Cesko.wiki Bitva u Čemulpcha
Author
Albert FloresNámořní bitva u Čemulpcha byla jedním z prvních střetnutí ruského carského a japonského císařského námořnictva v té době ještě nevyhlášené rusko-japonské válce. Proběhla 9. února 1904 u korejského pobřeží poblíž tehdejšího Čemulpcha (dnešní Inčchon). Japonské loďstvo, které bylo ve výrazné přesile, těžce poškodilo ruský křižník Varjag, který nakonec po návratu do přístavu poslala ke dnu vlastní posádka.
Předcházející události
V 19. století expandovali Rusové na Dálný východ a Japonci jen velice nelibě nesli jejich ambice v jižním Mandžusku a severní Koreji. +more Ruské diplomacii se v roce 1898 podařilo Čínskému císařství vnutit 25letý pronájem poloostrova Liao-tung se strategickým přístavem Port Arthur na jeho jihu. Tichomořská flota získala nezamrzající přístav a výchozí bod pro kontrolu nad Žlutým mořem, Korejským zálivem a částí čínského pobřeží. Poslední kapkou bylo pro Japonce ruské rozhodnutí, že budovaná Transsibiřská magistrála povede přes jižní Mandžusko a Port Arthur bude na ni přímo napojen.
V červnu 1903 začala diplomatická jednání mezi oběma zeměmi, ale carští diplomaté rozhovory úmyslně zdržovali. Po dalším neúspěšném jednání v říjnu 1903 se Japonci začali připravovat na válku, zatímco ruská vláda předpokládala, že protivník pouze blafuje. +more Dne 6. února 1904 došlo k přerušení diplomatických styků mezi Japonskem a Ruskem. Strategické plány Japonců počítaly s rychlou eliminací ruských válečných lodí v oblasti a následným bezpečným vyloděním pozemních jednotek v Koreji, odkud by postupovaly na pevnost v Port Arthuru. Nakonec bylo rozhodnuto o preventivním útoku na carské námořnictvo (bez oficiálního vyhlášení války) v Port Arthuru a v Čemulpchu.
Bitva
Předvečer bitvy
+more2|vpravo'>Varjag vlevo a Korejec vyplouvají do bitvy Přístav v Čemulpchu byl v roce 1904 strategickým mezinárodním přístavem, kde kotvilo mnoho válečných lodí různých států. Na začátku února 1904 se v přístavu nacházely tři ruské lodě, chráněný křižník Varjag, dělový člun Korejec a transportní loď Sungari, dále zde kotvil japonský chráněný křižník Čijoda, britský chráněný křižník HMS Talbot, francouzský Pascal, italská Elba a americký dělový člun USS Vicksburg. Z pohledu soupeřících stran se jednalo o neutrální přístav, kde podle mezinárodního práva nesmělo dojít k žádným vojenským akcím.
Večer 7. února 1904 vyplula Čijoda pod rouškou noci z přístavu a zůstala stát na volném moři. +more Rusové pojali podezření, že se Japonci chystají k útoku. Druhý den, tj. 8. února, odpoledne byl vyslán Korejec s hlášením do Port Arthuru. Avšak hned na začátku plavby narazil na japonský invazní svaz, který tvořily transportní lodě se 4 tisíci vojáky, doprovázené pancéřovým křižníkem Asama a chráněnými křižníky Takačiho, Akaši, Niitaka a několika torpédovkami. Námořníci na Korejci se zalekli japonské přesily a otočili loď zpátky do přístavu. Při ústupu Korejce došlo k prvním výstřelům ještě nevyhlášené války. Rusové nakonec bezpečně dopluli do Čemulpcha, kde byli okamžitě obklíčeni japonským loďstvem, a mohli pouze bezmocně sledovat japonské noční vylodění.
Bitva
+more2|vpravo'>Poškozený Varjag hoří v přístavu V noci 8. února poslal japonský viceadmirál baron Sotokiči Urjú memorandum všem kapitánům kotvících lodí, ve kterém oznámil svůj plán útoku na ruská plavidla, pokud do poledne 9. února neopustí přístav, a požádal o překotvení všech neutrálních lodí mimo oblast budoucích bojů. Přestože měla japonská eskadra drtivou převahu, rozhodl se velitel lodi kapitán Rudněv vyplout jim vstříc a podstoupit předem prohraný boj. Nepohnuly s ním ani rady ostatních kapitánů, kteří ho nabádali ke kapitulaci.
