Alexandr Fridman
Author
Albert FloresAlexandr Alexandrovič Fridman (16. června 1888 Petrohrad - 16. září 1925 tamtéž) byl ruský matematik, geofyzik a meteorolog, jeden z tvůrců teorie rozpínání vesmíru.
Život
Narodil se a vyrostl v Petrohradě. Jeho otec Alexandr A. +more Fridman byl židovského původu, působil jako tanečník v baletu Mariinského divadla a později jako dirigent vojenského orchestru. Jeho matka Ludmila (rozená Vojáčková) byla dcerou v Rusku působícího českého hudebního skladatele a pedagoga Hynka Vojáčka. Po absolvování petrohradské konzervatoře vyučovala hudbu. Rodiče se po nějaké době rozešli a Alexandr vyrůstal u svého dědečka z otcovy strany, vojenského lékaře. Později byl vychováván v nové rodině svého otce.
Už v dětství ho zajímala matematika, jeho znalosti byly oceňovány už na gymnáziu. Vystudoval matematiku na petrohradské univerzitě. +more V roce 1913 byl přijat mezi stálé pracovníky hlavní fyzikální observatoře v Pavlovsku, tehdy předního vědeckého ústavu v oboru geofyziky a fyziky atmosféry. Absolvoval také stáž na vědecké škole pro teoretickou meteorologii v Lipsku u profesora V. Bjerknese.
Během 1. světové války vykonával nejprve funkci leteckého pozorovatele a později se stal vedoucím aeronavigační stanice armádního letectva. +more Byl zkušebním pilotem, zúčastnil se bojových misí a prováděl letecký průzkum. Byl vyznamenán Řádem sv. Jiří a Řádem sv. Vladimíra.
Po Říjnové revoluci 1917 byl jmenován mimořádným profesorem na univerzitě v Permu, kde založil i vědecké ústavy mechaniky a geofyziky. V květnu roku 1920 se vrátil do Petrohradu. +more Kromě práce v geofyzikální observatoři vyučoval v Námořní akademii a Polytechnickém ústavu matematiku a mechaniku. Vytvořil oddělení teoretické meteorologie, ve kterém s kolektivem spolupracovníků pracoval na teorii atmosférických cyklón. Fridmanův hrob na Smolenském hřbitově v Petrohradě V roce 1925 byl jmenován ředitelem geofyzikálního ústavu. Teorii atmosférických proudů chtěl potvrdit při výškovém letu v aerostatu, který uskutečnil 18. července 1925. S pilotem Fedosejenkem dosáhl výšky 7,2 km (v roce 1925 to byl sovětský výškový rekord) a během deseti hodin letu uskutečnil sérii důležitých atmosférických pozorování.
Fridman zemřel 16. září 1925 ve 37 letech na tyfus, kterým se nakazil během dovolené na Krymu. +more Byl pohřben na Smolenském pravoslavném hřbitově v Petrohradě.
Fridmanovou první manželkou byla od roku 1911 Jekatěrina Petrovna Fridmanová (rozená Dorofejevová). Podruhé se oženil v roce 1923 s Natálií Jevgenijevnou Malininovou. +more Jejich syn, Alexander Alexandrovič Fridman (1925-1983) se narodil po smrti svého otce.
V roce 1931 byla Fridmanovi posmrtně udělena Leninova cena.
Dílo
Velký vliv na něj měla Einsteinova obecná teorie relativity, byl jedním z prvních jejích nadšených propagátorů, byť svou vlastní teorii založil na její kritice.
V roce 1917 se Albert Einstein pokusil aplikovat svou teorii relativity na matematický model vesmíru. Vyšlo mu, že tento model nemůže být statický, ale byl přesvědčen, že vesmír statický je. +more Přidal tedy do rovnic tzv. kosmologickou konstantu, která vyrovnává gravitační působení hmoty. Fridman však začal Einsteinovy rovnice propočítávat a zjistil, že ani model s kosmologickou konstantou nemůže být stacionární. Prohlásil, že vesmír se musí buď rozpínat, nebo smršťovat. Toto stanovisko Fridman zformuloval v článku O křivosti prostoru světa, který roku 1922 poslal do německého Časopisu pro fyziku (Zeitschrift für Physik). Einstein však Fridmanovo tvrzení odmítl a nereagoval ani na jeho vysvětlující dopis. Roku 1923 se s Einsteinem v Leidenu setkal Fridmanův kolega Krutkov a přesvědčil ho, aby Fridmanovy argumenty znovu promyslel. Einstein skutečně brzy napsal článek, kde Fridmanovy výpočty uznal (později o statickém modelu vesmíru hovořil jako o největším omylu svého života).
Fridmanovu rovnici z roku 1922 potvrdil roku 1929 astronom Edwin Hubble, když změřil rychlosti různě vzdálených galaxií. Zjistil, že se všechny okolní galaxie se od Mléčné dráhy vzdalují, a to tím rychleji, čím jsou dále - že vesmír se tedy rozpíná.
Odkazy
Reference
Literatura
HAŠKOVEC, Vít, MÜLLER, Ondřej: Galerie géniů aneb kdo byl kdo. Věda, filozofie, umění, Praha: Albatros 1999
Související články
Albert Einstein * Rozpínání vesmíru
Externí odkazy
Kategorie:Ruští fyzici Kategorie:Sovětští fyzici Kategorie:Fyzici 20. +more století Kategorie:Ruští matematici Kategorie:Sovětští matematici Kategorie:Dějiny matematiky Kategorie:Muži Kategorie:Kosmologové Kategorie:Relativisti Kategorie:Narození v roce 1888 Kategorie:Narození 16. června Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí v roce 1925 Kategorie:Úmrtí 16. září Kategorie:Pohřbení na Smolenském pravoslavném hřbitově Kategorie:Rusové českého původu.