Biała

Bělá ( slezsky Biołŏ) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Prudník, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na historickém území Horního Slezska zhruba 9 km od Prudníku. Je městem s nejvyšším podílem občanů německé národnosti v Polsku (32,2 % v roce 2011) a je oficiálně dvojjazyčné.

Název

Název obce pochází z polského názvu pro bílou barvu. Heinrich Adamy ve svém seznamu místních názvů ve Slezsku, vydaném v roce 1888 ve Vratislavi, uvádí jako nejstarší zaznamenané jméno "Bialy", přičemž jeho význam uvádí jako "Von der Saline Czulicz bei Bialy kommt der name Zülz" (angl. +more jméno Zülz). Německé jméno Zülz pochází z poněmčeného příjmení slezského rodu Czuliczů, který vlastnil salinu (místo, kde se získávala sůl), která se nachází v blízkosti současné vesnice Biała. Podobný závěr lze vyvodit z místopisného popisu Slezska z roku 1865, který uvádí dvě města: město Biała (Zülz) a Solec (Alt-Zülz).

Dějiny

Bělská synagoga (zbouraná v roce 1939) Bělá vznikla během německé východní kolonizace ve 13. +more století, první písemná zmínka pochází z roku 1225. Původní osada se rozkládala ve čtvrti Stare Miasto (Staré Město) ležící několik set metrů východně od dnešního historického jádra s náměstím, jež bylo založeno na kopci u hradu - sídla kastelánie - kolem roku 1270. Německý název Zülz je ve skutečnosti také slovanského původu a vztahuje se k těžbě soli v této oblasti, kterážto souvislost je dodnes patrná v názvu sousední vesnice, jež se německý jmenuje Alt-Zülz (Starý Zülz) a polsky Solec.

Jako součást Opolského, případně Falkenberského či Opolsko-ratibořského, knížectví patřila Bělá od roku 1327 českým zemím a s nimi po roce 1526 Habsburské monarchii. Po rozdělení Slezska v roce 1742 připadla Prusku a spadala pak pod okres Prudník (Landkreis Neustadt O. +moreS. ) ve vládním obvodu Opolí provincie Slezsko. Od roku 1871 ve sjednoceném Německu.

V roce 1564 získali bělské panství Pruskovští z Pruskova. Zastali se místních Židů, kteří měli výnosem zemského sněmu nařízeno opustit území Opolsko-ratibořského knížectví a Bělá se tak záhy stala jediným místem v Horním Slezsku, kde se směli svobodně usazovat. +more Zvláštní status bělských Židů byl potvrzen císařskými privilegii v letech 1601, 1672 a 1699. Na konci 18. století zde žila zhruba polovina všech slezských Židů, kteří tvořili tvořili polovinu obyvatel tehdy dvoutisícového městečka. Po vydání emancipačního ediktu v roce 1812 začali Židé z Bělé emigrovat do větších a ekonomicky atraktivnějších měst. Mezi nimi byl Samuel Fränkel, který v sousedním Prudníku založil textilní továrnu, pozdější "Frontex". Zatímco roku 1810 představovali Židé 48,6 % obyvatel, tak roku 1834 už jen 34,9 % a roku 1852 16,4 %. Při sčítání lidu v roce 1910 se k židovské víře přihlásilo pouze 20 osob. Náboženská obec byla formálně rozpuštěna v roce 1914. 225x225pixelů 83,8 % obyvatel Bělé v roce 1910 mluvilo německy, 15,1 % polsky nebo „vasrpolsky“ a 28 osob aneb 1 % bylo dvojjazyčných. Hranice území, na kterém se po první světové válce konal hornoslezský plebiscit, vedla východně od města, ale zahrnovala již sousední Alt-Zülz/Solec.

Rudá armáda obsadila Bělou 22. března 1945 a následně ji vydrancovala. +more Celá východní strana náměstí včetně radnice byla vypálena a domy, včetně kostela a nemocnice, vyrabovány. Na základě Jaltské a Postupimské dohody bylo město přiznáno Polsku. Od roku 1950 patří k Opolskému vojvodství.

V roce 1951 zde vznikla pobočka (závod D) Pletařských závodů Unia v Hlubčicích (Zakłady Przemysłu Dziewiarskiego „Unia“ w Głubczycach), jež byla v období socialismu největším zaměstnavatelem ve městě. Fungovala do roku 2001. +more Od roku 1994 existuje v Bělé odštěpný závod společnosti Ustronianka, výrobce balených vod a nealkoholických nápojů.

