Antonín Procházka (sochař)
Author
Albert FloresAntonín Procházka (24. června 1849 Záběhlice - 26. září 1903 Královské Vinohrady) byl český sochař myslbekovské generace a restaurátor.
Život
Narodil se v Záběhlicích, tehdy součásti okresu Karlín. Vystudoval sochařství na akademii v Praze. +more Se svou manželkou Albertinou Homolovou měl čtyři děti. Zemřel roku 1903 na srdeční vadu a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Byl především figuralistou. Autorsky často (ne vždy) spolupracoval se svým přítelem Františkem Hergeselem mladším, se kterým sdílel společný ateliér v Praze na Vinohradech. +more Byl členem Umělecké besedy a Krasoumné jednoty.
Dílo
pomníku Daniela Adama z Veleslavína v Praze (1902) +moreJPG|náhled|vlevo|Souboj_titánů_Procházka_vytvořil_s_Č. _Vosmíkem_volně_dle_originálu_Ignác_František_Platzer'>I. Platzera.
Je především autorem monumentálních soch, pomníků, alegorických sousoší, ale také bust nebo figurálních reliéfů. Vyšel z akademismu a dopracoval se k realismu levicového smýšlení.
Samostatné
pískovcová výzdoba oltáře v kostele sv. Jiljí v Milevsku z roku 1883 * výzdoba několika novorenesančních budovː * Trojice národních buditelů či spisovatelů k dekoraci průčelí školních budov * Alegorie Pilnosti a ušlechtilosti na fasádě budovy Národního muzea (1890) * pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 vytvořil spolu s Františkem Hergeselem alegorické sousoší nad tympanonem hlavního portálu Průmyslového paláce, které zobrazovalo okřídleného Génia, ženskou postavu symbolizující Zemědělství a mužskou postavu symbolizující Průmysl. +more * Podílel se na výzdobě Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici od arch. Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892 - 1894) * poprsí Jana Husa do Pantheonu Národního muzea (1899), odstraněno 1937) * poprsí Tomáše Štítného do panteonu Národního muzea * socha sv. Vojtěcha pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech.
Společně s Františkem Hergeselem
pomník Václava Beneše Třebízského v Třebízi (1892), získali 2. cenu v soutěži na pomník bratranců Veverkových; * Hákování (Chléb náš vezdejší), nejúspěšnější sousoší s pracovní tematikou, oceněno roku 1900 na Světové výstavě v Paříži (dnes ve sbírce Národní galerie v Praze).
Restaurátorské práce
Jako restaurátor - kopista barokních kamenných soch- vytvořil například s Čeňkem Vosmíkem kopii Platzerova Souboj gigantů pro vstupní bránu Pražského hradu.
Odkazy
Reference
Literatura
Prokop H. Toman, Nový slovník čsl.výtvarných umělců, díl II. Praha 1949
Externí odkazy
Kategorie:Čeští sochaři 19. +more století Kategorie:Narození 24. června Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 29. září Kategorie:Úmrtí v roce 1903 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí na Vinohradech Kategorie:Pohřbení na Olšanech.