Antická řecká filozofie

Antická řecká filozofie tvoří nejdůležitější součást (západní) antické filozofie. Rozvíjela se zhruba v období od 6. stol. př. n. l. do konce starověku. Starořečtí filozofové jsou považováni za zakladatele západního vědeckého myšlení a mají pro filozofii dodnes zásadní význam, neboť otevřeli hlavní filozofické otázky a vypracovali základy filozofické metody. Už ve starověku se z filozofie vydělila astronomie, matematika a geometrie a filozofové položili základy většiny dalších věd.

Vznik

Řecká filozofie vznikla jako způsob racionálního uvažování a argumentování o otázkách o původu světa, o dobru a zlu, o postavení člověka, o povaze společnosti a podobně, na něž předtím odpovídal mýtus. Když se v 1. +more polovině 1. tisíciletí př. n. l. začal rozvíjet dálkový obchod ve východním Středomoří a obchodníci se začali usazovat v přístavních městech mimo svůj domov, vznikly v těchto městech a osadách kulturně i jazykově smíšené společnosti. Lidé, kteří tu společně žili, byli vychováni v různých náboženstvích a kulturách a nesdíleli tedy tytéž tradice, jež ve starších, kulturně a nábožensky homogenních společnostech všechny spojovaly. Když na sebe narážely různé mytické tradice, začaly se navzájem zpochybňovat: tak přistěhovalci v řeckých městech pochybovali o výkladu světa, jak jej podávaly Homérovy a Hésiodovy básně, a naopak domácí Řekové odmítali jejich mytické tradice.

Filozofie vznikla nejprve v okrajových oblastech řecké kultury, v Iónii (tj. na západním pobřeží dnešního Turecka), na Sicílii a v jižní Itálii, kde k těmto střetům docházelo, a to jako způsob hledání „moudrosti“ čili pravdivého poznání skutečnosti a člověka, který by se neopíral o tradované autority, nýbrž pouze o rozumovou úvahu a argumenty. +more Ještě počátkem 6. stol. př. n. l. se athénský vládce Peisistratos snažil Homérovu autoritu obnovit, neměl však úspěch. Proti tomu totiž už stála začínající filozofie a jeden z prvních, Hérakleitos, výslovně odmítá Homéra i Hésioda, který podle něho „nezná ani den a noc“. Naopak je „každému člověku dáno, aby dovedl poznat sám sebe a být rozumný. “ Přesně to je první program řecké filozofie.

Rozdělení

Kromě před-filozofického období mýtu, básnictví a konečně i tragédie můžeme období západní antické filozofie rozdělit zhruba do čtyř etap:

Předsókratovská filozofie (předsókratici)

Chronologie řeckých filozofů (data jsou vesměs jen přibližná) (6. +more až 5. stol. př. n. l. ) jež se zabývá hlavně otázkami po původu světa a možnostech pravdivého poznání. Hlavní střediska byla na východě v Iónii, na egejských ostrovech a na Sicílii.

* Starořecké básnictví (již od 8. století př. +more n. l. ), částečně filozofické, zabývající se kosmogonií a kosmologii - Hesiodos, Ferekýdés, theogonické výklady Orfismu * Sedm mudrců * Milétská škola - Thalés z Milétu, Anaximandros, Anaximenés * Pýthagorejská škola - Pýthagorás a jeho žáci, Alkmaión * Elejská škola - Xenofanés, Parmenidés, Zénón z Eleje * Iónská škola (příbuzná s Milétskou) - Hérakleitos z Efesu, Archelaos * Pluralisté - Anaxagorás, Empedoklés * Atomisté - Leukippos, Démokritos.

Klasické období athénské filozofie

5. až 4. +more stol. př. n. l. , též se nazývá vrcholné období, kdy se pozornost soustřeďuje na člověka a lidskou společnost, na podmínky dobrého života a začíná i soustavné studium přírody. Zdaleka nejdůležitějším střediskem jsou Athény a z jejich myšlenkového odkazu pak žijí i další období.

* Sókratés - 469-399 př. n. +more l. * Platón - 427-347 př. n. l. a Platonismus * Aristotelés - 384-322 př. n. l. , založil školu Peripatetiků * Xenofón - žák Sókratův a vedle Platóna hlavní pramen informací o Sókratovi * Sofisté - Prótagorás z Abdér, Gorgiás z Leontín * Kynismus - Antisthenés, Díogenés ze Sinópé * Megarská škola - Eukleidés * Kyrénská škola - Aristippos * Élidská škola - Faidón * Pyrrhonismus - Pyrrhón, bývá považován i za spoluzakladatele skepticismu.

