Bitva u Werbenu byla vojenským střetnutím, ke kterému došlo 3. července 1866 během prusko-rakouské války mezi Pruskem a Rakouskem. Bitva probíhala poblíž města Werben v tehdejším Prusku, které se nacházelo nedaleko česko-německých hranic. Pruská vojska pod vedením generála Bernharda von Blome se utkala s rakouskými vojsky generála Civalarta.
Před bitvou bylo pruské vojsko neúspěšně napadnuto rakouskými jednotkami v oblasti česky mluvících obyvatel Karlovic, kteří přemohli pruskou kavalérii. Avšak v samotné bitvě u Werbenu Prusové zcela převzali iniciativu a rakouské jednotky donutili se stáhnout.
Pruské vítězství v této bitvě mělo strategický význam, protože umožnilo pruskému vojsku nalézt strategické přístupy do Čech a následně k obsazení města Hradce Králové. Po bitvě pruská vojska okupovala některá česká města, což vedlo ke zvýšení napětí mezi Čechy a Němci. Rakouská porážka byla jedním z důvodů pro jeho konečnou porážku v této válce a otevřela cestu k sjednocení Německa.
Bitva u Werbenu byla bitvou třicetileté války, která byla svedena 22. července (juliánský kalendář) respektive 1. srpna 1631 mezi Švédským impériem a Svatou říší římskou. Švédové disponovali asi 16 000 muži pod vedením Gustava II. Adolfa, zatímco císařští měli asi 23 000 mužů pod vedením polního maršála, hraběte Tillyho. Tillyho vojáci zaútočili na Gustavova opevnění před městem Werben (v těsné blízkosti Labe), ale švédské dělostřelectvo a jízda pod velením Wolfa Heinricha von Baudissin je přinutila k ústupu. Útok byl o několik dní později zopakován, ale s obdobným výsledkem. Tilly poté, co utrpěl ztráty asi 6 000 mužů své síly stáhl.
Cesko.wiki 