Audibertia

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Audibertia (Salvia subgen. Audibertia) je malý, ale morfologicky i zeměpisně vyhraněný a ekologicky významný podrod z rozsáhlého rodu šalvěj (Salvia). Zahrnuje 19 druhů rozšířených výhradně na jihozápadě Severní Ameriky, v oblastech s mediteránním a aridním klimatem. Řada z nich patří k oblíbeným léčivým, aromatickým a okrasným rostlinám, které lákají množství hmyzích a ptačích opylovačů. Šalvěj kalifornská (Salvia columbariae) je zdrojem chia semínek.

+more images (3)

Popis

Trnité listeny šalvěje bodlákové (Salvia carduacea) Zástupci tohoto podrodu jsou až na výjimky dřevnaté polokeře a keře, vesměs velmi silně aromatické. +more Zvláštností sekce Echinosphace jsou listy a listeny zakončené ostře pichlavými hroty a pavučinatě chlupaté kalichy. V květech není vyvinut pákový mechanismus tyčinek, typický pro většinu šalvějí; u sekce Audibertia jalový pár staminodií dokonce zcela chybí. Plodné tyčinky obvykle vyčnívají daleko z korunní trubky.

Rozšíření a ekologie

Těžiště areálu tohoto podrodu je v Madreanské květenné oblasti. Jeho zástupci se vyskytují na jihozápadě severoamerického kontinentu, s malými přesahy na sever (Oregon) a severovýchod (Idaho). +more Největší počet druhů roste v Kalifornii, kde mnohé z nich patří k zásadním porostotvorným prvkům vegetačních formací nízkých pobřežních křovin a chaparralu. Druhy adaptované na aridní klima rostou v pustinách Velké pánve, v Mohavské a Sonorské poušti a přilehlých oblastech USA a Mexika. Salvia spathacea.

Important

Soubor:Salvia dorrii var dorrii 2.jpg

Soubor:Salvia clevelandii2.jpg

Systematika a evoluce

Popisovaní zástupci byli původně řazeni do samostatného rodu Audibertia (Bentham 1833), který však byl popsán neplatně, v rozporu s principem priority botanického kódu; v případě, že by byl taxon pojímán jako samostatný rod (což bylo navrhováno například při fylogenetických revizích šalvějí počátkem 21. století), měl by nést jméno Ramona. +more Do rodu šalvěj byla tato skupina vřazena Carlem Eplingem roku 1938; zde pak v různých systémech zaujímal status sekce, případně byl dělen do sekcí dvou (Audibertia a Echinosphace).

Molekulární výzkumy prokázaly monofyletičnost celé skupiny i jejích dvou sekcí. Sesterskou větví je převážně neotropický podrod Calosphace. +more K jejímu vzniku došlo pravděpodobně v pozdním miocénu po disperzní výsadku původem asijského předchůdce na pacifickém pobřeží Ameriky; speciace obou skupin pak probíhala od přelomu miocénu a pliocénu až po starší čtvrtohory.