Ahmadíja

Technology

12 hours ago

Author

Hazrat Mirza Ghulam Ahmad, zakladatel muslimské komunity Ahmadíja Ahmadíja, oficiálně Ahmadiyya Muslim Jama’at (doslova arabsky: „společenství“), je celosvětové islámské hnutí obrody, které vzniklo v roce 1889 v indickém Qadianu ve státě Pandžáb. Založil jej Mirza Gulám Ahmad (1835-1908), který se prohlásil za slíbeného Mesiáše a Mahdího. Z tohoto titulu Ahmad tvrdil, že je metaforickým naplněním proroctví z různých náboženství světa, která předpověděla druhý příchod náboženských osobností jako Ježíš a Krišna. Stoupenci ahmadíjské víry - název odkazuje na jiné jméno Mohameda, tedy Ahmad - jsou označováni jako ahmadíjští muslimové nebo jednoduše ahmadíjové.

Mirza Gulám Ahmad založil společenství dne 23. března 1889, když formálně přijal věrnost od svých podporovatelů. +more Byl plodným autorem, za svůj život napsal 85 knih, v nichž sdílel - podle svého tvrzení - pravé, původní mírové učení islámu, které učí Mohamed a Korán. Zatímco ostatní muslimové věří, že proroctví i božská zjevení již skončila, Mirza Gulám Ahmad tvrdil, že je příjemcem zjevení od Boha, a soustavně psal o různých duchovních zážitcích. Jednalo se například o zážitky se zjevením, kdy tvrdil, že mu Bůh odhalil budoucí události, někdy i celosvětového významu. Zveřejňoval proroctví různé povahy; jeho stoupenci o nich tvrdí, že se naplnila prostřednictvím událostí jako zemětřesení, třetí morová epidemie a první světová válka. Rovněž předpovídal, že v různých epochách Bůh (Alláh) vždy posílá jisté osobnosti jako obnovitele islámu. Vlajka Ahmadíje.

Zemřel 26. května 1908 a shromáždil odhadem na 400 000 stoupenců, kteří se během 23 let jeho údajného proroctví stali členy společenství Ahmadiyya Muslim Jama’at. +more Od jeho úmrtí Jama’at vedla řada chalífů a Společenství se rozšířilo do více než 200 zemí celého světa. Společenství Jama’at má silnou misijní tradici a tvrdí, že má desítky miliónů stoupenců napříč celým světem. Významně jsou koncentrováni v jižní Asii, Indonésii a západní a východní Africe a zavedené odnože působí v západních zemích, a to pod vedením stávajícího chalífy Mirzy Masrúra Ahmada, který sídlí ve Velké Británii. Zde se také nachází mešita Baitul Futuh, jedna z největších v západní Evropě, která slouží jako centrum ahmadíjského společenství.

Ahmadíja v Pákistánu

Ahmadíjské muslimské společenství čelí rozsáhlému pronásledování, zejména v Pákistánu, kde jim zákony o rouhání (§ 298B a § 298C pákistánského trestního zákoníku) brání v tom, aby se mohli označovat za muslimy, a kde mohou být uvězněni na 3 a více let za pouhé vyřčení islámského pozdravu „salaam“ (doslova arabsky mír), za nazývání jejich místa uctívání mešitou a za jiné takové projevy islámské víry. Toto pronásledování pramení z víry dle ahmadíjské teologie, že ačkoli je islám konečným náboženstvím, skončilo pouze zákonodárné proroctví a na světě se stále mohou objevovat méně důležití muslimští proroci. +more Běžní muslimové věří, že všechny druhy proroctví skončily s Mohamedem a že pokud se někdo prohlásí za proroka, je to kacíř. Proto běžní muslimové často označují ahmadíjské muslimy za nemuslimy.

Ahmadíja v Česku

Od listopadu 2020 je v Česku zaregistrováno společenství Ahmadíja Muslimský Spolek. Předsedou je Kašíf Džandža. +more Od té doby se komunita snaží pomáhat zejména v humanitární oblasti, ale i při dalších aktivitách. Kromě toho pořádá různé výstavy a snaží se tak sjednotit společnost a zprostředkovat pravé učení islámu. Roku 2023 hnutí uspořádalo mezináboženskou konferenci. Roku 2024 uspořádalo v Praze iftar pro veřejnost.

Další mírové sympozium se uskutečnilo 9. března 2024 v londýnské mešitě Baitul Futuh.