Aydıncık (Mersin)

Aydıncık (Ajdəndžək) je město v turecké mersinské provincii, na břehu Středozemního moře. Leží 175 km od Mersinu a 325 km od Antalye. V roce 2018 zde žilo 11 088 obyvatel.

Název

V starořečtině se objevuje rovněž název Κελένδερις (Kelenderis) a v arménštině potom Կելենդերիդա. Podle původního řeckého názvu vzniklo turecké Gilindire, které označuje region. +more Dnes tento název nese např. nedaleká jeskyně. Gilindire bylo také názvem města do roku 1965.

Historie

Skleníky ve svazích nad městem. +more Památník ve středu města. Aydıncık je místo, kde se nacházel antický řecký přístav a pevnost Celenderis ve starověké Kilikii a později Isaurii. Ve starověku to byl jeden z nejznámějších přístavů tohoto pobřeží. Pro tehdejší války měl klíčovou roli. Artemidorus spolu s dalšími geografy považoval toto místo nejzápadnější bod Kilikie. Předpokládá se, že ještě před příchodem dávných Řeků zde byly kolonie starších národů, nicméně toto nebylo nikterak prokázáno.

Již ve 4. a 5. +more století před naším letopočtem zde stálo vzkvétající město. Dařilo se mu především díky námořnímu obchodu s Kyprem a územím dnešní Sýrie. V roce 450 př. n. l. přes přístav proplouvaly athénské flotily na cestě na podporu povstání proti Achaimenovské říši na Kypru a v Egyptě. V tomto období se Celenderis stala nejvýchodnějším městem, které platilo tribut Athénami vedené Délské lize. V 1. století př. n. l. byl přístav vystaven pirátským útokům a politicky přiléhal spíše k egyptskému království. Další období štědrého rozvoje přišlo az s šířením Římské říše. V průběhu staletí vybudovali Římané okolo Celendris město s vilami, paláci a lázněmi. To se podařilo udržet i v období říše byzantské. V 11. století bylo sídlo obsazeno arménským královstvím.

V roce 1228 byl hrad Celenderis od Arménů dobyt Karamanoğlu Beylikem a pobřeží bylo osídleno tureckým obyvatelstvem.

V roce 1891 zde žilo několik set obyvatel, většinou Řeků.

Řecké obyvatelstvo odešlo po první světové válce do Řecka. Jednalo se zhruba o pět set lidí. +more To způsobilo do jisté míry hospodářský šok a omezilo dobře prosperující námořní obchod. Turecké ministerstvo financí následně domy prodalo zájemcům.

V první polovině 60. let byla hlavní silnice (tj. +more silnice č. D 400) rozšiřována a tomuto procesu za oběť padla celá řada tehdejších domů. Zničena byla i část původních římských lázní.

V roce 1965 bylo pojmenováno jako Aydıncık. V 70. letech došlo k nárůstu počtu obyvatel v obci.

V roce 1992 byla objevena ve městě římská mozaika a v roce 1999 v blízkosti Aydıncık byla nalezena jeskyně.

I přes veškerý rozvoj zde nebyla nikdy vybudována kanalizační síť. Město mělo získat vlastní odborné učiliště, to však nebylo nikdy otevřeno.

Ekonomika

Přesto, že se sídlo nachází na mořském pobřeží, tak zde neexistuje rozvinutý turistický průmysl. Pláže jsou většinou v původní podobě. +more Obyvatelstvo se věnuje většinou zemědělství, tj. chovu zvířat a nebo pěstování zeleniny, např. rajčat nebo čaje. Okolo obce se nachází velký počet různých skleníků.

Kultura

Ve městě se nachází historický monument z 2. století, který má čtvercový půdorys.

Na jižním okraji Aydıncıku leží pozůstatky antické kolonie. Dochované jsou například základy řeckého amfiteátru.

Doprava

Městem prochází zmíněná silnice D 400. Nenachází se zde ani autobusové nádraží, nevede sem ani železniční trať. V jižní části města stojí přístav.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Města v Turecku