Adam Oates
Author
Albert FloresHokejová kariéra
Oatesova kariéra začala, když mu tým americké univerzitní soutěže NCAA, Rensselaer Polytechnic Institute nabídl vzdělání. Hrál zde tři sezony a v roce 1985 byl nejlepším střelcem týmu. +more Ještě v roce 2005, stále držel rekordy své školy pro počet gólů, asistencí a bodů.
Po výhře NCAA podepsal Oates smlouvu s Detroit Red Wings jako nedraftovaný volný hráč a dostal nejvyšší možný nováčkovský kontrakt, 1 milion dolarů na 4 roky. Přestože byl až druhým centrem za Stevem Yzermanem, fanoušci ho měli rádi za úžasnou schopnost tvořit hru. +more V jeho poslední sezoně za Red Wings, 1988/89, si připsal téměř asistenci na zápas. Ke konci sezony byl ale vyměněn společně s Paulem MacLeanem do St. Louis Blues za Bernieho Federka a Tonyho McKegneyho.
V St. Louis se Oates úžasně spároval s Brettem Hullem, který třikrát za sebou vstřelil 70 gólů v sezoně a v sezoně 1990/91 vytvořil rekord pro pravá křídla, 86 gólů a vyhrál Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy. +more Oates si připsal úžasných 90 asistencí a 115 bodů a dostal se do Druhého výběru hvězd NHL. Další sezonu se ale Oatesovi nedařilo a tak byl vyměněn do Boston Bruins za Craiga Janneyho a Stéphana Quintala.
Sezona 1992/93 byla pravděpodobně Oatesova nejlepší. Připsal si 45 gólů a 97 asistencí a v kanadském bodování NHL byl třetí za Mariem Lemieuxem a Patem LaFontainem. +more V další sezoně si Oates připsal 32 gólů a 80 asistencí a skončil opět třetí, tentokrát za Waynem Gretzkym a Sergejem Fjodorovem.
Oates hrál v Bostonu až do sezony 1996/97, kdy byl s Billem Ranfordem a Ricka Toccheta vyměněn do Washington Capitals za Jima Careyho, Ansona Cartera, Jasona Allisona a třetí výběr draftu (ve kterém si Bruins vybrali Lee Gorena). Jako hold jednomu z jeho spoluhráčů z Bruins, Rayi Bourquovi změnil číslo svého dresu na 77, které nosil až do konce kariéry. +more Oates významně pomohl Capitals k postupu do finále Stanley Cupu, kde ale prohráli s Detroit Red Wings. Dvakrát se mu podařilo kralovat lize v počtu asistencí, a v roce 2002, kdy slavil 40. narozeniny, se také stal nejstarším hráčem, kterému se to povedlo. V lednu téhož roku se stal teprve osmým hráčem historie NHL, kterému se podařilo pokořit hranici 1 000 asistencí.
V sezoně 2002/03 hrál za Mighty Ducks of Anaheim, se kterými se opět dostal do finále Stanley Cupu, tentokrát ale neuspěl s New Jersey Devils. Vypadalo to, že po sezoně ukončí kariéru, později ovšem podepsal smlouvu s Edmonton Oilers, kteří potřebovali centra. +more Přestože se Oilers drželi v boji o play-off, Oates byl velikým zklamáním, za 60 zápasů se mu podařilo zaznamenat pouze 16 bodů a když Oilers v dubnu 2004 vypadli z play-off, oznámil konec kariéry.
Skvělost
Oates je považován za jednoho z nejlepších tvůrců hry moderní éry NHL, také proto, že v devadesátých letech nasbíral více asistencí pouze Wayne Gretzky. Společně s Brettem Hullem vytvořil jeden z nejefektivnějších ofenzivních párů historie. +more Hull byl od přírody střelec a ve třech sezonách hry s Oatesem vstřelil 228 gólů (72-86-70). Když hrál bez Oatese, nikdy se nedostal přes 60 gólů v sezoně.
I přes jeho tvořivost, úspěšnost na vhazování a velkou produktivitu, Oates nikdy nevyhrál Stanley Cup. Také hrál velmi čistě, šestkrát byl nominován na Lady Byng Trophy pro nejčistšího hráče ligy při zachování vysokých standardů hry. +more Nikdy ji ale nezískal, předstihli ho Wayne Gretzky, Pierre Turgeon, Ron Francis a Joe Sakic. Na začátku devadesátých let byl třikrát třetí v kanadském bodování NHL, ale pouze v roce 1991 byl jmenován do Druhého výběru hvězd. V dalších dvou sezonách, kdy byl skoro na vrcholu, se do výběru hvězd nedostal, protože oba hráči před ním byli také centři. To, že byl jen málo často oceňován, vedlo k tomu, že byl opravdu hodně podceňovaným a přehlíženým hráčem. Berte v úvahu, že v sezonách 1992/93 a 1993/94 si připsal nejvíce bodů z celé NHL.
Hodně expertů o Oatesovi uvažovali jako o jednom z favoritů k uvedení do Hokejové síně slávy v letech 2007, 2008 i 2009. To se ale nestalo a Oates je tak nadále hráčem s nejvyšším počtem bodů v kariéře, který ještě v Síni slávy není.
Rekordy
Nejstarší hráč, který kraloval NHL v počtu asistencí v jedné sezoně (2001-02, 64 asistencí, 39 let). * Hráč s nejvyšším počtem bodů v play-off, který ani jednou nevyhrál Stanley Cup.
Trenérská kariéra
2. +more října 2009, Tampa Bay Lightning oznámili, že Oates se stane asistentem kouče Lightning. Na práci má především ofenzivní strategie týmu. V přípravných zápasech v roce 2009 se při přesilovce, kterou dirigoval Oates, umístili Lightning na čtvrtém místě mezi týmy NHL. V letech 2010-2012 byl asistentem hlavního trenéra klubu New Jersey Devils. První tým, ve kterém se stal hlavním trenérem je Washington Capitals. Nahradil tak z minulé sezóny bývalého trenéra Capitals Daleho Huntera. Asistenta si zvolil Calleho Johanssona, oba dva kdysi hráli společně za klub Capitals a dosáhli největšího úspěchu týmů, finále o Stanley Cup v roce 1998.
Lakros
Oates hrál pět let hlavní lakrosovou juniorskou ligu v Kanadě za Etobicoke Eclipse, kde si připsal 735 bodů ve 130 zápasech. V celé juniorské kariéře zaznamenal průměr 5,5 bodu na zápas. +more Mezi lety 1981 a 1983 vyhrál tři trofeje pro nejužitečnějšího hráče juniorských soutěží v řadě. Jednu sezonu hrál také v profesionální Major Series Lacrosse za Brampton Excelsiors, v nováčkovské sezoně si připsal 94 bodů. Po sezoně ukončil lakrosovou kariéru, aby se mohl věnovat hokeji. Stále drží rekord juniorských soutěžích v Ontariu za nejvíce asistencí (19) a bodů (29) v jednom zápase.
Osobní život
Oates je dobrým přítele golfisty v PGA Tour Mika Weira. Když byl Oates kapitánem Washington Capitals, Weir se zúčastnil tréninku týmu. +more V roce 2003, když Weir vyhrál turnaj Masters, Oates došel až do finále play-off s Anaheimem.
Klubové statistiky
| 1982-83 | Rensselaer Polytechnic Institute | NCAA | 22 | 9 | 33 | 42 | 8 | - | - | - | - | - |- bgcolor="#f0f0f0" | 1983-84 | Rensselaer Polytechnic Institute | NCAA | 38 | 26 | 57 | 83 | 15 | - | - | - | - | - |- | 1984-85 | Rensselaer Polytechnic Institute | NCAA | 38 | 31 | 60 | 91 | 29 | - | - | - | - | - |- bgcolor="#f0f0f0" | 1985-86 | Adirondack Red Wings | AHL | 34 | 18 | 28 | 46 | 4 | 17 | 7 | 14 | 21 | 4 |- | 1985-86 | Detroit Red Wings | NHL | 38 | 9 | 11 | 20 | 10 | - | - | - | - | - |- bgcolor="#f0f0f0" | 1986-87 | Detroit Red Wings | NHL | 76 | 15 | 32 | 47 | 21 | 16 | 4 | 7 | 11 | 6 |- | 1987-88 | Detroit Red Wings | NHL | 63 | 14 | 40 | 54 | 20 | 16 | 8 | 12 | 20 | 6 |- bgcolor="#f0f0f0" | 1988-89 | Detroit Red Wings | NHL | 69 | 16 | 62 | 78 | 14 | 6 | 0 | 8 | 8 | 2 |- | 1989-90 | St. +more Louis Blues | NHL | 80 | 23 | 79 | 102 | 30 | 12 | 2 | 12 | 14 | 4 |- bgcolor="#f0f0f0" | 1990-91 | St. Louis Blues | NHL | 61 | 25 | 90 | 115 | 29 | 13 | 7 | 13 | 20 | 10 |- | 1991-92 | St. Louis Blues | NHL | 54 | 10 | 59 | 69 | 12 | - | - | - | - | - |- bgcolor="#f0f0f0" | 1991-92 | Boston Bruins | NHL | 26 | 10 | 20 | 30 | 10 | 15 | 5 | 14 | 19 | 4 |- | 1992-93 | Boston Bruins | NHL | 84 | 45 | 97 | 142 | 32 | 4 | 0 | 9 | 9 | 4 |- bgcolor="#f0f0f0" | 1993-94 | Boston Bruins | NHL | 77 | 32 | 80 | 112 | 45 | 13 | 3 | 9 | 12 | 8 |- | 1994-95 | Boston Bruins | NHL | 48 | 12 | 41 | 53 | 8 | 5 | 1 | 0 | 1 | 2 |- bgcolor="#f0f0f0" | 1995-96 | Boston Bruins | NHL | 70 | 25 | 67 | 92 | 18 | 5 | 2 | 5 | 7 | 2 |- ALIGN="center" | 1996-97 | Boston Bruins | NHL | 63 | 18 | 52 | 70 | 10 | - | - | - | - | - |- bgcolor="#f0f0f0" | 1996-97 | Washington Capitals | NHL | 17 | 4 | 8 | 12 | 4 | - | - | - | - | - |- | 1997-98 | Washington Capitals | NHL | 82 | 18 | 58 | 76 | 36 | 21 | 6 | 11 | 17 | 8 |- bgcolor="#f0f0f0" | 1998-99 | Washington Capitals | NHL | 59 | 12 | 42 | 54 | 22 | - | - | - | - | - |- | 1999-00 | Washington Capitals | NHL | 82 | 15 | 56 | 71 | 14 | 5 | 0 | 3 | 3 | 4 |- bgcolor="#f0f0f0" | 2000-01 | Washington Capitals | NHL | 81 | 13 | 69 | 82 | 28 | 6 | 0 | 0 | 0 | 0 |- | 2001-02 | Washington Capitals | NHL | 66 | 11 | 57 | 68 | 22 | - | - | - | - | - |- bgcolor="#f0f0f0" | 2001-02 | Philadelphia Flyers | NHL | 14 | 3 | 7 | 10 | 6 | 5 | 0 | 2 | 2 | 0 |- | 2002-03 | Mighty Ducks of Anaheim | NHL | 67 | 9 | 36 | 45 | 16 | 21 | 4 | 9 | 13 | 6 |- bgcolor="#f0f0f0" | 2003-04 | Edmonton Oilers | NHL | 60 | 2 | 16 | 18 | 8 | - | - | - | - | - |- bgcolor="#e0e0e0" . colspan="3" | Celkem v NHL . 1337 . 341 . 1079 . 1420 . 415 . 163 . 42 . 114 . 156 . 66 |}.
Reference
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Narození 27. +more srpna Kategorie:Narození v roce 1962 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Kanadští lední hokejisté Kategorie:Kanadští hokejoví útočníci Kategorie:Kanadští hokejoví trenéři Kategorie:Hráči Anaheim Ducks Kategorie:Hráči Boston Bruins Kategorie:Hráči Detroit Red Wings Kategorie:Hráči Edmonton Oilers Kategorie:Hráči Philadelphia Flyers Kategorie:Hráči St. Louis Blues Kategorie:Hráči Washington Capitals Kategorie:Hokejisté American Hockey League Kategorie:Hokejisté NCAA Kategorie:Vítězové Calderova poháru Kategorie:Členové hokejové síně slávy Kategorie:Nedraftovaní hráči NHL Kategorie:Muži.