Bedřich Antonín Wiedermann

Bedřich Antonín Wiedermann (10. listopadu 1883 Ivanovice na Hané - 5. listopadu 1951 Praha) byl varhanní virtuos, hudební pedagog a skladatel.

Životopis

Maturoval na gymnáziu v Praze, načež po dvouměsíčním zaměstnání berního úředníka v Kroměříži nastoupil ke studiu bohosloví na teologickou fakultu v Olomouci. Během studia se však uplatnil také jako zastupující varhaník a dirigent v olomouckém dómě a po sedmi semestrech (1904-1908) ze semináře vystoupil a zahájil studium na konzervatoři v Praze. +more Varhanní hru studoval u Josefa Kličky (absolvoval v roce 1909), skladbě se věnoval pod vedením Vítězslava Nováka. Následně působil jako chrámový varhaník v Brně (Petrov 1910-11) a v Praze (Emauzy 1911-17; kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně 1917-19), tři roky byl také violistou České filharmonie.

Jako varhaník koncertoval často v Praze i mimo ni, v pražském klášteře Emauzy založil tradici pravidelných varhanních vystoupení, pořádal také nedělní matiné ve Smetanově síni pražského Obecního domu (jednou měsíčně v letech 1920-32), další cyklus pravidelných koncertů organizoval od čtyřicátých let v basilice sv. Jakuba na Starém Městě pražském (varhany v tomto chrámu byly v letech 1940-41 přestavěny podle jeho návrhu). +more Absolvoval rovněž několik zahraničních zájezdů (Anglie 1924, New York 1924, Německo 1925, Švédsko 1926, Belgie 1935), řadu jeho vystoupení (zejména koncerty v Husově sboru církve československé v Praze-Dejvicích) vysílal rozhlas. Na stovkách svých koncertů provedl díla autorů všech stylových období. Proslul vynikající manuálovou i pedálovou technikou a barvitou registrací. Jeho hlavním zájmem však byla hudba 19. a 20. století (premiéroval mj. Novákův Svatováclavský triptych), jeho kompoziční práce vychází z díla Listza, Wagnera a Čajkovského, jejich řeč však obohacuje o nové harmonické efekty.

Vyučoval varhanní hru na konzervatoři v Praze (1917-44), krátce také na její mistrovské škole (1945-46), v roce 1946 byl jmenován profesorem Akademie múzických umění v Praze. Mezi jeho žáky patřili Josef Černocký, Bedřich Janáček, Jan Bedřich Krajs, Jiří Reinberger, Jiří Ropek, Emil Vacek a Milan Šlechta. +more Je zakladatelem novodobé české varhanní pedagogiky, ve výuce se snažil o inovativní přístup, kladl mimo jiné důraz na uvědomování rozdílů mezi klavírní a varhanní hrou.

Pohřben je v Praze na Vyšehradě.

Dílo

Těžiště jeho rozsáhlého skladatelského díla (přes 300 skladeb) leží v hudbě varhanní (přes 80 kompozic) a vokální (množství chrámových děl, sborů zejména na duchovní texty, písní, osm kantát). Většina děl zůstala dosud nevydána, rukopisy a autorizované opisy (více než 330 notových zápisů) jsou k dispozici v Českém muzeu hudby v Praze, další rukopisy jsou uloženy v soukromých sbírkách. +more Část jeho varhanního díla vyšla ve sbornících (B. A. Wiedermann: Tři chorálové předehry, Praha 1944; B. A. Wiedermann: Tři skladby (ed. Jiří Reinberger), Praha 1951; B. A. Wiedermann: Composizioni per organo (ed. Jiří Ropek), Praha 1984; B. A. Wiedermann: Varhanní skladby (ed. Josef Popelka), Praha 2007).

Výběr z díla

(Skladby označené místem a datem vydání byly vydány v některém z výše uvedených sborníků.)

Vokální skladby

Vánoční kantáta pro mužský sbor, smyčce, harmonium a klavír (1906) * Litanie lauretanae (1907) * Miserere (1911) pro sedmihlasý sbor * Psalmus 22 (1930) * Kantáta ve starém stylu (1930) * Havéřská kantáta (1939) * Missa solemnis

Orchestrální skladby

Suita ve starém slohu (1939) * Pastorale lydico pro varhany a malý orchestr

Varhanní skladby

Tristezza (1912), Praha 2007 * Capriccietto (1912), Praha 2007 * Pastorela in F (1912), Praha 2007 * Toccata e fuga f moll (1912), Praha 1951 * Preludium e moll (1919), Praha 2007 * Elegia (1920), Praha 1951 * Hlas přísný po temnostech zní (1928), Praha 1944 * Scherzo (1931), Praha 1951 * Ó hlavo, plná trýzně (1934), Praha 1984 * Quatro Pastorali (1942) (I. Pastorale dorico Praha 1954 in REINBERGER, Jiří (ed. +more): Česká varhanní tvorba; II. Pastorale frygico, Praha 2007) * Burlesca (1942), Praha 2007 * Notturno (1942), Praha 1984 * Toccata diatonica (1943), Praha 2007 * Toccata e moll (1948), Praha 1984 * Missa pro organo solo (1948).

Diskografie

B. A. Wiedermann: Toccata a fuga f moll, Praha 1944, Ultraphon

Výběrová bibliografie

PERLÍK, R. : Wiedermann padesátníkem, in: Cyril 7/8, 1933, 95 * PETR, C. +more B. : Prof. Bedřich Antonín Wiedermann, in: Cyril 11/12, 1933, 97 * ČUBR, A. : Vzpomínka na B. A. Wiedermanna, in: Hudební rozhledy, 1953, 767 * REINBERGER, J. : K nedožitým pětasedmdesátinám B. A. Wiedermanna, in: Hudební rozhledy, 1958, 847 * ŠTĚDROŇ, B. : Wiedermann, Bedřich Antonín, in: Československý hudební slovník osob a institucí, II. , Praha 1965 * ŠTĚDROŇ,B. : Wiedermann, Bedřich Antonín, in: Musik in Geschichte und Gegenwart, Kassel 1986 * NĚMCOVÁ, A. :Wiedermann, Bedřich Antonín, in: New Grove's Dictionary of Music and Musicians, London 2006 * POPELKA, J. : Wiedermann, Bedřich Antonín, in: Musik in Geschichte und Gegenwart, Kassel 2006 * KAISER, M. M. : Bedřich Antonín Wiedermann - Česká varhanní legenda, VR Atelier 2022, ISBN 978-80-908697-2-1.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. libri. +morecz/databaze/kdo20/search. php. zp=11&name=Wiedermann+Bed%F8ich+Anton%EDn]Bedřich Antonín Wiedermann[/url] v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století.

Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Muži Kategorie:Narození 10. +more listopadu Kategorie:Úmrtí 5. listopadu Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě.