čas, kdy bylo vše stvořeno. Tato kreační perioda byla doba, kdy prastaré bytosti stvořily všechny formy hmoty. +more Slovo pro tuto periodu je v každé části Austrálie jiné a každý lingvistický region má svou vlastní víru, která přísluší onomu konkrétnímu území. Obecně ho ale můžeme nazývat jako čas snění.

Aboridžinci věří, že každý v základu existoval v čase snění. Tato nesmrtelná složka existovala ještě předtím, než započal samotný život onoho jedince, a pokračuje v existenci i po jeho zániku. +more Duše se prý do těla plodu dostává v pátém měsíci těhotenství, kdy matka uvnitř pociťuje první pohyby. Po narození je dítě připisováno té konkrétní oblasti, ve které se narodilo, a je učeno příběhům a písním, příslušícím této oblasti. Věří se, že než lidé, zvířata a rostliny získají své tělo a jsou přivedeny k životu, jejich duše již existují a vědí, že se jednou zhmotní, jen neví kdy.

Aboridžinci interpretují sny jako vzpomínky na věci, které se děly v době kreační periody. Sny jsou významné také proto, že mohou představovat čas, kdy je jedinec již po smrti a jeho duše je transformována zpět do pradávných časů. +more Právě toto spojování snů s kreační periodou vedlo lidi k přijetí obecného termínu „čas snění“ k popsání času tvorby v jejich náboženství. Pojem čas snění není v aboridžinské mytologii tolik o představách člověka, jako spíš reference na tuto kreační periodu.

Všechny aspekty aboridžinské kultury jsou plné legend a stvoření, spojených s kreační periodou, neboli časem snění. Každý kmen má mnoho příběhů, často s ponaučením nebo morální otázkou, spojenou s božstvy, zvířaty, rostlinami a ostatními stvořeními. +more Tyto příběhy se vypráví dětem, diskutují se u večerních posezení u ohně, zpívají se a hrají se v představeních v době ceremonií. Jak jedinec stárne, dozvídá se důležitější a tajemnější části těchto příběhů a jeho znalosti jsou rozšiřovány dalšími tajnými rituály, písněmi a tanci.

Otázkou zůstává, před jakou dobou byl vlastně tento čas snění. Jaký je koncept načasovaní, když nemáme žádné psané údaje o čase. +more Poslední archeologické studie ukazují, že Aboridžinci žijí v Austrálii nejméně 60 000 let. V 70. letech lidé uvažovali o číslu 40 000 let, protože to je limit, do kterého můžeme určit stáří podle rozpadu uhlíku. Tato stará hodnota byla tolikrát publikována a proklamována, že v dnešní době v ní stále věří poměrná většina lidí, včetně samotných Aboridžinců. Když se v dnešní době zeptáte Aboridžince, řekne vám, že čas snění se odehrál před 40 000 lety. Jaký byl ale koncept před zjištěním tohoto údaje. V minulosti, když se otázka stáří pokládala, byla odpověď zhruba pět nebo šest generací lidí zpět. Jinými slovy osoba by měla znalosti svého otce, dědy, pradědy a pra-pradědy, ale další generace už by byli předkové, žijící v kreační periodě jako klokani, rostliny nebo jiné formy. Tento původní údaj se od současného diametrálně liší.

Zkrácený koncept času se objevuje i v jiných náboženstvích a jejich původech. Například v judaismu a křesťanství pojednává Starý zákon o tom, jak Bůh stvořil celý svět, včetně čtyřech hlavních řek, za 6 dní. +more Dále je v zákoně popsán život mnoha lidí, kteří následovali po Adamovi a Evě. Nejstarší biblické příběhy bývaly dříve jen v ústní podobě a až později, okolo roku 1700 př. n. l. , byly zapsány a interpretovány, jako by čas stvoření světa byl 4000 př. n. l. Ovšem díky současným datovacím technikám odhadujeme stáří Země na 3,6 miliardy let. Mnoho křesťanů a židů tak věří, že Bůh stvořil lidstvo a svět, ale představují si časovou linku úplně jinak, než jak je popsáno v Bibli.