Alexandr Glazunov

Alexandr Konstantinovič Glazunov (rusky Александр Константинович Глазунов, francouzsky Alexander Glazounov, německy Alexander Glasunow; 10. srpna 1865, Petrohrad - 21. března 1936, Paříž) byl přední ruský hudební skladatel období romantismu, učitel hudby a dirigent.

Život

Mládí a hudební začátky

Alexandr Glazunov se narodil v roce 1865 jako syn bohatého vydavatele. O hudbu se zajímal již od dětství, otec hrál na housle, matka byla klavíristka. +more Měl výjimečnou hudební paměť a sluch. V devíti letech začal studovat hru na klavír a v jedenácti letech komponovat. V roce 1879 se setkal s Milijem Balakirevem, který si všiml mimořádného talentu mladého muže a doporučil ho Nikolaji Rimskému-Korsakovovi. Ten si Glazunova oblíbil a stal se jeho dobrým přítelem. Glazunov u něj začal soukromě studovat obor harmonie, forem a instrumentace, hudební teorie a kompozice. Již v šestnácti letech byl autorem řady romancí, klavírních skladeb a symfonie E dur, která byla s úspěchem provedena 17. března 1882 ve Svobodné hudební škole pod taktovkou Balakireva. Jeho skladbu s uznáním přivítal kritik V. V. Stasov, ideový vůdce skupiny Mocná hrstka, který v Glazunovovi velký příslib pro ruskou hudbu. vlevoPo skončení gymnázia Glazunov začal studovat historii a filozofii na petrohradské univerzitě, ale hudba byla stále jeho hlavním zájmem. Talentovaný mladík upoutal pozornost bohatého podnikatele a milovníka hudby M. P. Běljajeva, který se stal jeho mecenášem. Ve svém salonu pořádal koncerty Glazunovových komorních skladeb, vydal tiskem jeho první symfonii. V roce 1884 se Glazunov s jeho podporou vydal na první zahraniční cestu, navštívil Německo, Švýcarsko, Francii, Španělsko a Maroko. Ve Výmaru se setkal s Lisztem, který inicioval veřejné uvedení jeho 1. symfonie.

Po návratu do Petrohradu se Glazunov stal jedním z členů takzvaného Běljajevského kroužku, do kterého patřili také Rimskij-Korsakov, Ljadov, Maliszewski, Vītols, Blumenfeld a další hudebníci. V roce 1885 napsal symfonickou báseň Stěnka Razin a věnoval ji Alexandru Borodinovi. +more Když Borodin o dva roky později zemřel a zanechal po sobě nedokončenou operu Kníže Igor a Třetí symfonii, Rimskij-Korsakov a Glazunov se ujali jejich dokončení a orchestrace. Glazunov při tom uplatnil svou fenomenální hudební paměť. Zleva: Vladimir Vasiljevič Stasov, Fjodor Ivanovič Šaljapin a Alexandr Glazunov (kolem roku 1900) Glazunov udržoval blízký osobní a umělecký vztah s Petrem Iljičem Čajkovským a po jeho smrti instrumentoval řadu děl, včetně cyklu skladeb pro housle a klavír Vzpomínka na drahé místo, která si získala značnou popularitu.

Od roku 1886 se pokoušel prosadit i jako dirigent. Debutoval na Ruských symfonických koncertech v Petrohradě, kde řídil i své vlastní skladby. +more Glazunov byl velkým propagátorem ruské hudby a organizátorem hudebního života v Petrohradu. V roce 1889 dirigoval společně s Rimským-Korsakovem dva koncerty v Paříži v rámci představení ruské hudby na světové výstavě. V roce 1907 vystoupil jako dirigent a skladatel na Ruských symfonických koncertech v Paříži, na jejichž vzniku měl velkou zásluhu.

Na počátku 90. let 19. +more století zažil Glazunov tvůrčí krizi, kterou vystřídala nová vlna: složil tři symfonie, komorní skladby a balet Raymonda, který se stal jeho nejslavnějším dílem. První představení Raymondy v nastudování Mariuse Petipy se uskutečnilo v prosinci 1897 v Mariinském divadle v Petrohradě a mělo fenomenální úspěch.

