Alfred Tarski

Technology

12 hours ago

Author

Alfred Tarski byl polsko-americký matematik a logik židovského původu. Proslavil se především svými pracemi v oblasti matematické logiky, algebry a teorie množin. Jeho obecná teorie modelů a pojem uspořádané dvojice jsou základními koncepty moderní matematické logiky. Tarski se také zabýval axiomatizací geometrie a přispěl k vývoji formální teorie důkazů. Mezi jeho nejznámější výsledky patří také tzv. Tarskiho definovatelnost, která zkoumá, za jakých podmínek lze definovat matematické koncepty. Jeho výzkumy měly významný vliv na filozofii matematiky a metafyziku. Alfred Tarski taktéž rozvíjel svou kariéru jako vysokoškolský pedagog, působil mimo jiné na Stanfordově univerzitě. Byl nositelem prestižní Guggenheimovy medaile, a to za svůj přínos v oblasti matematiky. Jeho práce jsou dodnes studovány a citovány v akademickém světě.

Alfred Tarski (14. ledna 1901, Varšava, Ruskem ovládaná část Polska - 26. října 1983, Berkeley, Kalifornie, USA) byl polský logik a matematik, který téměř 40 let žil a pracoval v USA. Zabýval se zejména matematickou logikou, teorií modelů, algebrou a teorií množin. Publikoval však také články z jiných oblastí matematiky. Významným způsobem ovlivnil rozvoj logiky a matematiky ve 20. století.

Život

Alfred Tarski se narodil jako Alfred Tajtelbaum (také psáno Teitelbaum) do varšavské židovské rodiny. Již na střední škole se u něj projevilo matematické nadání, přesto však roku 1918 nastoupil na varšavské univerzitě ke studiu biologie. +more Brzy však začal navštěvovat kurzy logiky, matematiky a filozofie matematiky, které ve Varšavě vedli Jan Łukasiewicz, Wacław Sierpiński, Stefan Mazurkiewicz a Tadeusz Kotarbiński. Doktorát získal pod vedením Stanisława Leśniewského. Roku 1923 si spolu se svým bratrem Wacławem změnil příjmení na Tarski. Důvodem byla snadnější výslovnost tohoto jména v polštině. Další možnou motivací pro změnu jména mohla být snaha zakrýt svůj židovský původ kvůli získání dobrého místa na univerzitě; tomu nasvědčuje i to, že ve stejnou dobu a ačkoli byl ateista, konvertoval Tarski k římskokatolické církvi.

Po získání doktorátu učil Tarski matematiku a logiku na několika polských univerzitách a také na jedné střední škole. Roku 1929 se oženil s Marií Witowskou se kterou měl dvě děti.

Ve třicátých letech opakovaně navštívil Vídeň, kde se seznámil s Kurtem Gödelem, a také Paříž.

Roku 1939 byl pozván na kongres konaný na Harvard University v USA, což mu možná zachránilo život. Z Polska totiž odjel v srpnu 1939 poslední lodí do Spojených států, která z Polska vyplula před německou invazí a vypuknutím druhé světové války. +more O tom, že si tohoto nebezpečí nebyl vůbec vědom, svědčí to, že doma zanechal svoji ženu i s oběma dětmi. Setkal se s nimi znovu až v roce 1946. V USA získal Tarski postupně místa na několika univerzitách, mezi nimiž nejvýznamnější byly Harvard University a Institute for Advanced Study v Princetonu, kde se znovu setkal s Gödelem. Americké občanství získal roku 1945.