Albín z Teuffenbachu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Albín svobodný pán z Teuffenbachu ( Albin Freiherr Teuffenbach zu Tiefenbach und Masswegg) (14. února 1834 Bad Sankt Leonhard im Lavanttal - 25. dubna 1920 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál. V mládí se zúčastnil několika válečných tažení, kvůli zranění po pádu z koně byl vyloučen z další aktivní služby. Uplatnil se jako štábní důstojník a vychovatel arcivévodů Josefa Ferdinanda a Petra Ferdinanda z toskánské linie Habsburků. V c. k. armádě nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1897). Uplatnil se mimo jiné jako spisovatel.

...
...

Životopis

Erb rodu Teuffenbachů Pocházel ze starého šlechtického rodu Teuffenbachů, kterému od roku 1576 náležel titul svobodných pánů a v 17. +more století vlastnili majetek i na Moravě , Byl synem důstojníka Josefa Teuffenbacha (1783-1852), měl mladšího bratra Johanna (1836-1842), který zemřel v dětství. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a v roce 1853 jako poručík nastoupil k pěšímu pluku č. 47. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K. u. k. Kriegschule) ve Vídni a jako nadporučík sloužil od roku 1858 v Sibiu. V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a dosáhl hodnosti rytmistra, poté byl přidělen ke štábu 4. armády v Itálii. V hodnosti kapitána (1864) byl ředitelem vojenské kanceláře generála Krismaniće, velitele v Rijece.

V důsledku zranění po pádu z koně byl vyřazen z další aktivní služby v armádě. Jako major (1869) byl povolán do císařské vojenské kanceláře, kde strávil několik let. +more V hodnosti podplukovníka (1876) byl přidělen ke dvoru arcivévody Ferdinanda Toskánského a následně dostal na starost výchovu jeho synů, arcivévody Josefa Ferdinanda a Petra Ferdinanda. Dále postupoval v hodnostech (plukovník 1878) a působil mimo jiné také u generálního štábu. V roce 1884 byl povýšen na generálmajora a v roce 1887 dosáhl hodnosti polního podmaršála, nadále setrvával u dvora arcivévody Ferdinanda Toskánského. K datu 1. září 1897 byl penzionován s čestnou hodnosti polního zbrojmistra, nakonec ještě v roce 1908 obdržel čestnou hodnost generála pěchoty.

Na penzi se usadil ve vesnici Villa Vicentina v Gorici a uplatnil se mimo jiné jako spisovatel. Byl autorem několika spisů z oboru vojenské teorie. +more Především proslul svým zájmem o archeologii a dlouhodobě prosazoval ochranu starověkých památek v Přímoří, konkrétně v Aquileji, pro své aktivity dokázal získat řadu významných osobností z celého Rakouska-Uherska. Za první světové války z bezpečnostních důvodů přesídlil do Salzburgu a nakonec do Štýrského Hradce, kde o několik let později zemřel.

V roce 1869 se oženil s hraběnkou Valerií ze Strassolda (1847-1900), která byla dámou Řádu hvězdového kříže (1882). Manželství zůstalo bez potomstva, oba manželé jsou pohřbeni v rodové hrobce Teuffenbachů v kostele sv. +more Markéty v Teufenbachu ve Štýrsku.

Tituly a ocenění

V roce 1879 byl jmenován c. k. +more komořím, v roce 1887 získal titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Byl také nositelem řady vyznamenání, vzhledem k dlouholeté příslušnosti ke dvoru arcivévody Ferdinanda Toskánského získal ocenění i od cizích panovníků. Byl komandérem Leopoldova řádu (1891), nositelem Řádu železné koruny III. třídy (1873) a držitelem Vojenského záslužného kříže. Dále byl nositelem tureckého Řádu Medžidie III. třídy, komandérem italského Řádu koruny, rytířem saského Albrechtova řádu a držitelem černohorského Řádu knížete Danila I. Při odchodu do penze obdržel v roce 1897 Řád železné koruny I. třídy.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top