Pedagog na petrohradské konzervatoři (1899-1928)

V roce 1899 se stal profesorem na petrohradské konzervatoři, kde působil nepřetržitě asi třicet let. Po událostech roku 1905, kdy byl Rimskij-Korsakov propuštěn z konzervatoře za podporu revolučně smýšlejících studentů, opustil svůj post na protest i Glazunov. +more V prosinci 1905, po oddělení konzervatoře od Ruské hudební společnosti, se však Glazunov do ní vrátil a brzy byl zvolen jejím ředitelem. Jako ředitel odvedl Glazunov skvělou práci: dal do pořádku učební osnovy, založil operní studio a studentský orchestr, výrazně zvýšil požadavky na studenty i učitele, na konci každého akademického roku se osobně zúčastnil všech zkoušek a každému studentovi napsal reference. V čele konzervatoře zůstal až do roku 1928. Poté, co byl jmenován ředitelem, Glazunov podstatně omezil svou hudební tvorbu.

Po Říjnové revoluci se Glazunovovi podařilo zůstat ve své funkci, navázat vztahy s novou vládou a zejména s lidovým komisařem školství Anatolijem Lunačarským, přičemž si udržel prestižní status konzervatoře. V letech 1918-1920 působil jako dirigent v továrnách, klubech a jednotkách Rudé armády a účastnil se hudebního a společenského života země. +more Glazunov byl prvním skladatelem, kterému byl v roce 1922 udělen titul národního umělce.

V roce 1928 byl Glazunov pozván na skladatelskou soutěž ve Vídni věnovanou stému výročí úmrtí Franze Schuberta, kam odjel jako oficiální sovětský zástupce. Rozhodl se, že do SSSR se již nevrátí. +more Zdůvodnil to zhoršením zdravotního stavu, který mu bránil v cestování. Glazunovův hrob na Tichvinském hřbitově v Petrohradě.

Život v cizině

V Paříži se v prosinci 1928 konal pod jeho taktovkou první veřejný koncert po odchodu ze SSSR, na kterém zazněla skladatelova populární díla: Slavnostní předehra, Druhý klavírní koncert, symfonická báseň Stěnka Razin a Sedmá symfonie. Roku 1929 se Glazunov oženil s Olgou Nikolajevnou Gavrilovovou (1875-1968). +more Sňatkem získal i nevlastní dceru Jelenu, která po adopci přijala jméno Elena Glazunovová.

Glazunov nějakou dobu působil jako dirigent, navštívil Spojené státy a s úspěchem vystupoval v mnoha evropských zemích. V roce 1932 se kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu usadil s manželkou v Paříži, kde také příležitostně komponoval (Smyčcový kvartet č. +more 7 C-Dur nebo Koncert pro saxofon a orchestr).

V roce 1936 se jeho zdraví náhle zhoršilo. Byl nachlazený, měl silné bolesti ucha, ekzém na obličeji a zánět žil. +more Glazunov zemřel v roce 1936 na klinice Villa Borghese a byl pohřben na novém hřbitově v Neuilly-sur-Seine. V roce 1972 byl Glazunovův popel převezen do Leningradu a slavnostně pohřben na Tichvinském hřbitově.

Glazunov a Česko

Glazunov navštívil několikrát Prahu, naposledy v roce 1930, kdy 9. dubna dirigoval ve Smetanově síni Českou filharmonii při koncertu svých skladeb. +more Koncert přenášel československý rozhlas.

Soubor:Alexandr Glazunov Bertramka 1928. png|thumb|Alexandr Glazunov na pražské Bertramce, 1928 Soubor:Alexandr Glazunov Praha 1930. +morepng|thumb|Alexandr Glazunov po příjezdu do Prahy, duben 1930.

Dílo (výběr)

Vytvořil rozsáhlé dílo, které vedle baletů, suit, předeher a serenád zahrnuje několik symfonických básní a obrazů, z nichž vynikají zejména Stěnka Razin, Les a Kreml. V nich navázal na tvorbu skladatelů Mocné hrstky a Čajkovského. +more Jeho díla se vyznačují jasnou instrumentací, velkým harmonickým a kontrapunktickým mistrovstvím a jemnou lyrikou. Pro Glazunova nebylo snadné prosadit se se svou hudbou, jelikož začal komponovat velmi brzy po svém úspěšnějším kolegovi Čajkovském, jenž byl v té době na vrcholu svých sil, čímž dílo Glazunova do velké míry zastínil. Ačkoliv byl velice dobrým hudebníkem, nikdy se nedokázal vymanit ze svého osobního stylu jako například Rachmaninov. I přes tyto velké překážky se dokázal Glazunov prosadit a zvlášť jeho symfonie patří mezi úspěšná hudební díla. Vytvořil osobitý typ monumentální ruské symfonie, vyrůstající z národního života, ruských písní a řeči. K nejtypičtějším patří symfonie č. 4 a 5. Z pěti instrumentálních koncertů je nejznámější houslový a moll, druhý klavírní h dur a koncert pro saxofon. Bohatá je jeho komorní tvorba, kam patří sedm smyčcových kvartetů a četné klavírní skladby (sonáty a preludia).

