Achaia (historické území)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Poloha Achaie na Peloponésu (Achaea) Achaia, Achaja nebo Achaea (gr. Αχαΐα - Achaia) je historické území na severu Peloponésu v Řecku. Odpovídá přibližně stejnojmenné regionální jednotce v kraji Západní Řecko.

Geografie

Achaja zahrnuje severní pobřeží poloostrova Peloponés a nacházejí se v ní pohoří Omplos, Chelmos a Erymanthos.

Dějiny

Starověk

Prvními obyvateli byli Pelasgové, kteří tento kraj nazývali Αιγιάλεια (Aigialeia), ale již kolem roku +more_l. '>3000 př. n. l. se zde usazuje řecký kmen Achájů, kteří zároveň dali jméno tomuto kraji. Přibližně ve 14. -12. stol. př. n. l. tudy prochází řecký kmen Dórů, který se zde ale neusadil. Achájské obyvatelstvo zde kontinuálně žílo dále. Existuje však i jiná teorie o osídlení Achaie, podle níž zde Pelasgové žili až do 15. století př. n. l. a následně se zde usadil řecký kmen Ionů, který zde sídlil až do dórské invaze. Po dórském vpádu prý uprchlo mnoho Achajců z různých končin Peloponésu do Aigialeia, která se od té doby nazývá Achaia. Achajci se tu měli promíchat s Iony a Pelasgy. V roce 1082 před n. l. bylo založeno město Patra a později Leontio. Poté zde vzniklo společenství městských států pod vedením města Heliké. A kolem roku 800 př. n. l. vzniká Achajský spolek a hlavní město se přesunuje z Helika do Aigia. Ve 4. stol. před n. l. Achaii ovládli Makedonci, ale po smrti Alexandra Velikého Achajci vyhlásili nezávislost a obnovili svůj spolek, který ovládl skoro celý Peloponés a stal se vedle Makedonie nejvýznamnějším státem Řecka. Ve 2. století př. n. l. se však Řecko dostává pod vliv Římanů, kteří nakonec ovládnou i Achaii. Od roku 146 před n. l. je Řecko součástí Římské říše. Byla zde vytvořena provincie Achaia, která zahrnovala velkou část Řecka. Postupně se začíná christianizace kraje, v té době prosperuje hlavně město Patra. Od roku 395 je Achaia součástí Východořímské (Byzantské) říše. Mezi 3. a 5. století byla Achaia vypleněna Góty a Huny.

Byzanc

V 6. stol. +more se do Řecka dostávají Slované, kteří se usadili především na západním Peloponésu, tedy i v Achaii. Přežilo pouze dobře opevněné město Patra. Byzantská vláda proti nim podnikala více operací. Achájští Slované proti tomu povstali v roce 783 a v roce 805, kdy zaútočili na osady místních Řeků a pokusili se dobýt i město Patra, ale tehdy byli byzantskou armádou definitivně zničeni. Byzantská vláda nad celým Řeckem se obnovila a Slované byli přesídlení do Anatolie. Máme zprávy o tom, že v Achaii se usadilo řecké obyvatelstvo z jižní Itálie, Sicílie a Anatolie na posílení tamní řecké populace. Malé slovanské etnikum se v Achaja stáhlo do horských oblastí, kde vzniklo několik vesnic, které se od té doby nazývají Nezerochoria, jméno je odvozeno od slovanského kmene Ezeritů (Nezeritů) a řeckého slova choria (vesnice), tedy vesnice Ezeritů. V Nezerochorií však Slované-Ezeriti narazili na původní řecké obyvatelstvo, s nímž se postupně hellenizovali. V 13. století Achaii ovládli Evropané a v 15. století Turci. V tomto období se jižně a východně od města Patra usadili albánští Arvanité, území jimi osídlené však nebylo velké, takže netvořilo ani 5 % celkového obyvatelstva Achie.

Osmanská nadvláda

Nejvýznamnějším městem té doby bylo také město Patra, prosperovala však i Vostitsa (Starověký Aígion) a Kalavryta. V roce 1770 zde Řekové proti Turkům povstali, ale neúspěšně, jejich povstání bylo potlačeno. +more V roce 1821 však vypuklo nové řecké povstání, Řecka válka za nezávislost, která vypukla právě v Achii, v klášteře Agia Laura, kde metropolita města Patra Germanos vztyčil řeckou vlajku, symbol povstalců a začal povstání proti Turkům. Řekové rychle ovládli Vostitsu, Patru a Kalavryta. Právě Vostitsa (Aigio) bylo vůbec první osvobozené řecké město. Po osvobození Řecka vzešli z Achaie mnozí politici, jako například předseda vlády Venizelos Roufos, Andreas Michalakopoulos, řecký diktátor ze 60. let 20. století Georgios Papadopoulos, či politická rodina Papandreu z vesnice Kalentzi, z níž pochází i bývalý premiér Jorgos Papandreu.