Alcabala je portugalské slovo označující daňovou povinnost, která se v minulosti v různých obdobích vyskytovala ve Španělsku. Toto daňové zatížení bylo typické především pro šlechtu a církev a bylo vybíráno z různých typů transakcí. Alcabala také představovala důležitý zdroj příjmů pro stát na lokální i centrální úrovni. Tato daň byla ve Španělsku zavedena již ve středověku, avšak později, v důsledku reformy daní, byla její povinnost omezena a nakonec zrušena. Důvodem byly i protesty občanů, kteří se stavěli proti zbytečnému opodstatňování státního aparátu. Na mnoha místech však byla daň zachována, což přispělo k nestabilitě ve společnosti a nerovnostem mezi jejími členy. Alcabala se tak stala kontroverzním tématem ve španělské historii.
Alcabala nebo alcavala (španělská výslovnost: [alkaˈβala]) byla daň z obratu ve výši až čtrnáct procent, zavedená kastilským králemAlfonsem XI. prvně roku 1342. Ačkoli měla být původně vybírána jen tři roky, stala se pravidelným zjevem. Platila se ve Španělsku i ve španělských dominiích, tedy ve španělské koloniální říši. Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby zavedl pětiprocentní alcabalu i v Nizozemí, což se stalo důležitými motivem k nizozemské revoluci. Na rozdíl od většiny daní ve Španělsku té doby nebyla žádná třída ani skupina, včetně šlechty a duchovenstva, od placení alcabaly osvobozena. Ačkoli od roku 1491 byli duchovní osvobozeni od daní z obchodu, který „nebyl činěn pro zisk.“ Také některá města občas získala z placení daně výjimku. Pojem patrně vycházel z arabského slova alqabála, jež označovalo daň nebo smlouvu.
Cesko.wiki 