Ruské lodě Varjag a Korejec vypluly z přístavu 9. února 1904 v jedenáct hodin 20 minut za zdravení posádek britské a italské lodě. +more Na italském křižníku Elba dokonce zahráli odplouvajícím lodím ruskou hymnu. V 11:45 zahájil Varjag palbu na japonskou eskadru, která ji opětovala. Po dvanácté hodině dostal Varjag vážný zásah do trupu, při kterém došlo k poškození pohonu. Rusové se pokusili dostat loď mimo dostřel Japonců a opravit ji, plavidlo ale zasáhlo několik dalších střel, čímž se ocitlo bez funkčních děl. Kapitán Rudněv rozhodl o návratu lodí zpátky do přístavu. Celá bitva trvala kolem 20 minut. Japonci ruské lodě dále nepronásledovali, protože hrozilo, že při střelbě zasáhnou některou z neutrálních lodí kotvících v přístavišti. Vážně poškozený Varjag se s Korejcem vrátili do přístavu v 13:15.
V bezvýsledné situaci nařídil kapitán Rudněv posádkám lodí, aby připravili jejich potopení. Ve čtyři hodiny šel ke dnu dělový člun Korejec, který jinak v bitvě neutrpěl žádné větší škody. +more Jeho posádka vyhodila do povětří sklad se střeleným prachem, což způsobilo velký výbuch. Střepiny z lodi ohrozily okolní lodě, a tak ostatní kapitáni naléhali na Rudněva, aby Varjag z bezpečnostních důvodů neničil podobným způsobem. Proto v šest hodin posádka otevřela Kingstonovy ventily na Varjagu, kterými do lodi začala proudit voda, a křižník se následně převrhl a potopil.
Následné události
Odpálení Korejce na rejdě přístavu Bitva skončila jasným japonským vítězstvím. +more Rusové ztratili obě vojenské lodě a po bitvě ještě zapálili transportní loď Sungari, aby nepadla do japonských rukou. Lidské ztráty na Varjagu činily 33 mrtvých a 97 raněných z celkového počtu 580 můžu na palubě. Zbytek ruských námořníků musel slíbit, že se nebude dále účastnit vojenských akcí proti Japonsku, a následně byl poslán na neutrálních lodích zpátky do Ruska.
Doma je čekalo velice vřelé přivítání. Ruská vláda využila situace a pokusila se v očích veřejnosti napravit zpackaný začátek války. +more V Oděse, Sevastopolu a Petrohradu se konala slavnostní setkání s účastníky bitvy a všichni námořníci do jednoho byli vyznamenáni. Bitva měla široký ohlas v ruské kultuře, pronikla do několika lidových písní, v roce 1946 o ní byl natočen celovečerní film. Ještě v roce 1954, tedy přesně 50 let po bitvě, získali přeživší účastníci medaili Za odvahu.
Ve stejný den, kdy proběhla bitva u Čemulpcha, zaútočili Japonci i na ruskou flotu kotvící v Port Arthuru. Ačkoliv nedokázali žádnou loď potopit, podařilo se jim výrazně poškodit bitevní lodě Retvizan a Cesarevič. +more Od té doby byla iniciativa na moři v japonských rukou a ruské lodě jen pasivně vyčkávaly v přístavu.
Po válce byl vrak Varjagu vyzvednut, opraven a od roku 1907 složil pod jménem Sója v japonském námořnictvu. Během první světové války pak navrátili Japonci několik lodí zpátky ruskému námořnictvu, a tak se plavidlo v roce 1916 navrátilo do Ruska a bylo znovu pojmenováno Varjag.
Galerie
Soubor:Russian cruiser Variag. jpg|Chráněný křižník Varjag Soubor:Koreets. +morejpg| Dělový člun Korejec Soubor:Landing_of_the_Japanese_Marines_on_the_Chemulpo_Bay. jpg|Japonské jednotky vyloďující se u Čemulpcha Soubor:Kann - Journal d'un correspondant de guerre en Extrême-Orient - p107. jpg|Vrak Korejce po jeho potopení Soubor:Varyag crucero destruído 1904. png|Vrak Varjagu po jeho vyzvednutí Soubor:Mor vl. jpg|Památník padlým ruským námořníkům ve Vladivostoku.
Obraz v kultuře
Battle of Chemulpo Bay - americký film z roku 1904