Bethel Henry Strousberg

Dr. Bethel Henry baron von Strousberg Rodinná hrobka v Berlíně Bethel Henry Strousberg (20. listopadu 1823 Neidenburg - 31. května 1884 Berlín), rodným jménem Baruch Hirsch, později poangličtěným Bethel Henry, byl německý podnikatel židovského původu, který později konvertoval ke křesťanství. Vlastnil několik sídel v Německu a Čechách.

Život

Narodil se 20. listopadu 1823 v městečku Neidenburg (nyní Nidzica), které se tehdy nacházelo v Prusku. +more Jeho otec byl právník a matka prodávala na trhu, ale rodině se příliš dobře nedařilo. Měl dva sourozence. Ve dvanácti letech osiřel, a proto byl poslán ke svému strýci do Londýna, kterému pomáhal v obchodu s uhlím. V Londýně získal první vzdělání a naučil se několika cizím jazykům. Stal se žurnalistou, redigoval London Magazine a byl korespondentem časopisu Times. V této době si poangličtil své židovské jméno Baruch Hirsch na Bethel Henry Strousberg. V roce 1845 se oženil s Mary Ann Swan, a to i přes odpor její rodiny, která patřila ke zchudlé anglické šlechtě. Nazýval ji Mariane, byla jeho celoživotní láskou a měli spolu 8 dětí. Strousberg, který tehdy pracoval jako pojišťovací agent, rozhodl, že se přestěhují do Ameriky. Zde se mu podařilo zbohatnout a splnit si americký sen díky prodeji zboží z poškozené lodi. Získaný kapitál mu dopomohl k získání lepšího společenského postavení, ale Strousberg očekával víc. Odjel zpátky do Anglie, kde začal pracovat pro pojišťovnu Waterloo, která ho v roce 1856 poslala jako svého zástupce do Berlína, kde poznal německý kapitálový trh.

Král železnic

Strousberga okouzlila železnice. Začala se výhradně věnovat budováním železnic a s tím spojeného železárenského průmyslu v Evropě (Německo, Rumunsko, Francie, Rakousko). +more Provozoval lokomotivku v Egestorfu, válcovny v Dortmundu a hutě v Neustadtu. V roce 1862 získal první koncesi na stavbu železnice z Insterburgu do Tilsitu. V příštích letech následovaly další tratě, jako Berlín-Görlitz. V roce 1868 získal koncesi pro stavbu rumunské železnice. V roce 1868 koupil za 9,4 milionu zlatých panství Zbiroh, Mirošov a Osek od Samuela Sigmundta a bankéře Vincence Kirchmayera. Na místo starého hradu ve Zbirohu byl postaven novorenesanční zámek. Z této lokality měl v plánu vybudovat středisko železářského průmyslu v Rakousko-Uherské monarchii. Ve Františkově, Kařezu, Holoubkově a Strašicích postupně instaloval bessemery posledního typu. V Mirošově postavil velkokapacitní koksovnu. Zbudoval železnici, kterou napojil na dráhu Františka Josefa a dráhu Duchcovskou a Protivínskou. Následovala stavba železnice ze zbirožského nádraží a spojení Svaté Dobrotivé a Strašic. V roce 1869 budoval uhelnou dráhu Rokycany-Mirošov. Plánoval dráhu od nádraží na Borku směrem na Kařez, Zbiroh a Františkov. Prohlásil, že vytvoří ze zdejšího kraje, mezi Rokycany, Strašnicemi a Zbirohem „český Manchester“. Na Podbrdsku kromě železnic budoval slévárny, ocelárny a válcovny. Měl vizi, že bude zásobovat Evropu kolejnicemi, lokomotivami a vagóny, jenže zdejší železná ruda nebyla vhodná pro zpracování. Jeho podnikům se dařilo do roku 1872, ale již se začínaly hromadit dluhy.

Pád burzy

Dne 10. května 1873 padla vídeňská burza, což způsobilo pád hodnoty akcií Strousbergových podniků. +more Další ztráty mu přinesl krach rumunského železničního podniku. Přes snahu vědců a techniků se nedařilo zpracovat zbirožskou rudu, obsahující fosfor. Přesto rozšiřoval výrobní kapacity koupí vagonky v Praze-Bubnech a dolů v žacléřské pánvi. V roce 1875 postavil ocelárny a válcovny v Kařeze. Přes fingovanou společnost vydal v Rusku novou sérii akcií, které však měly minimální krytí. V moskevské komerční bance uložil tyto nekryté akcie, avšak Rusové žádali zaplacení dluhů. V roce 1875 se vydal do Moskvy a Petrohradu jednat, ale byl zatčen, obviněn z podvodů při dodávkách vagonů pro ruské železnice, uvězněn a poté vypovězen z Ruska.

V říjnu roku 1875 byl krajským soudem v Plzni a okresním soudem ve Zbirohu vyhlášen konkurz s celkovým dluhem 90 milionů zlatých. Dne 30. +more listopadu 1877 byla provedena exekuční dražba Stroubergových závodů v Borku, Holoubkově, Dobřívě, Strašnicích, Františkově a dalších. Krach měl za následek tragické následky důsledky pro celou oblast Podbrdska. Roku 1877 byl Strousberg odsouzen do vězení pro dlužníky, kde pobyl dva roky. Poté se vrátil do Berlína a následně do Londýna, kde psal autobiografii. V roce 1884 zemřel v Berlíně ve velmi špatné finanční situaci.

Je pohřben v rodinné hrobce na hřbitově sv. Matyáše v Berlíně spolu se svou manželkou Mary Ann a šesti dětmi.

Rodinný život

Se svou manželkou Mary Ann Swan měl osm dětí - Bethel Henry (* 1848), Arthur James (1850-1873), Agnes Clara (* 1856), Helenne, Leny Constance (* 1867), Edith a Alici. Měli spolu ještě syna George Edwarda (* 1859), který však brzy po narození zemřel. +more Agnes Clara byla v roce 1873 zasnoubena s hrabětem von Kleistem, synem nejbližšího Strousbergova finančního poradce a příbuzným kancléře Bismarcka. Po svém vypovědění z Ruska celou rodinu přestěhoval do Londýna.

Pokračovatel firmy

Max Hopfengärtner byl německý železářský odborník. V roce 1874 byl vedoucím Strousbergovy válcovny v Dobřívě a v ocelárnách v Borku. +more Do roku 1880 působil jako ředitel celého podniku, který po konkurzu vídeňská Hypoteční banka pronajala Strousbergovi. Nakonec odkoupil zbytky firmy a obnovil část železářských závodů v Holoubkově.

Sídla

Sídelní palác v Berlíně na Wilhelmstraße 70, nyní sídlo britské ambasády * Zbiroh, který přestavěl na novorenesanční zámek s anglickým parkem * Osek * Točník, který koupil v roce 1868, nakonec jej nechal zpustnout

Ocenění

Nositelem řady pruských a rakouských vyznamenání. * 1857 - Korunní řád IV. +more stupně * 1867-1871 poslancem říšského sněmu Severoněmeckého spolku v Berlíně.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20110406080134/http://www.sumavanek.ic.cz/Strousberg.htm]Životopis[/url] * [url=http://www.mravenec.cz/henry/NoveDejiny.htm]Král železnic a Rokycansko[/url]

Kategorie:Němečtí podnikatelé Kategorie:Němečtí Židé Kategorie:Stavitelé železnic Kategorie:Narození 20. +more listopadu Kategorie:Narození v roce 1823 Kategorie:Úmrtí 31. května Kategorie:Úmrtí v roce 1884 Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži.