Cesko.wiki Báb az-Záhra
Author
Albert FloresBáb az-Záhra je město v provincii Bejrút, nacházející se v Libanonu. Leží na pobřeží Středozemního moře a je jedním z hlavních přístavních měst v regionu. Město je známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které sahá až do dob starověkého Řecka a Říma. Báb az-Záhra je také důležitým turistickým centrem, díky svému malebnému pobřeží a historickým památkám. Mnoho z těchto památek, včetně starověkých mešit a kostelů, je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Město je také známé svými trhy, kde se prodávají tradiční libanonské předměty, jako jsou koberce, keramika a koření. Báb az-Záhra je také centrem místního průmyslu a obchodu, a v posledních letech se stalo populárním místem investic a rozvoje. Město má rozmanitou populaci, která zahrnuje místní obyvatele i přistěhovalce z různých částí světa.
Saládinova ulice v Bab az-Zahra Báb az-Záhra nebo Bab az-Zahara ( nebo , : באב א-זהרה, Bab a-Zahra) je arabská čtvrť v centrální části Jeruzaléma v Izraeli, ležící ve Východním Jeruzalémě, tedy v části města, která byla okupována Izraelem v roce 1967 a začleněna do hranic města.
Geografie
Leží v nadmořské výšce cca 750 metrů, necelý 1 kilometr vně severovýchodního okraje Starého Města. Na východě s ní sousedí arabská čtvrť as-Sawwána, na severovýchodě čtvrť Vádí al-Džoz, na jihozápadě Masudija a na severu ha-Mošava ha-Amerika'it (Americká Kolonie). +more Nachází se na ploché vyvýšenině přiléhající k Starému Městu. Leží nedaleko Zelené linie, která do roku 1967 rozdělovala Jeruzalém. Jako jediný bod omezeného přeshraničního styku zde existovala takzvaná Mandelbaumova brána. V trase bývalé Zelené linie nyní probíhá dálnice číslo 60 (sderot Chejl ha-handasa). V roce 2011 byla podél ní dobudována tramvajová trať.
Dějiny
Šlo o jedno z prvních arabských předměstí Jeruzaléma. Jménem odkazuje na Herodovu bránu, na jejímž předpolí vyrostlo. +more Na mapě města z roku 1894 zde jsou zakresleny první dva domy. Stojí tu střední škola Rašadija, jedna z nejvýznamnějších vzdělávacích institucí tohoto typu ve městě. Nachází se tu rovněž takzvaný Orient House, postavený v roce 1897 coby přepychová rezidence Ismaila al-Husajniho. Byla zde v roce 1898 konána recepce na počest návštěvy německého císaře Viléma II. Od roku 1952 sloužil jako hotel. Koncem 20. století tu dočasně sídlila jeruzalémská kancelář Organizace pro osvobození Palestiny.
Po konci první arabsko-izraelské války byla čtvrť v rámci dohod o příměří z roku 1949 začleněna do území okupovaného Jordánskem. V roce 1967 byla okupována Izraelem a stala se částí sjednoceného Jeruzaléma. +more Zástavba má městský blokový charakter.