Balatonfüred

Balatonfüred (mezi místními též jen Füred) je maďarské město, středisko stejnojmenného okresu Veszprémské župy, 130 km západně od Budapešti. Jedná se o významné lázeňské a rekreační středisko, třetí nejnavštěvovanější v regionu Balatonu. S 13 138 obyvateli se jedná o největší sídlo severního břehu Balatonu, někdy je také nazýván jeho hlavním městem. Rozkládá se v úzkém pásu mezi Blatenským jezerem a místními vrcholky (Csákány-hegy, Recsek-hegy a dalšími). Kromě lázeňství a jezera je také známé díky vinařské tradici, dalo název vinařskému regionu Balatonfüred-Csopak.

Název

Vzhledem ke své poloze, popularitě a lázním svádí název Balatonfüred k asociaci s maďarským slovem fürdő. Ve skutečnosti však současný název pochází od slova fürjes, které označuje místo, kde žijí křepelky. +more Obdobný původ názvu má např. i obec Tiszafüred v jiné části Maďarska.

Historie

Oblast dnešního Balatonfüredu obývali lidé již v pravěku. Doloženo je i osídlení z dob Římské říše; tehdy po severním břehu Blatenského jezera vedla také cesta. +more Název Füred je poprvé zmíněn ve spisu majetku Tihanyského opatství z roku 1211. Vesnici se tehdy dařilo i v těžkých obdobích uherských dějin, především díky výrobě vína.

Účinky místní léčivé vody jsou známé již od 17. +more století. V roce 1717 a potom ještě 1729 jsou připomínány prameny místní kyselky. V roce 1722 byly prameny prohlášeny za léčivé, neboť byl proveden jejich vůbec první rozbor. Původní obec se rozvíjela okolo potoka Kéki-patak (doslova Modrý potok). Ve 40. letech 18. století vyrostly okolo pramenů první dřevěné stavby a také hostinec. Maďarský politik Károly Eötvös ve svých zápiscích z okolí Blatenského jezera poznamenal, že v Balatonfüredu stálo svého času pouhých pět domů. I tak bylo prvním lázeňským městem na břehu Blatenského jezera. Postupně se rozšiřující kolonii s dřevěnými domy zničil v roce 1775 přívalový déšť.

Město bylo oficiálně prohlášeno lázněmi roku 1772. To spolu s dalším znamenalo i přesun původního středu města ve vyšších polohách na břeh Blatenského jezera. +more Jako první zde vznikla dřevěná budova lázní a poté ji nahradily lázně z kamene. Objev místní vody inspiroval básníky, např. Antala Fejéra, který k nim složil báseň. Nová lokalita však vznikala velmi pomalu. Dnešní hlavní náměstí (Gyógy tér) vzniklo okolo Kossuthova pramene. Pravidelný Anenský bál se zde pořádá od roku 1825.

V souvislosti s růstem životní úrovně Uherska v 18. +more a především v závěru 19. století se město stávalo častou destinací, oblíbené bylo u předních osobností kulturního života či u politiků. Balatonfüred se stal prvním z letovisek na břehu balatonu, oblíbeném také u bohatých.

V roce 1830 zde bylo otevřeno pro názvštěvníky první divadlo, které bylo financováno dobrovolnými příspěvky. Později zde vznikla také loděnice. +more Maďarský spisovatel Mór Jókai zde napsal svůj román Zlatý člověk. Jeho bývalý dům dnes slouží jako muzeum . Svůj dům zde měla také Lujza Blaha. Lázně také opakovaně navštívil i císař František Josef I. (v letech 1852 a 1857). Skutečný boom místních lázní začal v druhé polovině 19. století. Malé lázně vykreslují již mapy druhého vojenského mapování, a to pod názvem Füredi fürdó.

Železnici získalo město až v roce 1909. nádraží bylo postaveno ve stejné vzdálenosti obou částí dnešního města.

Na mapách třetího vojenského mapování je Balatonfüred (též jako Fürdöhely - lázně) patrný při břehu Blatenského jezera a v podstatně menší podobě, než kterou obec získala v 20. +more století. Navíc je svoji zástavbou oddělena od nedaleké vesnice (Helység), s kterou později splynul. U obou je uveden název Balatonfüred, takže lze předpokládat, že ze správního hlediska se již tehdy jednalo o jeden celek. Dnes je původní vesnice známá jen jako místní část Ófalu (stará ves).

Od 19. +more století žili v Balatonfüredu také Židé. Věnovali se různým odvětvím činností; provozovali restauraci, prodávali minerální vodu, věnovali se vinařství. Později zde stála také židovská škola a synagoga (na troskách kostela sv. Markéty z 13. století). Do druhé světové války již obě části obce splynuly do jedné.

Synagoga byla v roce 1944 zbourána a místní Židé v počtu cca 150 lidí odesláni transporty do koncentračních táborů na území dnešního Polska.

Bývalá vesnice Balatonarács (resp. nebo jen Arács) byla k městu připojena v roce 1954. +more Nachází se na severovýchodním okraji města. Kromě moderních hotelů a lázeňských objektů bylo na západním okraji postaveno také panelové sídliště (Lakótelép) v lokalitě, známé dříve pod názvem Baricska. Symbolem socialistického rozvoje města se stal Hotel Füred na břehu jezera, nápadný a vysoký blok.

Po druhé světové válce počet obyvatel překročil nejprve pět a poté před rokem 1980 deset tisíc obyvatel. Roku 1971 získal Balatonfüred statut města a roku 1987 titul Mezinárodní město vína.

V 90. letech +more_století'>20. století došlo k zásadním změnám v oblasti turistického ruchu v souvislosti s pádem Železné opony. Pro obyvatele východního bloku, kteří preferovali Balatonfüred se otevřela řada dalších destinací. To vedlo krátkodobě k úbytku návštěvníků z tohoto regionu a tlaku na zlepšení místních služeb.

Po roce 2000 došlo k zásadnímu zvýšení a zrychlení výstavby nových domů, ať už obytných oblastí, nebo i rekreačních areálů v oblasti.

V roce 2022 zde bylo budováno rozsáhlé konferenční centrum. a o rok později k němu přibyl i nový rozlehlý hotel. +more Resort by měl být dokončen v roce 2025.

V roce 2023 byl nedaleký Veszprém Evropským městem kultury a některé události v rámci toho se uskutečnily i zde.

Obyvatelstvo

V roce 2021 měl Balatonfüred 12 966 obyvatel. Metu dvanácti tisíc obyvatel město překonalo v roce 1980, do té doby počet obyvatel strmě rostl. +more Ještě roku 1920 zde žilo jen 2600 lidí.

Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, neroste ani neklesá. Průměrný věk obyvatel města se nicméně zvyšuje.

Lázeňství a zdravotnictví

Státní kardiologické sanatorium (Szívkórház) je se 429 lůžky největším zařízením svého druhu v Maďarsku. Otevřeno byla roku 1913. +more Nedaleko od něj se nachází také vojenská nemocnice.

Středem lázeňské části města je park s názvem Malý les , nebo též Fenyes Park. Vznikl přestavbou původní zahrady paláce Esterházyů.

Kossuthův pramen ( dříve pramen Františka Josefa I. +more) a další prameny v okolí nemocnice obsahují volný a vázaný oxid uhličitý, železo, hořčík, draslík, hydrogenuhličitan, vápník, sodík, síru a další minerály. Voda z pramenů o teplotě 14-15 °C je odváděna do budovy lázní, kde se ohřívá na 32-34 °C a následně se používá k léčbě.

File:Balatonfüred, Szívkórház.jpg|Státní kardiologické sanatorium (Szívkórház) File:Balatonfüred, Kossuth Lajos forrás.jpg|Kossuthův pramen

Promenáda

Promenáda na břehu jezera nese jméno indického spisovatele, básníka a filozofa Rabíndranátha Thákura (Tagore-sétány), který se ve 20. letech +more_století'>20. století léčil v místních lázních a založil tradici sázení stromů do místního parku. Dodnes zde zasadilo strom mnoho laureátů Nobelovy ceny a významných osobností z Maďarska i ze světa (mezi mnoha jinými například indický duchovní vůdce Gándhí, maďarský fyzik György Marx, ruský kosmonaut Valerij Kubasov nebo bývalý maďarský prezident Árpád Göncz). V parku je také mnoho bust významných maďarských osobností, například Istvána Széchenyiho, Ference Deáka a mnoha dalších. Na břehu jezera jsou též sochy Jánose Pásztora Převozník (Révész) a Rybář (Halász).

File:Balatonfüred Tagore sétány.jpg|Thákurova promenáda (Tagore-sétány) File:Balatonfüred Széchenyi.JPG|Socha Istvána Széchenyiho

Rekreace

Balatonfüred poskytuje mnoho příležitostí k turistice a k rekreaci. Město disponuje přes 7000 ubytovacích míst, z toho 3000 v hotelích. +more V roce 1996 bylo v Balatonfüredu 13 hotelů a od té doby se jejich počet zvyšuje. Město má také kemp. Zahraniční hosté zde zůstanou v průměru 5 nocí, domácí čtyři.

Během letní sezony se počet obyvatel může zvýšit až na padesát tisíc. V roce 1846 byl v Balatonfüredu spuštěn na vodu první parník Kisfaludy, čímž byla zahájena lodní doprava na Balatonu. +more Oblíbený je zde také jachting na vlnách Balatonu, pravidelně se zde pořádají závody tzv. Modrá stuha . Kromě toho se severně od města v místních zalesněných vrcholcích nachází řada turistických tras a rozhleden.

File:Balatonfüredi strand.jpg|Pláž v Balatonfüredu File:Balaton partja Balatonfüredben.jpg|Břeh Balatonu

Kultura a pamětihodnosti

Kostel Krista krále * Kruhový kostel , inspirovaný Pantheonem v Římě. * Římskokatolický, reformovaný a luteránský kostel * Zámek (kaštel) Esterházyů obklopený parkem, dnes slouží jako sanatorium * Pozůstatky kostela svatého Michala z +more_století'>11. až 12. století * Zámek Ádáma Horvátha Pálócziho, dnes slouží jako hudební škola * Széchényiho zámeček, dnes slouží jako budova zemědělské školy * Gombás-kúria, sídlo z konce 18. století * Liptákův dům, první překladatelský dům, postavený v 90. letech 19. století, pojmenováný podle Gábora Liptáka. * Bývalý veslařský dům na břehu jezera, kde dnes sídlí muzeum. * městské muzeum, sídlící ve vile z roku 1913.

V zimě hladina jezera zamrzá a město se tak stává také atraktivní díky rozsáhlému prostoru pro bruslaře.

V srpnu se zde pravidelně koná týdenní festival vína (Balatonské týdny vína). Každoročně je zde pořádán již zmíněný Anenský bál.

Ve městě se také natáčela celá řada maďarských filmů, jako např. A Pogány Madonna z roku 1981 nebo Csak semmi pánik.

Doprava

Do Balatonfüredu směřuje železniční trať z města Székesfehérvár (železniční trať Székesfehérvár - Tapolca). Nachází se zde dvě stanice: Balatonfüred a Balatonarács. +more Při nádraží železničním stojí i autobusová stanice.

Po břehu Blatenského jezera vede silnice celostátního významu č. 71, která směřuje z Balatonfüredu do dalších větších měst.

Město má ve svém centru několik přístavů na Blatenském jezeře, které mají turistické využití. Jihozápadně od středu města se nachází rozsáhlá loděnice.

Školství

V Balatonfüredu stojí šest základních škol, tři gymnázia a hudební škola Jánose Ferencsika.

Známé osobnosti

Ferenc Protiwinsky (30. 7. +more1884 Balatonfured - 28. 3. 1947 Balatonfured), akademický malíř * József Manes Österreicher (1759-1831), lékař * Elek Straub (1944-), inženýr a obchodník * Bendegúz Bóka (1993-), házenkář * Gábor Bodó (1941-2011), volejbalista * János Vörös (1891-1968), vojenský důstojník a později maďarský ministr obrany * Pál Jávor (1902-1959), herec * Sava Babić (1934-2012), srbský spisovatel * Mór Jókai (1825-1904), dramatik * Zoltán Horváth (1937-), šermíř * Dániel Berzsenyi (1776-1836), básník.

Partnerská města

Arpino, Itálie * Castricum, Nizozemsko * Covasna, Rumunsko * Germering, Německo * Kouvola, Finsko * Opatija, Chorvatsko

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. balatonfured. +morehu/]Oficiální stránky města (maďarsky, anglicky, německy)[/url] * [url=http://www. bfkor. hu/]Szívkórház - oficiální stránky (maďarsky, anglicky, německy)[/url].

Kategorie:Okresní města v Maďarsku Kategorie:Lázně v Maďarsku Kategorie:Obce v župě Veszprém Kategorie:Sídla u Balatonu