Bedřich Škopek

Technology

12 hours ago

Author

Bedřich Škopek (9. ledna 1915 Praha - 30. září 1941 jízdárna ruzyňských kasáren v Praze) byl radiotelegrafista, který patřil do skupiny odbojářů soustředěných kolem radiostanice Sparta I. Bedřich Škopek se v období prvních let Protektorátu Čechy a Morava podílel na vysílání ilegálních radiových depeší určených pro londýnskou exilovou vládu prezidenta Dr. Edvarda Beneše.

Život

Bedřich Škopek se narodil 9. +more ledna 1915 v Praze. Civilním povoláním byl bankovní úředník, ale v prvorepublikové armádě sloužil jako vojenský radiotelegrafista. Nebyl ženat, byl zasnouben s Boženou Ertlovou. Bydlel v Praze na Novém Městě v ulici V Jámě (na adrese V Jámě 1671/7, 110 00 Praha 1 - Nové Město) nedaleko Václavského náměstí. Bedřich Škopek byl i známý veslař pražské Slávie.

Ilegální aktivity

Plukovník Josef Churavý doporučil Bedřicha Škopka jako náhradního radiotelegrafistu k zajištění obsluhy radiostanice Sparta Ib v dubnu 1940, když radiostanice zahájila ilegální vysílání radiových depeší do Londýna. Bedřich Škopek vlastnil dokonce krátkovlnný vysílač a přijímač. +more Nejprve radiotelegrafista vysílal z bytu svých rodičů v pražských Vršovicích, později používal svůj byt V Jámě. Se šifrováním depeší mu pomáhala Božena Ertlová. V protiněmeckém odboji používal Bedřich Škopek krycí jméno Bedřich Hodan.

Sparta I

Dne 6. dubna 1940 se podařilo domácímu odboji (Obrana národa, Politické ústředí) navázat pravidelné radiotelegrafické spojení s Londýnem a úspěšně jej provozovat až do května roku 1941. +more Na vysílání se postupně podílelo více než 11 radiových stanic obsluhovaných celou řadou radiotelegrafistů. Civilní větev ilegálního odbojového radiového vysílání řídil Vladimír Krajina; za vojenskou sekci především zodpovídal jeden ze tří králů podplukovník Josef Balabán. Šifrování depeší (pro Krajinu) zajišťoval mineralog Radim Nováček nebo český duchovní Štěpán Trochta. Vysílání a příjem depeší zajišťovali radiotelegrafisté André Regenermel; Jindřich Klečka; Václav Štulík; Bedřich Škopek; Miloš Čapek; Otokar Štorkán; František Franěk; Josef Babec; Josef Chaloupka; Václav Pohanka a četař František Peltán. (Tyto ilegální radiové stanice jsou označovány souhrnně jako Sparta I a díky nim bylo odesláno za hranice Protektorátu Čechy a Morava téměř 6 tisíc radiových depeší. ).

Zatčení

Do Hodkoviček vedly gestapo informace z výslechů zadržených i údaje získané zaměřovací službou Funkabwehru. Konspirativní dům v Hodkovičkách byl +more_květen'>7. května 1941 v 19. 00 přepaden komandem gestapa.

Božena Klečková

Božena Klečková blízko roztopených kamen právě přepisovala na stroji dešifrovanou depeši, kterou ještě stačila v kamnech spálit. Gestapo uvěznilo každého člena rodiny v jiné místnosti a vyčkávalo na příchod Jindřicha Klečky. +more Kromě dospělých byl v domku přítomen desetiletý syn manželů Krotilových.

Jindřich Klečka

Jindřich Klečka odešel již odpoledne z domu a jen pár desítek metrů odtud (prakticky ve stejné ulici) připravoval na večerní provoz náhradní radiostanici v domku paní Marie Hercíkové. Ten večer čekal Klečka svého spolupracovníka André Regenermla s depešemi, které chtěli náhradní vysílačkou předat do Londýna. +more Na Klečku čekali gestapáci marně. Kolem jedné hodiny ranní se mu podařilo z obsazené ulice prokličkovat přes zahrady. Dostal se do Braníka ke svému známému Josefu Čápovi, pak se skrýval nějaký čas u paní Linhartové v Modřanech. Nakonec se hledaný radiotelegrafista prostřednictvím doktora Rudolfa Mareše dostal k jinonické ilegální skupině. Tady pak Jindřich Klečka pravidelně obsluhoval vysílačku Sparta I až do zátahu gestapa na Jinonický akcíz (noc ze 3. na 4. říjen 1941).

André Regenermel

André Regenermel měl předat 7. +more května 1941 svému zástupci poručíku Otokaru Štorkánovi zašifrované depeše, ale Štorkán na sjednanou schůzku nepřišel, protože byl zdravotně indisponován. Regenermel se tedy sám vypravil do Hodkoviček, kde v domku bydleli manželé Krotilovi, aby se tak depeše nakonec dostaly včas k radiotelegrafistovi Jindřichu Klečkovi. Bylo to ovšem v době, kdy u Krotilových právě probíhaly domovní prohlídky. Regenermel vstoupil do domku Krotilových 7. května 1941 kolem 20. 00 hodiny. Měl od domku vlastní klíč, aby mohl podle potřeby přicházet i odcházet. Regenermel byl okamžitě zatčen komandem gestapa a při osobní prohlídce u něho byla nalezena pistole a zašifrované depeše. (Navíc našlo gestapo v bytě Krotilových pod postelí radiotelegrafický komplet. ) Při krutém výslechu Regenermel sice nikoho přímo nevyzradil, ale nakonec gestapo přece jen zjistilo, že mu depeše předala spojka - František Mázl ze Smíchova.

František Mázl

František Mázl byl následující den (8. +more května 1941) ve svém bytě (Na Doubkové 1281/2 v Praze 5 na Smíchově) rovněž zatčen a při domovní prohlídce byly nalezeny radiosoučástky a zašifrované i nezašifrované depeše. Při krutém výslechu přiznal Mázl, že depeše převzal od radiotelegrafisty Bedřicha Škopka.

Bedřich Škopek

Bedřich Škopek byl zatčen gestapem 9. května 1941 ve večerních hodinách (ve 22. +more15). Během prohlídky Škopkova bytu vstoupil do prostoru jako z udělání další asistent radistů, Václav Štulík. Byl okamžitě zajištěn a při osobní prohlídce u něj byly nalezeny dvě občanské legitimace, v jeho bytě pak radiostanice britské výroby a další šifrované zprávy.

Závěr

Výsledkem zásahu v Hodkovičkách bylo zatčení minimálně deseti odbojářů - spolupracovníků z okruhu ilegální radiostanice Sparta I, zabavení dvaceti radiostanic a několika nezašifrovaných i již zašifrovaných zpráv. Na jejich základě kryptologové Funkabwehru prolomili šifrovací klíč Sparty I (jednalo se prolomení šifrovacího klíče „Věra“). +more ) a další korespondence s Londýnem přestala být pro gestapo a Abwehr tajemstvím.

Krátce po nástupu Reinharda Heydricha do úřadu (27. září 1941) byl Bedřich Škopek dne +more_září'>30. září 1941 (v rámci tzv. prvního stanného práva) popraven v jízdárně kasárnách v Ruzyni.

Po druhé světové válce

Krátce po druhé světové válce se konala v Praze oficiální vzpomínková akce na statečné radiotelegrafisty ÚVODu. Tehdejší tisk o akci referoval následovně (zkráceno a upraveno):