Bruck an der Leitha

Bruck an der Leitha ( a slovensky Most nad Litavou, chorvatsky Bruk na Lajti) je okresní město na východě rakouské spolkové země Dolní Rakousy, největší sídlo a správní středisko stejnojmenného okresu. Žije zde obyvatel.

Geografie

Bruck a. d. +more Leitha leží u řeky Litavy, v Brucké bráně severně od Litavských hor, asi 10 km severně od Neziderského jezera, 30 km jihovýchodně od Vídně a 25 km jihozápadně od Bratislavy. Nachází se přímo na zemské hranici s Burgenlandem, která od města administrativně odděluje jeho předměstí Bruckneudorf. Spolu s tímto předměstím, s nímž je urbanisticky srostlý, by měl Bruck asi 11 tisíc obyvatel.

Katastrální území

Budova okresního úřadu Město sestává ze tří katastrálních území: * Bruck an der Leitha * Prugg (zámek) * Wilfleinsdorf

Historie

Kolem roku 800 našeho letopočtu mohl franský král Karel Veliký (742-814) velkou část Avarů vyhnat z dnešního území Dolních Rakous. Tím se umožnilo oblast osídlit franskými a bavorskými přistěhovalci. +more V té době bylo osídleno dnešní „Staré město“. V roce 976 Leopold I. Babenberský (asi 940-994) ze šlechtického rodu Babenberků toto území lénem. Řeka Litava (Leitha) již tehdy tvořila hranici mezi Rakouskem (Österreich) a Uhrami. Bruck čili Most (přes Litavu) se tak stal významným hraničním přechodem na cestě z Vídně do Uher, jímž byl až do začátku 20. století.

Pod ochranou hradu na severu - který je v současné době zámek Prugg - zvyšovalo se územní osídlení. V roce 1074 byl Bruck an der Leitha v dokumentech poprvé uváděný jako místo Aschirichesprucca. +more Roku 1239 (. ) za Leopolda VI. Babenberského (1176-1230) místo obdrželo městská práva. Od roku 1276 poskytl král Rudolf I. Habsburský (1218-1291) městu pevný podíl z mýtného.

Za habsburského vévodství se Brucku 1484 zmocnil uherský vojevůdce Dávid Hazi (království Matyáše Korvína) (1443-1490). Za válečného tažení proti Uhrám císař +more_Habsburský'>Maxmilián I. Habsburský (1459-1519) získal město zpět. Město přečkalo v roce 1529 válečné tažení osmanské říše pod sultánem Sulejmanem I. (asi 1494-1566), utrpělo však veliké ztráty. Také při pozdějším válečným tažením (1683), dnes nazývané druhé obléhání Vídně trpěl Bruck jako hraniční město.

V roce 1546 hrabě Leonhard IV. z Harrachu získal panství Bruck an der Leitha. +more Od té doby žilo město až do 19. století pod tímto šlechtickým rodem. Po druhém Tureckém obléhání postavili obyvatelé města v roce 1694 na hlavním náměstí z vděčnosti z vítězství proti Turkům a jako památník za ochranu proti moru sloup Nejsvětější Trojice (nazývaný také morový sloup), který stojí dodnes.

Ve stejném roce začala stavba barokního kostela (stavba dokončena roku 1702; další rozšíření bylo dokončeno teprve v roce 1738). Dnešní kostelní věž byla dříve jednoduchou městskou věží, která se využívala kvůli pozorování blížícího nepřítele, požár uvnitř města anebo jiná varování. +more Hrad na severu města nechal postavit „Aloys Thomas hrabě Harrach“ od 1707 do 1711. Stavbu provedl Johann Lukas von Hildebrandt (1668-1745).

Kameníci a zedníci v městě

Městská čtvrť kameníků a zedníků v Bruck an der Leitha a z císařského kamenolomu, Eisenstadt, Pottendorf . ) byl ve Vídeňském Novém Městě zřízen cech. +more Cechovní kniha s pokladnou je doložena výdaji a zachycuje také časovost prací. Např. : * Příjem dne 4. června 1671 počestného řemesla na dodaných účtech z Khayser Steinbruch, Pruckh an der Leytha a Eysenstatt stálo . 15 zlatých 3 krejcary. * Výdaje 22. května 1678 na výdaje, tak i dohlídky na obchodech Prugg an der Leytta a Kayl. Stainbruch na částku . 8 zlatých 17 krejcarů.

Z cechovních knih se získávají informace nad císařským kamenolomem a letních mistrech, zvláště o rodině Kru(c)kenfellnerů. Letní mistři byli do 1781 přičleněni v živnosti do císařského kamenolomu. +more Od 7. října 1781 byli mistři z nejvyššího rozkazu pod správou Brucku.

Bruckský tábor

V roce 1863 byl pro c. a k. +more ministerstvo války Rakouska-Uherska zřízen na uzavřených loukách mezi Pachfurthem a Rohrau (Dolní Rakousy) v období od května do října stanový tábor pro 6 brigád. Tito ubytovaní vojáci měli v těch měsících častokrát navštívit město Bruck. Obyvatelům Brucku zvýšený počet návštěvníků přinesl příjem především obchodníkům a hospodským. Bruck poznal, že na východě Rakouska je zřízen větší tábor a v němž různé vojenské útvary, důstojníci i vojáci, cvičné střelby a boj.

Bruck se ucházel o výstavbu plánovaného tábora a již roku 1865 došla předběžná jednání ke konci. Vojenská správa ale požadovala, že bude jen jednat s jedním partnerem města a mělo být najednou odevzdáno celé území tábora. +more Město muselo vést jednání s 288 jednotlivými majiteli, zákopy však byly také ve vinicích a vinaři se obávali ztráty své budoucnosti. Ale ceny za výkup pozemků byly pro tehdejší poměry velmi vysoké, a tak se rolníci brzy rozhodli k odprodeji. Obchodníci byli ovšem plně odhodláni pro tento projekt. Také hrabě Harrach a Batthyány jednali s vojsky přímo a souhlasili také s odprodejem.

Dne 20. +more dubna 1866 přišel císařský souhlas a tento den je pokládán za samotné datum výstavby Brucského tábora. V roce 1867 byl vojenský tábor postaven. Do tábora se nastěhovala především posádka pro světovou válku, mezi jiným i polní prapor z Bosny a Hercegoviny se sem přistěhoval. Ležel celý na pravém břehu na uherské půdě, tedy v Bruck-Uherské straně, kde později vznikla obec Bruck-Neudorf, později Királyhida, co znamená Königsbrücke.

První světová válka

Požadavky Bruckského tábora po další půdě vedla k jednání s klášterem Heiligenkreuz jako vlastníkem pozemků císařského kamenolomu i s obecní částí Königshof, s vojenským erárem. Dne +more_říjen'>31. října 1912 dostali od opata Gregora Pöcka (1862-1945) odpověď týkající se projednávání prodeje a kamenolom byl c. a k. rakouskému ministerstvu války předán. Klášter dostal 3 500 000 korun a část štýrského lesa.

Na této půdě byl v první světové válce byl zřízen tábor válečných zajatců asi pro 3000 vojáků. V budoucnu, ve druhé světové válce podle „Seznamu zajateckých táborů Wehrmachtu Stalag XVII A, s asi 73 000 vojáky byl největším v celé říši. +more Politická obec Kaisersteinbruch již neexistovala.

Bruck je českému čtenáři znám z díla Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Švejk je se svým batalionem převelen právě do Brucku, který je tady nazýván českým překladem svého jména „Most nad Litavou“ a dnešní Bruckneudorf původním maďarským jménem Királyhida.

Druhá světová válka

Od října 1944 byl tábor používaný pro maďarské Židy, ale také „tábor nucených prací“ z jiných zemí v „jihovýchodním valu“ ve stavebním úseku Bruck an der Leitha. Maďarští Židé byli umístěni v různých stodolách, ve „Fischamenderstraße“ a na „městském statku“. +more Dalším táborem byl prospěšný Heidehof v Bruckneudorfu. Mezi 5. prosincem 1944 a 26. březnem 1945 zemřelo 155 maďarských Židů v Brucku především mrazem, vyčerpáním a podvýživou. Dne 29. března 1945 následovala evakuace židovských dělníků na nucených prací do jednoho „pochodu smrti do koncentračního tábora Häftlingen“ nad Bad Deutsch-Altenburg ve směru koncentračního tábora Mauthausenu.

Infrastruktura

Bruck an der Leitha je hlavním městem stejnojmenného politického okresu a tak také sídlem správního úřadu. * Okresní soud Bruck an der Leitha. +more Podřízená organizace rakouské justice zemského soudu Korneuburg. * Okresní policejní velitelství * Finanční úřad (Finanční úřad 38: Bruck - Eisenstadt - Oberwart).

Doprava

Silnice: Bruck leží na východní dálnici (A4) a na „Budapešťské silnici“ (B10). Železnice: Bruck je „Budapešťskou větvi“ Východní dráhy s rychlostní tratí S-Bahn, linka (S60) ÖBB.

Sídla firem

Dříve byl Bruck mimo Tulln an der Donau a Siegendorf im Burgenland nejdůležitějším cukrovarem východní oblasti. Hlavní byl ale v osmdesátých letech uzavřen. +more Na jeho místě vznikl Ölmühle, velká část výroby rakouské bionafty.

Hlavním závodem je dnes potravinářská továrna firmy Mars Incorporated.

Pamětihodnosti

Zámek Prugg * Kašny: hrabě Harrach v roce 1940 pověřil dvorního kamenického mistra Antonia Bregna (1591-1640) vyrobit dvě kašny. Bregno měl své sídlo z císařského kamenolomu přemístit do Brucku an der Leitha. +more * Farní kostel Nejsvětější Trojice * Panský statek: nádherné schodiště pro hraběte von Mercy (1666-1734), postavil v roce 1708 architekt Johann Lukas von Hildebrandt (1668-1745). Dnes se nachází v paláci "Gasthof zur Linde" * Okresní soud * Hrad * Hradební zeď a ochranný příkop * Synagoga: ze středověku, nesprávně také označována jako Mikulášská kaple.

Muzea: * Věž umění: ve "Wiener Gasse" * Muzeum "Uherská věž" * Muzeum „Hrad" * Farní muzeum * Rolnické muzeum * Muzeum ptactva * Hasičské muzeum

* Harrachův park * Mlýnský park * Školní park

* Městské divadlo

Školství

Obecná škola I, Hauptplatz * Obecná škola II, Fischamenderstraße * Hlavní škola I, Lagerhausstraße * Hlavní škola II, Raiffeisengürtel * Zvláštní pedagogické středisko a Zvláštní škola, Hauptplatz * Škola pedagogických kurzů, Stefaniegasse * BG/BRG, Fischamenderstraße * HAK/HASCH, Fischamenderstraße * Hudební škola Antona Stadlera, Feldgasse

Sportovní spolky

Tělocvičná a sportovní unie Bruck an der Leitha * Basketbalový spolek UKJ Autohaus Bogoly Bruck an der Leitha, založený 1954 * Fotbalový spolek ASK Bruck an der Leitha * Fotbalový spolek SC Wilfleinsdorf (2. třída Východ) * Tenisový spolek UTC Bruck an der Leitha

Významní rodáci

Georg Joseph Donberger (1709-1768), hudební skladatel * Anton Stadler (1753-1812), klarinetista a přítel Mozarta * Jakob Braun (1795-1839), první rakouský nevidomý žák * Franz von John (1815-1876), generál a ministr války * Hans von Friebeis (1855-1923), starosta Vídně * Julius Strobl (1868-1932), herec * Heinrich Kretschmayr (1870-1939), historik a archivář * Leopold Petznek (1881-1956), sociálně demokratický politik * Karl Schneider (1918-2003), ÖVP-politik * Hertha Kratzerová (* 1940), spisovatelka * Johannes Huber (* 1946), lékař a teolog

Partnerská města

Bruckmühl, Bavorsko, Německo, 1974

Odkazy

Reference

Literatura

Laurenz Pröll: Die Gegenreformation in der l. -f. +more Stadt Bruck a. d. L. , ein typisches Bild, nach den Aufzeichnungen des Stadtschreibers Georg Khirmair Wien, 1897. * Bezirksschulrat Bruck an der Leitha (Hrsg. ): Heimatbuch des Bezirkes Bruck an der Leitha. 4 Bände. Bruck an der Leitha, 1951-1954. * Josef Christelbauer: Geschichte der Stadt Bruck an der Leitha. Ein Beitrag zur Förderung der Heimatkunde. Bruck an der Leitha, 1920. * Josef Christelbauer, Rudolf Stadlmayer: Geschichte der Stadt Bruck an der Leitha. Bruck an der Leitha, Stadtgemeinde, 1983 (Neuauflage 1986). Ursprünglich: 1920. Faksimile-Ausgabe ergänzt, erweitert und verändert von Rudolf Stadlmayer. * Josef Grubmüller: Hervorragende Persönlichkeiten (von Bruck an der Leitha). In: Bezirksschulrat Bruck an der Leitha (Hrsg. ), Teil 3: Seiten 423 ff. * Karl Hammer (Hrsg. ): BG Bruck a. d. Leitha, Festschrift anlässlich der Eröffnung des neuen Schulgebäudes Festschrift. Bruck an der Leitha, [1965]. * Rudolf Stadlmayer: Hundert Jahre Brucker Schule. Festschrift. Bruck an der Leitha, 1974. * Rudolf Stadlmayer: Bruck an der Leitha. 60 Jahre Zeitgeschehen 1918-1978. Selbstverlag der Gemeinde. 1982 * Petra Weiß: Bruck a. d. Leitha von 1867 bis 1918 mit besonderer Berücksichtigung des Brucker Lagers. Diplomarbeit an der Universität Wien 1993. * Rudolf Stadlmayer (Hrsg. ): Bruck an der Leitha. Brucker Alltag in vergangenen Jahrhunderten. Selbstverlag der Stadtgemeinde Bruck an der Leitha 1998. * Petra Weiß: Bruck an der Leitha anno '45 *1945. Kriegsende und Besatzungszeit am Beispiel einer niederösterreichischen Kleinstadt. Dissertation an der Universität Wien 1998. * Petra Weiß: Die letzten Monate nationalsozialistischer Herrschaft in Bruck, Leitha. Bruck an der Leitha 1999. * Petra Weiß: Politik und Alltag in den ersten Monaten der Besatzungszeit in Bruck an der Leitha. Bruck an der Leitha 2000. * Petra Weiß, Johanna Wallnegger, Ilse Hübner: 100 Jahre Stadtbücherei Bruck an der Leitha. 1901-2001. Stadtbücherei der Stadt Bruck an der Leitha. 2001. * Hertha Schuster: Festschrift Volksschule Hauptplatz 2001. Stadtgemeinde Bruck an der Leitha (Hrsg. ) 2001. * Johanna Wallnegger, Petra Weiß: 100 Jahre Brucker Stadttheater 1904 bis 2004 Eigenverlag des Kultur- und Museumsvereins Bruck an der Leitha 2004. * Irmtraut Karlsson, Petra Weiß: Die Toten von Bruck - Dokumente erzählen Geschichte. Kral-Verlag Berndorf 2008. .

Externí odkazy

[url=http://burgenkunde.at/stadtbefestigungen/noe_bruck_an_der_leitha/noe_bruck_an_der_leitha.htm]Data a obrazy městského opevnění[/url]

Kategorie:Obce v okrese Bruck an der Leitha Kategorie:Okresní města v Rakousku Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí