Cesko.wiki Accademia dei Lincei
Author
Albert FloresAccademia dei Lincei je italská akademie věd, jež se nachází v Palazzo Corsini na Via della Lungara v Římě. V roce 1603 ji založil vědec a přírodopisec Frederico Cesi. Byla pojmenována po rysovi (lince), jehož ostrý zrak má symbolizovat pozorovací schopnosti, jež jsou pro vědeckou práci nezbytné. Zanikla roku 1651. Akademie byla obnovena roku 1870 a stala se italskou národní vědeckou akademií. Mezi své badatelské zájmy zahrnuje i literaturu.
První akademie
První Accademia dei Lincei, založená Federikem Cesim, nahradila první vědeckou komunitu, neapolskou Academia Secretorum Naturae, kterou zavřela inkvizice. Cesi založil akademii společně se třemi přáteli: holandským lékařem Johannesem van Heeckem (poitalštěně Giovanni Ecchio), matematikem Franceskem Stellutim a polyhistorem Anastasiem de Filiis (oba pocházeli stejně jako Cesi z Umbrie). +more Všichni čtyři se snažili o pochopení všech přírodních věd. Tento důraz odlišoval Lincei od většiny akademií 16. a 17. století , jež kladly důraz především na literaturu a historii.
Název dei Lincei (rysí) byl vybrán z knihy Giambattisty della Porty Magia Naturalis, na jejíž obálce byla vyobrazena tato kočkovitá šelma se slovy: ". s očima podobnýma rysu zkoumá věci, jež se odhalují tak, že když je pozoroval, může je nadšeně použít. +more" Symboly akademie byli dva živočichové s ostrým zrakem - rys a orel. Motto, které pro ni Cesi zvolil, znělo: Minima cura si maxima vis (Chceš-li dosáhnout maximálních výsledků, dávej pozor na malé věci).
Členové první akademie
Federico Cesi - zakladatel * Giovanni Demisiani - řecký teolog, chemik, matematik, vymyslel název teleskop pro nástroj, který předvedl Galileo Galilei * Anastasio de Filiis - polyhistor * Johannes Van Heeck - holandský lékař * Giambattista della Porta - italský učenec, polyhistor a dramatik (k akademii se přidal v r. 1610) * Adam Elsheimer - německý umělec * Giovanni Faber - italský matematik, vytvořil název mikroskop * Galileo Galilei - italský fyzik, matematik, astronom a filozof (k akademii se přidal v r. +more 1611) * Johann Schreck - německý jezuita, misionář v Číně a polyhistor * Francesco Stelluti - matematik * Nicola Antonio Stigliola - italský filozof, architekt a lékař * Luca Valerio - italský matematik * Carlo Sini - italský filozof.
Znovuzaložení akademie
Roku 1801 založil opat Feliciano Scarpellini společně s Gioacchinem Pessutim Accademii Caetani, jež převzala jméno Accademie dei Lincei, skutečné oživení akademie však nastalo až v roce 1847, kdy ji papež Pius IX. +more znovuzaložil pod názvem Pontificia accademia dei Nuovi Lincei (Papežská akademie nových rysů).
Accademia Nazionale Reale dei Lincei
V roce 1874 změnil Quintino Sella název akademie na Accademia Nazionale Reale dei Lincei (Národní královská rysí akademie). Výuka na akademii byla rozšířena o etické a humanitní vědy a škola si opět vydobyla vysokou prestiž, jež byla spojována s původní akademií.
Členové
Giusto Bellavitis * Domenico Comparetti * Benedetto Croce * Albert Einstein * Enrico Fermi * Giovanni Gentile * Otto Hahn * Theodor Mommsen * Antonio Pacinotti * Louis Pasteur * Max Planck * Olinto De Pretto * Augusto Righi * Wilhelm Röntgen * Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff
Součást Reale Accademia d'Italia
Za fašistické vlády převzala úlohu hlavní státní vědecké instituce nová Královská italská akademie (Reale Accademia d'Italia), ale ta Akademii dei Lincei zcela pohltila až v roce 1939. Po skončení 2. +more světové války byla její nezávislost v roce 1949 na návrh Benedetta Croceho obnovena.
Accademia Nazionale dei Lincei
Podle usnesení z roku 1986 má být akademie složena z 540 členů. Z toho má být 180, tedy jedna třetina, Italů, 180 cizinců a 180 italských dopisujících členů. +more Členové akademie mají být rozděleni do dvou tříd, z nichž jedna je určena pro matematiku, fyziku a přírodní vědy, zatímco druhá pro etické, historické a filozofické vědy.
V roce 2001 došlo k dalšímu přerozdělení. Třída přírodních věd se rozdělila do pěti kategorií: na matematiku, mechaniku a aplikace, astronomii, geodézii, geofyziku a aplikace, fyziku, chemii a aplikace, geologii, paleontologii, mineralogii a aplikace a na biologické vědy a aplikace.
Etické vědy pak byly rozděleny na sedm kategorií: na filologii a lingvistiku, archeologii, kritiku umění a poezie, historii a historickou geografii, antropologii, filozofické vědy, právní vědy a na sociální a politické vědy.