Helénistické období

Chronologie helénistických a latinských filozofů (data jsou někde přibližná) (3. +more stol. př. n. l. až 2. stol. n. l. ), které se obrací především k otázkám etiky či praktické filozofie a v němž pokračuje rozvoj jednotlivých věd. Středisko se posouvá do Alexandrie a později do Říma.

Vyústění a pokračování

Latinská filozofie

(1. stol. +more stol. př. n. l. až 5. stol. n. l. ), jež se věnuje hlavně otázkám práva, spravedlnosti a dobré vlády, postupně přechází od řečtiny k latině, a v němž se také začínají prosazovat východní vlivy a zejména křesťanství. Mezi řeckými a římskými filozofy je i řada filozofů, kteří nepatřili pod žádnou školu.

Mezi hlavní myšlenkové proudy a postavy té doby patří: * Stoicismus - Zénon z Kitia, Seneca, Epiklétos, Marcus Aurelius * Epikureismus - Epikúros, Titus Lucretius Carus, Quintus Horatius Flaccus * Skepticismus - Zenón z Kitia, Pyrrhón z Élidy * Eklekticismus - Marcus Tullius Cicero, Filón Alexandrijský * Novoplatónismus - Plótínos, Iamblichos, Proklos, Boëthius. * Novopythagoreismus - Apollonios

Židovství a patristika

S křesťanstvím vstoupily do antického světa zásadně odlišné židovské představy jediného Boha, který není součástí světa jako bohové řečtí, nýbrž je jeho stvořitelem a svrchovaným pánem, pevného spojení náboženství s morálkou a s důrazem na individuální jednání každého člověka. Křesťanský Bůh se ale k člověku výslovně obrací svým Zjevením a dává mu naději na velkolepou budoucnost, křesťanskou spásu, které je ovšem podmíněna jeho jednáním, pokáním a láskou. +more Ze spojení židovského, křesťanského a antického duchovního světa vznikla koncem starověku křesťanská teologie a patristická literatura, na niž později navázala i středověká filozofie.

Odkazy

Poznámky

Související články

Dějiny západní filosofie * Předsókratovci * Platón * Sókratés * Aristotelés

Literatura

Patočka, J. , Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové, Praha 1964 * Patočka, J. +more, Sókratés, Praha 1991 * Patočka, J. , Evropa a doba poevropská, Praha 1992 * Patočka, J. , Platón, Praha 1992 * Rádl, E. , Dějiny filosofie I/II. Praha 1999 * Störig, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. 5. vyd. Praha: Zvon, 1996. * Tretera, I. : Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. Praha 1999.

* Velká řada dějin filosofie v nakladatelství Oikúmené: ** Kirk - Raven - Schofield, Předsókratovští filosofové. Praha 2004 ** Graeser, A. +more, Řecká filosofie klasického období. Praha 2001 ** Long, A. A. , Hellénistická filosofie. Praha 2003 ** Armstrong, A. H. , Filosofie pozdní antiky. Praha 2002.

Externí odkazy

[url=http://plato. stanford. +moreedu/]Stanford Encyclopedia of Philosophy - en[/url] * [url=http://www. iep. utm. edu/]Internet Encyclopedia of Philosophy - en[/url] * Karl Vorländer, [url=http://www. textlog. de/vorl_philosophie. html]Geschichte der Philosophie (1902) - de[/url] * Victor Cousin, [url=http://gallica. bnf. fr/ark:/12148/bpt6k2008967]Histoire générale de la philosophie - fr[/url].

Texty ke stažení

[url=http://www. gutenberg. +moreorg/wiki/Main_Page]Klasická literatura - en[/url] * [url=http://gallica. bnf. fr/]Gallica, knihovna el. textů - fr[/url] * [url=http://www. perseus. tufts. edu/cache/perscoll_Greco-Roman. html]Antika - en, gr, la[/url] * [url=http://www. georgetown. edu/labyrinth/library/latin/latin-lib. html]Antika, patristika, středověk - en, la[/url] * [url=http://bcs. fltr. ucl. ac. be/SLInf4. html]Bibliotheca Classica Selecta - fr, la, gr[/url] * [url=http://www. thelatinlibrary. com/]Latinské texty - la[/url].

Kategorie:Antická filozofie Kategorie:Dějiny filozofie Kategorie:Starověká řecká kultura