Antonín Maria Šírek z Rejty
Author
Albert FloresAntonín Maria Šírek z Rejty byl český šlechtic a vlastenec žijící v 19. století. Narodil se v roce 1806 a pocházel z šlechtické rodiny. V mládí se věnoval studiu práv a poté se podílel na správě svých majetků. Byl vášnivým zastáncem českých národních zájmů a podporoval vše, co přispělo ke zlepšení postavení českého národa. Šírek byl členem českého malorolnického hnutí, které se snažilo bojovat za zlepšení života venkovského obyvatelstva. Byl také jedním z předních představitelů českého hospodářského spolku, který se zabýval podporou a rozvojem českých podnikatelů a průmyslníků. V politice se Šírek aktivně angažoval ve prospěch českých zájmů. Byl členem Národního výboru v Praze, který se snažil prosazovat české národní cíle a bojoval za rovnoprávnost českého jazyka ve veřejném životě. Šírek zemřel v roce 1868 a byl pochován na Olšanských hřbitovech v Praze. Jeho život a dílo jsou dodnes vzpomínány jako příklad českého vlastenectví a obětavosti ve prospěch českého národa.
Antonín Maria Šírek z Rejty (též Antonius/Anton Maria Schyrlaeus/Schyrl/Schyrle de Rheita, případně Anton Maria de Rheita, na titulu jeho knihy Antonio Maria Schyrleo de Rheita; 1604-1660) byl rakouský astronom a optik. Vynalezl mimo jiné okulár, který umožňoval pozorovat vzpřímený obraz v Keplerově dalekohledu. Jeho práce z roku 1645 o binokulárních dalekohledech, které by přenášely obraz pro obě oči, vedly k dnešnímu triedru.
Život
Existují dvě verze jeho původu. Podle jedné je českého původu, narodil se v roce 1597 a byl členem řádu Kapucínů v jihočeské Rejtě (dnes předměstí Trhových Svinů), proto "z Rejty". +more Po vypuknutí třicetileté války v roce 1618 řád opustil a usadil se v Belgii.
Podle druhé, pravděpodobnější verze se narodil roku 1604 jako Johann Burchard Schyrle/Schierl/Schürle v Reutte v Rakousku. Od roku 1622 byl mnichem v augustiniánském klášteře v Indersdorfu (mezi Augsburgem a Freisingem). +more Od roku 1623 do roku 1627 studoval na univerzitě v Ingolstadtu, kde pravděpodobně navštěvoval kurzy astronomie a učil se brousit čočky. V roce 1627 vstoupil do kapucínského řádu, kde přijal řeholní jméno Antonius/Anton Maria Schyrlaeus/Schyrl/Schyrle de Rheita, nebo Anton Maria de Rheita. V roce 1636 v kapucínském klášteře v Linci vyučoval filozofii. Do roku 1641 žil v Pasově a v Rakousku. V roce 1643 psal z Kolína, roku 1644 byl v Augsburgu a 1645 v Antverpách.
V Linci působil ve službách kurfiřta Philippa Christopha von Söterna, arcibiskupa z Trevíru a Špýru, který byl držen v zajetí císaře Ferdinanda III. Arcibiskup ho vyslal vyjednávat s papežem Urbanem VIII. +more Císař však vnímal tuto diplomatickou činnost jako formu špionáže a v roce 1641 zakázal Šírkovi vstup do jeho zemí. Ve 40. letech 17. století byl profesorem filozofie v Trevíru. V roce 1642 byl v Kolíně nad Rýnem a prováděl astronomická pozorování a optická měření.
Dílo
V roce 1643 vyšlo jeho dílo Novem stellae circa Jovem visae, circa Saturnum sex, circa Martem nonnullae („Devět hvězd pozorováno kolem Jupitera, šest kolem Saturnu, několik kolem Marsu“).
V roce 1645 publikoval velmi vlivné dílo o optice a astronomii: Oculus Enoch et Eliae. V něm mimo jiné popsal jeden ze svých vynálezů: dvoučočkový okulár pro Keplerův dalekohled, který umožňoval pozorovat vzpřímený obraz pozorovaného objektu. +more Kromě toho obsahuje dlouhou pasáž o binokulárních dalekohledech. Tato kapitola v následujícím století významně ovlivnila další výrobce dalekohledů a optiky. Text o binokulárních dalekohledech není ilustrován, ale metody, které popisuje, se na mnoho let staly standardními konstrukčními technikami.
Astronomická pozorování
Schyrleus byl odpůrcem Koperníka. V předmluvě své knihy, která obsahuje věnování Ježíši Kristu a Ferdinandovi III. +more, Schyrleus směle prohlásil, že poté, co dlouho meditoval o systémech Ptolemaia, Koperníka, Tychona Brahe a dalších astronomů, došel k přesvědčení, že všichni tito vědci měli pokročilé zbytečné teorie. Měsíce Jupitera zasvětil papeži Urbanovi VIII. , nazval je Astres Urbanoctavianes. Napsal také, že Saturn má dva „společníky“ a že je planeta pravidelně zastiňuje. Usoudil, že mají své vlastní nezávislé dráhy a že osvětlují Saturn, který potřebuje světlo, protože je stokrát méně osvětlen Sluncem než Země. Popisoval, že v roce 1642 v Kolíně nad Rýnem viděl procházet před Sluncem tlupu (turma) padajících hvězd, které následovaly jedna za druhou po dobu čtrnácti dnů, a že záře Slunce tím byla značně oslabena.
Pokud jde o mimozemský život, Schyrleus napsal: "Pokud má Jupiter. obyvatele. +more musí být větší a krásnější než obyvatelé Země, v poměru k [velikosti] dvou sfér. " Existenci joviánských bytostí se však pro jisté teologické potíže neodvážil potvrdit; Schyrleus například uvažoval, zda si bytosti na jiných planetách udržují svůj primitivní stav nevinnosti nebo zda jsou proklety prvotním hříchem jako lidé.
Mapa Měsíce
Jednou z ilustrací v Oculus Enoch et Eliae je mapa Měsíce. Bylo to první zobrazení Měsíce pozorovaného invertujícím dalekohledem (na obrázku je proto Měsíc převrácený - s jižním pólem nahoře). +more Například kráter Tycho Schyrleus již v roce 1645 zobrazil se systém jasných paprsků. Jeho mapa se však standardnímu použití nedostala, protože byla nahrazena mapami, které jen o několik let později vytvořili Hevelius a jezuité Giovanni Battista Riccioli a Francesco Maria Grimaldi v letech 1650 až 1651. V roce 1647 vydal Schyrleus mapu Měsíce o průměru 19 cm.
Uznání
Je mu připisováno, že zavedl termíny okulár a objektiv, jak se používají v optice. Je po něm pojmenován měsíční kráter Rheita a měsíční údolí Vallis Rheita, na jehož severozápadním konci se kráter nachází.
Odkazy
Poznámky
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Astronomové Kategorie:Optici Kategorie:Narození v roce 1604 Kategorie:Úmrtí v roce 1660 Kategorie:Muži Kategorie:Kapucíni