Jednou z jeho posledních prací jsou dvě úpravy církevních zpěvů pro mužský sbor studentů Pravoslavného teologického institutu sv. Sergije Metochiona v Paříži z roku 1935.

Orchestrální skladby

Symfonie č. 1 E-Dur op. +more 5 (1880-1882) * 2 předehry na řecké téma (č. 1 g-moll op. 3, 1881-1884, č. 2 D-Dur op. 6, 1881-1885) * Suite caractéristique op. 9 (1881-1887)Alexandr Glazunov * Stěnka Razin, symfonická báseň op. 13 (1885) * Symfonie č. 2 fis-moll op. 16 (1886) * Symfonie č. 3 D-Dur op. 33 (1890) * Symfonie č. 4 Es-Dur op. 48 (1893) věnováno A. G. Rubinsteinovi * 2 koncertní valčíky (č. 1 D-Dur op. 47, 1893, č. 2 F-Dur op. 51, 1894) * Symfonie č. 5 B-Dur op. 55 (1895) * Symfonie č. 6 c-moll op. 58 (1896) * Symfonie č. 7 F-Dur op. 77 (1902) * Balada F-Dur op. 78 (1902) * Ze středověku, suita op. 79 (1901/02) * Symfonie č. 8 Es-Dur op. 83 (1905/06) * Symfonie č. 9 d-voll o. op. (nedokončena 1904-1910).

Instrumentální koncerty

Houslový koncert a-moll op. 82 (1904) * Klavírní koncert č. +more 1 f-Moll op. 92 (1910/11) * Klavírní koncert č. 2 H-Dur op. 100 (1917) * Koncertní balada C-Dur op. 108 pro violoncello a orchestr (1931) * Saxofonový koncert Es-Dur op. 109 (1934) * Rêverie Des-Dur pro lesní roh a komorní orchestr op. 24.

Jevištní díla

Raymonda, balet op. 57 (1896/97) * Les Ruses d'Amour (Lest lásky), balet op. +more 61 (1898) * Roční období, balet op. 67 (1898/99) * Slečna služka (Damisův proces) (1900) * Der König der Juden (Král Židů), scénická hudba op. 95 (1913) * Dokončení opery „Kníže Igor“ Alexandra Borodina.

Komorní skladby

Smyčcový kvartet č. 1 D-Dur op. +more 1 (1881/82) * Smyčcový kvartet č. 2 F-Dur op. 10 (1883/84) * Smyčcový kvartet č. 3 G-Dur op. 26 „Quatuor slave“ (1886-1888) * Smyčcový kvartet č. 4 a-moll op. 64 (1894) * Smyčcový kvartet č. 5 d-moll op. 70 (1898) * Smyčcový kvartet č. 6 B-Dur op. 106 (1920/21) * Smyčcový kvartet č. 7 C-Dur op. 107 (1930) * 5 novelet pro smyčcový kvartet op. 15 (1881) * Smyčcový kvartet A-Dur op. 39 (1891/92) * Kvartet B-Dur op. 109 pro 4 saxofony (1932) * Elegie pro violu a klavír g-moll op. 44 (1893).

Klavírní skladby

Sonáta č. 1 b-moll op. 74 (1900/01) * Sonáta č. 2 e-moll op. 75 (1901)

Varhany

Preludium a fuga č. 1 D-Dur op. 93 (1906/07) * Preludium a fuga č. 2 d-moll op. 98 (1914) * Fantasie g-moll op. 110 (1934/35)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20120603232940/http://www. glasunow. org/]Alexander-K. -Glasunow-Stiftung Mnichov[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080317135342/http://home. wanadoo. nl/ovar/glazun. htm]Přehled skladeb[/url].

Kategorie:Ruští hudební skladatelé Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Ruští dirigenti Kategorie:Ruští hudební pedagogové Kategorie:Narození v roce 1865 Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Ruští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Tichvinském hřbitově Kategorie:Úmrtí 21. +more března Kategorie:Narození 10. srpna Kategorie:Narození v Petrohradu.