Většina autochtonních obyvatel nebyla po druhé světové válce odsunuta a po takzvané národnostní verifikaci získala polské občanství. Po uvolnění politických poměrů v roce 1989 se Bělá stala jednou z bašt německé menšiny v polském Slezsku. +more V roce 2002 se 42,7 % obyvatel gminy hlásilo k německé národnosti, dalších 4,7 % ke slezské. V roce 2011 činil podíl Němců 32,2 % a byl stejně jako před devíti lety nejvyšší ze všech polských měst. Od roku 2006 platí oficiální dvojjazyčnost. Mezi hlavní politická uskupení na místní politické scéně patří Mniejszość Niemiecka - Deutsche Minderheit. V komunálních volbách v roce 2014 dostala 36,65 % hlasů a v roce 2018 26,18 %.

Pamětihodnosti

Zámek - původní hrad, sídlo středověké kastelánie, byl přestavěn v 16. století v renesančním a v letech 1638-1640 za vlády Pruskovských v raně barokním stylu; v roce 1872 byl odkoupen městem, sloužil od té doby jako sídlo učitelského semináře, potom gymnázia, základní školy a od 80. +more let 20. století jako sklad oblečení; nyní v soukromém vlastnictví a zanedbaný; * Náměstí s měšťanskými domy z 19. století (vyjma východní strany zničené v roce 1945), bývalým hotelem Zur Goldenen Krone - sídlem magistrátu, sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1867 a Panny Marie Neposkvrněné z roku 1895; * Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie - v jádru gotický, mnohokrát přestavovaný, zejména v 18. století; * Kostel svatého Petra a Pavla ve čtvrti Stare Miasto (Staré Město) - první bělský kostel poprvé zmiňovaný v roce 1225, přestavěný po požáru v roce 1690; * Bývalý evangelický kostel - novogotický z roku 1873; nyní sídlo městské knihovny; * Pozůstatky městských hradeb v čele s gotickou 23 m vysokou věží Prudnické brány (jižní městské brány) * Židovský hřbitov - jeden z největších ve Slezsku; dochovalo se 921 hrobů, z nichž nejstarší pochází z roku 1621; * Vodárenská věž - postavená v roce 1606 za účelem přivedení vody do bělského zámku; * Nemocnice svaté Alžběty - novogotická budova v typicky pruském stylu z neomítané cihly z roku 1896;.

Soubor:2011-09 Biała 04 Zamek. jpg|Zámek Soubor:Biała_Zülz_Market_Square_(6)_(Urząd_Miejski). +morejpg|Magistrát Soubor:Biała_Zülz_Church_of_the_Assumption_of_the_Blessed_Virgin_Mary_(1). jpg|Farní kostel Soubor:2011-09_Biała_15. jpg|Věž Prudnické brány Soubor:Cmentarz_żydowski_w_Białej_5. jpg|Židovský hřbitov Soubor:2011-09_Biała_08. jpg|Vodárenská věž.

Doprava

Silnice vedoucí do Olbrachcic Osobní provoz na železniční trati Prudník - Krapkowice přes Bělou byl zastaven v roce 1991. +more V současnosti trať slouží pouze nákladní dopravě, budova nádraží byla rozebrána v roce 2012.

Městečkem prochází vojvodská silnice č. 414 spojující Prudník s Opolím. Roku 2008 byl dokončen východní obchvat.

Příměstskou a regionální autobusovou dopravu zajišťují podniky PKS Opole, PKS Głubczyce a také soukromá dopravce Auto-Fan.

Osobnosti

Harry Thürk * Salomon Cohn (1822-1902) - rabín * Samuel Fränkel (1801-1881) - průmyslník, zakladatel textilních továrny známé později pod názvem Frotex v Prudníku * Louis Loewe (1809-1888) - jazykovědec a orientalista * Adolph Martin Schlesinger (1769-1838) - hudební nakladatel, zasloužil se o uzákonění autorského práva v Prusku * Harry Thürk (1927-2005) - novinář a spisovatel, autor Hodiny mrtvých očí

Partnerská města

Marienheide (Německo, spolková země Severní Porýní-Vestfálsko) * Město Albrechtice (Česko, Moravskoslezský kraj) * Vlčice (Česko, Olomoucký kraj)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://biala. gmina. +morepl/2079/strona-glowna. html]Biala. gmina. pl[/url] - oficiální webové stránky Městského úřadu (polsky) * [url=https://sztetl. org. pl/pl/miejscowosci/b/73-biala-woj-opolskie]Dějiny a současnost židovské komunity v Bělé[/url] na portálu Wirtualny Sztetl (polsky) * [url=https://fotopolska. eu/m51549,Biala. html]Bělá[/url] na portálu fotopolska. eu - historické a současné fotografie a fórum (polsky) * [url=https://polska-org. pl/507177,Biala. html]Bělá[/url] na portálu polska-org. pl - historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy) * [url=https://www. orf-oberschlesien. de/newpage4]Průvodce Bělou[/url] na portálu Online-Reiseführer Oberschlesien (Online průvodce Horním Slezskem) (německy).

Kategorie:Města v Opolském vojvodství Kategorie:Slezská města Kategorie:Okres Prudník