Baškortostán

Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002), což ji dělá nejlidnatější republikou v Rusku. Hlavním městem je Ufa.

Poloha a přírodní podmínky

Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejské vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300-400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. +more Ural dosahuje výšek 1000-1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.

Obyvatelé

Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36,1 %. Následují Baškirové (29,5 %) a Tataři (25,4 %). +more Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.

Separatismus

Baškortostán je jedním z regionů, který se v 90. letech stal střediskem separatistických tendencí. +more Vladimir Putin sice silně posílil centralismus a druhou čečenskou válkou dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, nicméně uznání Abcházie a Jižní Osetie nacionalistické tendence oživilo i zde. Místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině, v této souvislosti obvinila Moskvu z používání „dvojího metru“.

Etnické nepokoje v oblasti proběhly na počátku r. 2024 v souvislosti s Ruskou invazí na Ukrajinu, kdy obyvatelstvo projevilo mj. +more nespokojenost s diskriminační odvodovou praxí posílající do války nepoměrně větší množství občanů národnostních menšin. Nepokoje byly ruským režimem tvrdě potlačovány.

Ekonomika

Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). +more Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země - Ufě.

Doprava

Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva - Ufa - Magnitogorsk - Astana. +more Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy - ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižněkamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.

Města

Ufa (hlavní, 1 049 000 obyvatel) * Sterlitamak (276 394) * Salavat (157 000) * Něftěkamsk (114 000) * Bajmak * Belebej * Beloreck * Birsk * Blagověščensk * Išimbaj * Kumertau * Okťabrskij

Galerie

Soubor:Bashkir village Inzer river. jpg|Řeka Inzer Soubor:Baškortostán. +morepng|Mapa Baškortostánu Soubor:Ufa Indoor Market. JPG|Centrum Ufy, hlavního města Baškortostánu Soubor:Panorama Ufy z vesnice Dudkino. jpg|náhled|Panorama Ufy (hlavního města Baškortostánu) z vesnice Dudkino Soubor:Jezero Jakty Kul. jpg|náhled|Jakty Kul - nejhlubší jezero Baškortostánu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.bashkortostan.ru/]- oficiální stránky Baškortostánu[/url]

Kategorie:Republiky Ruské federace Kategorie:Separatismus v Rusku Kategorie:Regiony Evropy s více úředními jazyky