Bitva u Satzdorfu

Bitva u Satzdorfu byla válečným střetem mezi oddíly spojeného husitského svazu ze západočeského Tachova, Domažlic, Klatov a okolí, a posílenou katolickou posádkou bavorského města Cham (česky také Kouba) vedenou šlechticem Marquardem Störrem ze Störnsteinu při návratu husitů z tzv. spanilé jízdy do Bavorska během husitských válek. Odehrála se 29. září 1429 u vsi Satzdorf poblíž Chamu při řece Řezné nedaleko česko-bavorské hranice a skončila porážkou husitského vojska, ztrátě získané kořisti a jejich spěšným ústupem nazpět do západních Čech.

Pozadí

Roku 1427 byla z iniciativy braniborského kurfiřta Fridricha uspořádána třetí křížová výprava na potlačení kacířů z husitských Čech. Vrchním velitelem se nakonec stal trevírský arcibiskup Ota ze Ziegenheimu. +more Papež Martin V. určil svým legátem na této výpravě anglického kardinála Henryho Beauforta. Křižácká vojska mohla dohromady čítat až něco kolem 25 000 mužů. Spory ve vedení a neujasněnost strategických cílů však vedly 3. srpna k chaotickému ústupu od obléhaného Stříbra a 4. srpna následně k ostudné porážce od spojených husitských vojsk v bitvě u Tachova. Slezská armáda u Náchoda a rakouská na jižní Moravě pod dojmem této porážky do Čech ani nevyrazily. Husité navíc po ústupu intervenčních sil za hranice obsadili Tachov a oslabili tak katolický vliv v západních Čechách.

Situace v Čechách se pak částečně uklidnila, protože polní vojska zaměřila své hlavní aktivity mimo území českých zemí. Výpravy do vedlejších zemí Koruny české (Lužice a Slezska) i za hranice (do německých zemí, Rakouska, Uher), tzv. +more rejsy (spanilé jízdy), pořádali husité již dříve, jejich vrchol je však v letech 1427-1433. Jejich hlavním cílem bylo opatřit válečnou kořist, potraviny a píci pro koně, což bylo nezbytné pro udržování polních vojsk - země byla zničená nejen válkami, ale i neúrodami. Vedle úspěšných výprav do Horních Uher a tažení k Baltu podnikly po vyhraném střetu u Tachova svazy západočeských husitů výpady do příhraničních oblastí Bavorska či Saska. V létě roku 1428 například proběhla rozsáhla spanilá jízda Bavorskem v čele s hejtmanem Velkem z Březnice, která zasáhla např. u Bärnau, Tirschenreuthu a Falkenbergu, či při levém břehu řeky Naaby, načež se přes Cham a Domažlice vrátili ještě téhož roku do Čech.

Bitva

O události se v historických pramenech zmiňují především němečtí kronikáři, např. Ondřej Řezenský, a posléze pak němečtí historici, české prameny událost téměř vůbec nepřipomínají.

V létě 1429 podnikli západočeští husité, patrně s největším zastoupením bojovníků z českých příhraničních a husity ovládaných měst Tachova, Domažlic a Klatov, další z rejs do Bavorska. Během ní tento oddíl zřejmě nesvedl žádný rozsáhlejší polní střet. +more S koncem léta se pak výprava vydala nazpět do Čech s náležitým nákladem vozů s kořistí po stezce procházející městem Cham a překonávající česko-bavorskou hranici u Furthu im Wald a České Kubice a pokračující k Domažlicím. Na den sv. Michaela, 29. září 1429, byli pak poblíž vsi Satzdorf (pozdější součást Chamu) napadeni oddíly posílené chamské městské katolické posádky pod vedením Marquarda Störra, majitele pohraničního panství Störnstein. K útoku mohlo dojít při přechodu řeky Regen husity. Do střetu se mohla zapojit také posádka nedalekého bavorského pohraničního hradu Runding vedená Jindřichem II. Nothaftem. Husitské vojsko bylo německou přesilou a díky taktickým výhodám protivníka poraženo a donuceno ke spěšnému ústupu do Čech.

Přesné zprávy o počtech padlých nejsou dochovány, lze však předpokládat, že západočeští husité v bitvě utrpěli znatelné ztráty. Střetu této velikosti se v dobovém kontextu mohlo celkově účastnit několik set, maximálně několik tisíc bojovníků.

Důsledky

Chamu, kde je umístěna freska se stylizovaným výjevem z bitvy Bitva u Satzdorfu se vedle pozdějších střetnutí např. +more u Ilavy a Bánova v Horních Uhrách roku 1431 či u Hiltersriedu roku 1433, kde mj. padl Marquard Störr, zařadilo mezi prohrané střety husitů s obránci domácího území, které postupně vedlo k útlumu pořádání loupeživých spanilých jízd. Nejen v bavorských kronikách jsou husitské nájezdy soustavně popisovány jako časy ničení a plenění domů a majetku. Celková politická situace ve střetu se spory uvnitř husitského hnutí pak vedly u porážce radikálního křídla hnutí v bitvě u Lipan 30. května 1434 a ukončení nejprudší fáze husitských válek.

Zejména s nástupem nacismu v Německu ve 20. a 30. +more letech 20. století začalo být husitství německými historiky tendenčně nahlíženo jako výhradně agresivní a loupeživé hnutí, kterým byl německý národ nucen hrdinně čelit. V tomto narativu vznikla pak v interiéru radnice v Chamu rozsáhlá freska s výjevem bitvy, jejímiž autory jsou Franz Spann z Pasova a Sigmund Spitzner z Parsbergu, která husity zobrazuje jako polonahé barbary přinášející zkázu, nad kterými vojsko Marquarda Störra vítězí.

Odkazy

Reference

Literatura

ŠMAHEL, František. Husitská revoluce 3. +more Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. . * KRAUSOVÁ, Milada. Husitské války v historickém povědomí obyvatel česko-bavorského pohraničí. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2000. s. 119 a 175.

Související články

Seznam husitských bitev * Spanilé jízdy * Bitva u Tachova * Bitva u Hiltersriedu

Externí odkazy

[url=https://kramerius5. nkp. +morecz/view/uuid:408bdd80-739b-11e3-a2a7-005056827e52. page=uuid:c599eed0-8f67-11e3-bbb0-5ef3fc9bb22f]F. Palacký - Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě (3. část)[/url] * [url=https://is. muni. cz/th/et2in/bakalarska_prace. pdf]Bakalářská práce Husitské výpravy za hranice (se zaměřením na německé oblasti Svaté říše římské)[/url].

Kategorie:Bitvy husitských válek Kategorie:Bitvy svedené v Bavorsku Kategorie:Cham (Německo) Kategorie:Bitvy roku 1429 Kategorie:29. +more září Kategorie:Evropa v roce 1429.