Bitva na Luckém poli

Bitva na Luckém poli byla válečným střetem mezi oddílem českého vojska knížete Vladislav I. a vojskem uherského krále Štěpána II. Uherského po neúspěchu diplomatických jednání po Štěpánově nástupu na uherský trůn. Odehrála se 13. května 1116 poblíž toku řeky Olšavy, pravděpodobně v okolí obcí Dolní Němčí, Nivnice a Slavkov nedaleko Uherského Hradiště, na jihovýchodní Moravě a skončila porážkou uherských vojsk. České vítězství dopomohlo k uhájení okolního území ve prospěch Českého knížectví a následné kolonizaci hraničního území v oblasti šířeji nazývané Lucké pole.

Pozadí

Vladislav I. nastoupil na český knížecí stolec roku 1109, jakožto nástupce Svatopluka I. +more, zavražděného během tažení v Polsku, po období vleklých sporů o trůn. Podařilo se mu upevnit svou pozici získáním podpory svatořímského císaře Jindřicha V. a urovnal také své spory s polským knížetem Boleslavem III. Křivoústým, který při svém vpádu do Čech uštědřil se svým vojskem Čechům porážku v bitvě na Trotině roku 1110. Stejně tak jako panovník vedl vleklé spory o území na hranici jihovýchodní Moravy a tehdejších Horních Uher (pozdějšího severozápadního Slovenska), nazývaných Lucké pole, v pozdějších letech pak Lucká provincie.

Po smrti uherského krále Kolomana Uherského v únoru 1116 nastoupil na trůn jeho syn Štěpán II. Ten záhy vyslal poselstvo k Vladislavovi s nabídkou vzájemného setkání a jednání panovníků v hraničním prostoru Luckého pole. +more Zde se v roce 1099 (dle kronikářů nekonkrétně na Luckém poli, možná v prostoru u Dolního Němčí) sešel český kníže Břetislav II. s Kolomanem Uherským, volba místa tak byla symbolická. Vladislav návrh přijal a se svou družinou a celým knížecím vojskem se na Moravu vypravil, na místo dorazili také Ota II. Olomoucký a Soběslav Brněnský. Stejně tak učinil Štěpán, mj. v doprovodu ostříhomského arcibiskupa Vavřince. Obě skupiny se setkaly patrně na opačných březích řeky Olšavy, k vzájemným jednáním však nakonec nedošlo, neboť od počátku setkání docházelo k projevům neúcty a unáhleným rozhodnutím.

Průběh bitvy

Bojové události zaznamenal jejich současník kronikář Kosmas ve své Kronice Čechů. Pro absenci lidských sídel však nemohl kronikář místo střetu blíže určit, což vedlo později k nekončícím pokusům místních dějepisců svázat bitvu co nejúžeji s určitou lokalitou (např. +more Dolním Němčím, Slavkovem, Nivnicí či Hlukem). Rovněž může být jeho interpretace poznamenána zaujetím ve prospěch české strany.

Situace mezi oběma ozbrojenými voji byla nadále stupňována v napětí. Kosmas hovoří o českém pánu Soltovi, který měl přijít s Vladislavovou družinou a výrazně se podílet vytvářením lživých zpráv o přípravách léčky na obou stranách. +more Jako první měli zaútočit uherští bojovníci, snad po unáhleném rozkazu mladého Štěpána, kteří vytáhli proti českému ležení. Vladislavovy oddíly se po nějaké době daly na ústup, včetně samotného knížete, v bitvě padl mj. hejtman žateckého kraje Juřík Stanovic s řadou svých druhů. Bitvu potom zvrátilo zapojení bojovníků Oty Olomouckého a Soběslava Brněnského, které následně bitvu zvrátili v český prospěch. Češi překročili Olšavu, dobyli uherský tábor a odnesli si značnou kořist. Král Štěpán se svým vojskem byl pak nucen ustoupit až k hradu Trenčín na řece Váh. [[Soubor:Budyšínský_rukopis_Kosmovy_kroniky_-_Liber_tercius,_Capitulum_quadraegsimum_secundum_(Luczko). jpg|vpravo|náhled|300x300pixelů|Začátek textu z Kosmovy kroniky české o bitvě svedené v pohraničním Luckém poli: „[…] V roce vtělení Páně 1116. uherský lid […] přijel k říčce Olšavě, jež dělí panství panonské [tj. uherské] a moravské a […] pokryl na poli Lucku celý povrch zemský jako kobylky. […]“]].

Hodnocení bitvy

Vítězný střet ještě více upevnil českou přítomnost v této části Moravy, a byl tak podstatným momentem v procesu stanovování česko-uherské (česko-slovenské) hranice. V následujících obdobích sem pak z jiných míst Českého knížectví začali přicházet kolonisté. +more Uherské oddíly pak přes hranici nezřídka vpadaly, plenily zde a loupily.

V rámci výročí 900 let od uskutečnění bitvy byl při východním okraji intravilánu Dolního Němčí vztyčen pískovcový památník připomínající tuto událost (bez odkazu na konkrétní místo).

Odkazy

Reference

Literatura

Bílé Karpaty: časopis moravsko-slovenského pomezí. Veselí nad Moravou: Český svaz ochránců přírody, 1996-. +more ISSN 1211-3638. * GALUŠKA, Luděk, KOUŘIL, Pavel a MITÁČEK, Jiří. Východní Morava v 10. až 14. století. Brno: Moravské zemské muzeum, 2008. s. 155. ISBN 978-80-7028-319-6. * NOVOTNÝ, Václav. České dějiny, Dílu I. část 2: Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. * ZÁP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. s. 491,492-493,494.

Externí odkazy

[url=https://www. mjakub. +morecz/soubory/02-lucka-provincie--f3528. pdf]Lucká provincie (pdf)[/url] * [url=https://kramerius5. nkp. cz/view/uuid:7f90be20-1c6f-11e8-a0cf-005056827e52. page=uuid:8e40b040-38aa-11e8-b52f-5ef3fc9ae867]F. Palacký - Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1. část)[/url].

Kategorie:Bitvy svedené na Moravě Kategorie:Bitvy Česka Kategorie:Bitvy Uherska Kategorie:Bitvy roku 1116 Kategorie:Dolní Němčí Kategorie:Nivnice Kategorie:Slavkov (okres Uherské Hradiště)