Bohuslav Bílejovský

Technology

12 hours ago

Author

Bohuslav Bílejovský (29. května 1861, Kroměříž – 6. ledna 1930, tužina) byl český politik, právník a publicista. Pocházel z rolnické rodiny. Po absolvování gymnázia a právnických studiích na Karlově univerzitě pracoval jako advokátní koncipient v Kroměříži. Později se stal soudcem v Dvora Králové nad Labem a v Kroměříži. Kromě své právnické kariéry se Bílejovský také aktivně zapojoval do veřejného dění. V roce 1907 byl zvolen poslancem Říšské rady za Českou stranu agrární. V parlamentu se zaměřoval především na otázky zemědělství a sociální politiky. Po vzniku Československa se Bílejovský angažoval ve straně agrárníků (pozdější Československá strana lidová). V letech 1920 až 1925 byl zemským hejtmanem v rámci Země Moravskoslezské. Bohuslav Bílejovský zemřel v roce 1930 ve věku 68 let v tužinské nemocnici. Byl pohřben na hřbitově v jeho rodné Kroměříži.

Bohuslav Bílejovský (asi 1480 Malín - 8. ledna 1555 Praha) byl český staroutrakvistický kněz a kronikář.

Život

Vyrostl asi v Kutné Hoře, vysvěcen byl asi v Itálii. Poté působil na kněžských místech v Kutné Hoře, Čáslavi, Mělníku a od začátku 30. +more let je uváděn v Praze, zde dokonce krátkou dobu působil v dolní konzistoři, pak přechodně v Táboře (kde měl působit proti luterskému vlivu šířenému knězem Martinem Hánkem z Betléma). Dožil nemocný u přítele Pavla Bydžovského-Smetany na faře u sv. Havla.

Dílo

Bílejovský se stal známý především svým dílem Kronika česká, které vyšlo roku 1536 v Norimberku. Základ díla je v apologetice přijímání podobojí (zde obhajuje myšlenku, že přijímání podobojí je původnější než pod jednou způsobou), za tím účelem se autorovi podařilo shromáždit velké množství podkladů. +more Dokazuje mj. , že svátost oltářní byla v českých zemích podávána laikům již od dob Cyrila a Metoděje. Přišel též s argumentem, že čeští utrakvisté se neodštěpili od katolické církve, ale naopak jsou „praví Římané“. Jako staroutrakvista se negativně vymezuje proti radikálnímu husitství a hlavně Jednotě bratrské. První vydání kroniky (dochované pouze v jednom exempláři v Národní knihovně ČR) je také hezkým příkladem dobového tiskařského umu. Dílo vydal na svůj náklad lékař a profesor Karlovy univerzity Jan Chocenský, rovněž stoupenec konzervativního utrakvismu.