Cesko.wiki Adjektivum od toponyma
Author
Albert FloresAdjektivum od zeměpisného jména (toponyma) je přídavné jméno (adjektivum) vyjadřující vztah k pojmenovanému místu nebo objektu v krajině.
Adjektiva odvozená z toponyma je nutno odlišovat od toponym, které samy mají formu adjektiva, což je běžné například u názvů ulic, stanic metra, vesnic nebo říček a řek.
Frazémy
Adjektiva odvozená od toponym se objevují v českých frazémech. Frazémy s motivovaným komponentem adjektivním: * oikonymní (místní jména): babylónská věž, berlínská zeď, těšínská jablíčka, gordický uzel, * anoikonymní ** hydronymní: labuť avonská, ** oronymní: olympský/olympický klid, ** choronymní: trojský kůň.
Frazémy s motivovaným komponentem adjektivním: * etnonymní: deset ran egyptských, jednou za uherský rok, kanadský žertík, jako švýcarské hodinky, nordická rasa, česká ulička, být španělskou vesnicí, bengálský oheň, čínská zeď.
Fytonyma, vlastní jména rostlin, jsou často obohacená o historický či geografický prvek (např. Semtínská lípa).
Tvoření přídavných jmen ze zeměpisných jmen
Čeština
Přídavná jména z domácích jmen
Většina přídavných jmen od jmen místních se tvoří příponou -ský: Trutnov - trutnovský.
U jmen zakončených na -c a -k dochází ke splývání hláskových skupin na hranici základu slova a přípony: -c, -k + -ský → -cký: Verdek - verdecký.
V některých případech dochází při tvoření ke vkládání hlásek a hláskových skupin, odsouvání hlásek či změnám v souhláskových skupinách.
Při tvoření adjektiv od víceslovných jmen složených z přívlastku a podstatného jména (substantiva) je tvořeno přídavné jméno (adjektivum) pravidelně příponou -ský, přední člen je spojen s následujícím členem spojovací samohláskou -o-.
Při tvoření adjektiv od víceslovných jmen složených z přivlastňovacího (posesivního) adjektiva a substantiva je někdy tvořena podoba se zachovaným -ov-, někdy se prosazují zjednodušené podoby bez -ov-.
V některých případech je nutné obrátit pořadí složek a vypustit předložku.
U podvojných místních jmen, sdružujících v jeden celek dvě různá místní jména, zachováváme psaní se spojovníkem i v odvozeném složeném adjektivu.
Adjektiva z cizích jmen
Při tvoření přídavných jmen od cizích jmen se vychází z cizojazyčného substantiva, nikdy ne z adjektiva, jinak by bylo nutno znát i cizojazyčné podoby adjektiv. Základem pro odvození je zvuková podoba substantiva, avšak k jeho psané podobě je rovněž nutno přihlížet.
Stejně jako u domácích jmen se samohláska při odvozování odsouvá, samohláska však zůstává ve slovech jednoslabičných. U některých zakončení se ustálila tendence zachovávat samohlásku v dvouslabičných slovech před příponu se vsouvá ještě opěrné j.
U jmen zakončených na -k, -g dochází v některých případech k odsunutí.
Angličtina
Anglické adjektivní formy toponym tvoří často ekvivalenty k demonymům. Adjektiva tvoří pomocí přípony -ish: England - English, Cornwall - Cornish, pomocí přípony -ch / -tch: France - French, jsou vyslovována [], což se nevztahuje na adjektivum Czech. +more Dále tvoří adjektivní formy pomocí přípony -an: Rome - Roman, když je substantivum zakončeno -a, je místo -an použito -n.
Němčina
Německé adjektivní formy toponym jsou tvořeny pomocí přípony -isch: das Schweden - schwedisch.
Norština
Norské adjektivní formy toponym jsou tvořeny pomocí přípony -isk a -sk: Britannia - britisk, Danmark - dansk.
Reference
[url=http://prirucka. ujc. +morecas. cz/. id=755]Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných[/url] in Internetová jazyková příručka [online] (2008-2022). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. .