Bobrovníky

Historie

Bobrovníky jsou jedním z nejstarších míst okolí a své jméno má odvozeno od hlídačů a lovců bobrů, které panství v nedaleké Opavici chovalo pro drahé kožešiny. Vesnice původně náležela k hradu Landeku, jejíž jméno se připomíná již v listině z roku 1377 vedle Hlučína, Markvartovic a Koblova, Bobrovníky se tehdy nazývaly Bobernig. +more Obec nejprve patřila pánům z hradu Landek. Roku 1474 byl hrad Landek zničen vojsky v čele s Matyášem Korvínem. Hlučín, jemuž Bobrovníky náležely, se stal sídlem landeckého panství.

Roku 1842 byla obec prodána ostravskému obchodníkovi, čímž se od hlučínského panství oddělila. O pět let později obdržel Bobrovníky spolu s Ludgeřovicemi a Petřkovicemi svobodný pán Salomon Mayer z Rothschildů. +more Za Rotschildů byly uvedené statky a rychty opět spojeny s hlučínským panstvím. Roku 1880 byla v Bobrovníkách vystavěna škola, do té doby navštěvovaly děti školu ve Lhotce.

Rok 1924

Mapa Bobrovníků z roku 1924 * Počet obyvatel: 552, počet domů: 71 * trojtřídní obecní škola * Český hospodářský spolek * Jedna restaurace * Jeden obchodník, konsum „Budoucnost“ * Obec leží uprostřed nádherných lesů * Vycházky podél řeky Opavice velmi zajímavé, vhodné příležitosti ke koupání * Oddělené části obce: Malánky, Staré dominium a hájovna

Jméno vesnice

Česky: 1518 Bobrovinky; od 1547 Bobrovníky

Německy: 1377 Bebernig, Bobernig; 1593 die Bobr bei Hylczyn; 1720-1945 Bobrownik; 1771 Bobrownitz

Kaple sv. Prokopa

Původní kaple v Bobrovníkách byla postavena již v roce 1620. Jednalo se o dřevěnou kapli sloužící, jako modlitebna pro honce zvěře a bobrů. +more Kaple byla zasvěcena sv. Hubertovi až do roku 1815, kdy byla zničena bleskem do základu. Místní občané se modlili ke sv. Prokopovi, aby pohromu zažehnal a jako odměnu mu slíbili, že postaví novou kapli k jeho cti a jménu. Sbírkami a dobrovolnými dary byla v roce 1820 postavena nová kaple, která zde stojí dodnes v původním stavu. V kapli jsou umístěna jména padlých občanů z první i druhé světové války.

Pečetidlo

Pečeť Nejstarší pečetidlo Bobrovníků vzniklo zřejmě spolu s typáři ostatních obcí náležejících původně k hlučínskému panství na konci 17. +more století. Duchované oválné otisky o výšce 26 a šířce 25mm z roku 1722 jsou sice velmi setřelé, přesto je na nich patrní na trávníku doprava běžící jelen s jedním listnatým stromem za zády. Německá majuskulní legenda mezi perlovcem a vavřínovým věncem a uvozená rozetkou zní: BOBROWNIK GEMEIN IN SIGEL. Otisk pečetidla z období po připojení Bobrovníků k Prusku, stejně jako z doby první republiky se nepodařilo nalézt. Po druhé světové válce užíval bobrovnický MNV úředního razítka s českým lvem.

Pomístní názvy míst

Informace o pomístních názvech pocházejí z vysokoškolské závěrečné práce od Mgr. Hany Balcarové.

Kočí les

Les mezi Jásenkami a Malánkami v těsné blízkosti Březin. Podle lidového vyprávění v tomto lese strašívalo, lidé se zde skutečně báli večer sami. +more Místo údajně nese jméno podle vlastníka lesa, pana Kočího. Toto pojmenování je mezi obyvateli doposud užívané.

Březiny

Jedná se o část Kočího lesa a část pole. Pojmenování Březiny dokládá skutečnost, že se na daném místě dříve vyskytoval porost bříz. +more Pomístní jméno je stále živé, v dané oblasti byl dokonce vybudován hřbitov nesoucí název Březiny.

Stará cesta

Označení cesty, která vedla ze statku v Hošťálkovicích přes Bobrovníky, Malánky a Jasénky do Hlučína dříve, než byla vybudována současná komunikace vedoucí přes Kočí les. Název tedy značí, že tato cesta byla používána déle než cesta nová a že je také starší.

Šošeja

Označení nové cesty na Jásenky a do Hlučína. Cesta vedoucí přes Kočí les. +more V Bobrovníkách se jedná o dnešní ulici Osvoboditelů. Nářeční pojmenování pochází z německého Chausee, což znamená silniční alej.

U Paryzola

Nejvyšší bod Bobrovníků, naskýtá se z něj pohled jak na okolní vesnice, tak na Beskydy. Paryzol je v nářečí označení pro deštník. +more K názvu se váže několik lidových výkladů. Jeden z nich tvrdí, že v bitvě mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem se Marie Terezie právě zde rozhodla vzdát části Slezska. Na tomto místě byl postaven její stan deštníkovitého tvaru, z čehož vzniklo dané označení.

Hrbolplac

Označená pro nepříliš rozsáhlou hrbolatou plochu u Paryzola. Dnešní provizorní fotbalové hřiště.

Důlky

Žleb v jižní části obce táhnoucí se směrem k Hošťálkovicím. Jedná se o dolinu mezi starou cestou na Hošťálkovice a cestou novou. +more Dříve se v tomto žlebu nacházel rybník, ale časem byl přeměněn na čističku. Toto označení zná i mladá generace. Když se jde v zimě na boby nebo sáně, tak jedině Na Důlky. Hřiště.

Malánky

K Bobrovníkům patřila (a stále patří) také skupina chalup s označením Malánky. V poslední době se obyvatelé Malánek velmi zasazují o to, aby byly Malánky jako osada vnímány jaksi odděleně od Bobrovníků. +more Občanské sdružení si klade za cíl vytvořit vlastní náves, která by se stala centrem osady.

Dříve než jakákoliv stavení zde stával dřevěný kříž, který měl údajně připomínat člověka, jenž zde byl při švédských válkách přivlečen z Hlučína a zabit. Kříž dodnes stojí v Kočím lese naproti hřbitovu Březiny.

Reference

Externí odkazy

[url=http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=048A5AE9546511E49ADEF04DA233F7CE]Kronika z let 1920-1945[/url]

Kategorie:Bobrovníky (Hlučín) Kategorie:Vesnice v okrese Opava Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku