Alexandr Uexküll-Gyllenband

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Alexander August hrabě Uexküll-Gyllenband (uváděn též jako Üxküll) ( Alexander August Rudolf Leopold Friedrich Reichsgraf von Uexküll-Gyllenband) (2. října 1836 Postupim - 13. července 1915 Berchtesgaden) byl rakousko-uherský generál z německé šlechtické rodiny švédského původu. Do c. k. armády vstoupil v roce 1854 a zúčastnil se několika válečných tažení. Byl dlouholetým pobočníkem císaře Františka Josefa, uplatnil se jako diplomat a několik let sloužil jako nižší důstojník také v Čechách. V letech 1891-1908 velel postupně čtyřem armádním sborům v Košicích, Krakově, Vídni a Budapešti. V roce 1895 dosáhl hodnosti generála jezdectva a v roce 1909 byl jmenován členem Panské sněmovny. V závěru kariéry zastával čestnou hodnost velitele jedné z císařských gard (1909-1915). Byl nositelem více než třiceti rakouských a zahraničních vyznamenání a v rámci rakousko-uherské generality patřil k nejčastěji vyznamenávaným důstojníkům. Jeho prasynovcem byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, hlavní aktér atentátu na Adolfa Hitlera (1944).

Životopis

Alexander Uexküll-Gyllenband v uniformě generála jezdectva Pocházel ze šlechtického rodu původem ze Švédska, později usazeného v Německu (od roku 1790 rodině náležel říšský hraběcí titul). +more Narodil se jako starší syn hraběte Rudolfa Uexküll-Gyllenbanda (1809-1879), nejvyššího hofmistra Württemberského království. Alexandr původně studoval na gymnáziu ve Stuttgartu, vojenskou přípravou prošel v Mohuči a do rakouské armády vstoupil jako kadet v roce 1854. V roce 1857 byl poručíkem u 2. hulánského pluku a v hodnosti nadporučíka byl v roce 1859 zařazen do sboru císařských pobočníků. Jako pobočník Františka Josefa se během války se Sardinií zúčastnil bitvy u Solferina (1859). V roce 1861 byl povýšen na rytmistra a v roce 1866 bojoval v bitvě u Hradce Králové, v závěru prusko-rakouské války byl účastníkem bitvy u Lamače. V letech 1866-1867 si doplnil vzdělání na Vysoké válečné škole (K. u. k. Kriegschule) ve Vídni.

Erb rodu Uexküll-Gyllenband Jako císařský pobočník doprovázel Františka Josefa na cestě přes Řecko a Turecko ke slavnostnímu otevření Suezského průplavu (1869) a dále postupoval v hodnostech (major 1869, podplukovník 1873). +more I jako císařský pobočník stále patřil ke 2. hulánskému pluku, až jako podplukovník od roku 1873 sloužil u 14. pluku dragounů v Písku, později byl přeložen do Köszegu. V roce 1876 byl povýšen na plukovníka a převzal velení 14. pluku dragounů (1876-1880). Se svým regimentem se v roce 1878 zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. V letech 1880-1882 zastával funkci vojenského zplnomocněnce na rakousko-uherském velvyslanectví v Petrohradě.

Po návratu z Ruska byl v roce 1882 povýšen na generálmajora a převzal velení 13. jezdecké brigády v Záhřebu. +more V roce 1887 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem jezdecké divize nejprve ve Vídni (1887-1888), poté ve Lvově (1888-1891). V letech 1891-1893 byl velitelem 6. armádního sboru v Košicích, poté v letech 1893-1894 velel 1. armádního sboru v Krakově. V roce 1895 dosáhl hodnosti generála jezdectva a v letech 1894-1905 byl velitelem 2. armádního sboru ve Vídni, respektive zemským velitelem pro Dolní Rakousko a jižní Moravu, zároveň velel ve Vídni sboru c. k. zeměbrany. Aktivní kariéru završil jako velitel 4. armádního sboru v Budapešti, respektive zemský velitel v Uhrách (1905-1908), od roku 1905 byl také jedním z generálních inspektorů armády. Od roku 1909 do smrti zastával čestnou hodnost kapitána jedné z císařských gard (Gardekapitän von kaiserliche und königliche Leibgarde-Reitereskadron). Zemřel v Berchtesgadenu po krátké nemoci 13. července 1915 ve věku 78 let poté, co v rakousko-uherské armádě odsloužil 61 let.

Jeho mladší bratr Alfred (1838-1877) sloužil také v rakousko-uherské armádě a uplatnil se jako diplomat (působil jako vojenský atašé v Berlíně, Paříži a Římě). Alfredova dcera Karoline (1875-1956) se provdala do rodu Schenků ze Stauffenbergu a jejím synem byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg (1907-1944), iniciátor +more_července_1944'>atentátu na Adolfa Hitlera (1944). Za účast na spiknutí byl kromě Stauffenberga popraven i jeho strýc Nikolaus von Uexküll-Gyllenband (1877-1944), který byl do příprav atentátu také zapojen.

Tituly a ocenění

V roce 1861 získal titul c. k. +more komořího a jako velitel armádního sboru byl v roce 1891 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1891 byl také čestným majitelem husarského pluku č. 16 dislokovaného v Debrecíně. V roce 1909 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Během vojenské kariéry obdržel řadu ocenění, jako pobočník Františka Josefa a později dlouholetý velitel ve Vídni žil dlouhodobě v blízkosti císařského dvora a díky tomu získal mnoho vyznamenání i od cizích panovníků. Mezi rakousko-uherskými generály se tak stal jedním z nejčastěji vyznamenávaných důstojníků.

Rakousko-Uhersko

+moreStef. Ungh. _-_GC. png'>60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1907) * Velkokříž velkokříž Leopoldova řádu (1899) * 60px Řád železné koruny I. třídy (1894) * 60px rytířský kříž Leopoldova řádu (1889) * 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1878) * 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1866) (v roce 1914 při příležitosti 60. výročí služby v armádě uděleny ke kříži brilianty).

Zahraniční řády a vyznamenání

Important

Soubor:Ord.Aquilarossa-GC.png

Claus Schenk von Stauffenberg

6. armádní sbor (rakousko-uherská armáda)

Jižní Morava

Uherské království

Soubor:AUT KuK Kriegsbande BAR.svg

Odkazy

Reference

Literatura

BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 312-313 ISBN 978-963-446-585-0

Externí odkazy

[url=https://www. austro-hungarian-army. +moreco. uk/biog/Uexkuell. html]Alexander Uexküll-Gyllenband na webu austro-hungarian army[/url] * [url=https://www. parlament. gv. at/recherchieren/personen/parlamentarierinnen-ab-1848/parlamentarier-1848-1918/Uexkull-Gyllenband]Alexander Uexküll-Gyllenband na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=https://www. biographien. ac. at/oebl/oebl_u/Uexkuell-Gyllenband_Alexander_1836_1915. xml]Alexander Uexküll-Gyllenband in: Österreichisches Biographisches Lexikon[/url].