Bublák
Author
Albert FloresNěkteří zástupci bubláků: vlevo bucharský bublák a německý jednovrkočatý bublák, vpravo benrburský a drážďanský bublák
Bublák je plemeno holuba domácího, vyznačující se specifickým hlasovým projevem, bubláním. Vzniklo modifikací vrkání holubů v dlouhotrvající zvuk, který připomíná zurčení potoka, zvonění zvonů nebo bubnování. +more Plemenná skupina bubláků je v českém vzorníku považována za podskupinu barevných holubů, v seznamu plemen EE je samostatnou skupinou plemen a je jí vyhrazena číselná řada 0500. Některé jiné systémy je řadí mezi okrasná plemena.
Bubláci jsou nepočetnou, avšak díky typickému znaku vyhraněnou skupinou. Původní pravlastí všech bubláků je Orient. +more Zde se už v minulosti bubláci rozdělili na dvě skupiny, u jedné se důraz kladl na rozvoj bublání, ale po stránce vzhledu zůstali tito ptáci podobní polním holubům, u druhé se rozvíjely pernaté ozdoby, jako jsou chocholky a vrkoče na hlavě a rousy. Po průniku bubláků do Evropy se jejich chov rozšířil především v Německu. Mezi bubláky náleží též jedno české národní plemeno, český bublák.
Bubláci patří mezi holubi tzv. polního typu, velikostí ani tvarem těla se příliš neodlišují od divokého holuba skalního. +more Nejčastější jsou bubláci jednobarevní, z kresebných rázů pak běloštítní a kresba tygrů. Přestože se řadí mezi barevné holuby, spíše než barevnost opeření se u nich často klade velký důraz na dokonalost a bohatost pernatých ozdob. Většina plemen bubláků je totiž rousných a má na hlavě jeden nebo dva vrkoče. Vrkoče bubláků jsou dvojího typu: zadní vrkoč je vlastně různě utvářená lasturovitá chocholka, přední vrkoč je nejčastěji tvořený čelní růžicí, ve které se peří otáčí směrem dopředu a zakrývá ozobí nebo i oči ptáka.
Bublání je geneticky zakódovaná vlastnost. Často začíná krátkým zavrkáním, ale pokračuje dlouhotrvajícím melodickým zvukem, který je tvořen splývajícími slabikami glo-glo-glo, au-au-au, on-on-on, či vak-vak-vak připomínající skřehotání žáby a podobně. +more Samci bublají výrazněji než holubice. Bubláci bublají především na jaře a v období hnízdění, ve větších chovech se bublání ozývá i při měsíčných nocích a dobrý bublák bublá i uzavřený v sáčku.
Plemena bubláků
Hladkonozí bubláci
Mezi hladkonohé bubláky patří tzv. polní bubláci, kteří nemají žádné pernaté ozdoby a vzhledem se prakticky se neliší od holuba skalního. +more Důraz je kladený jen na dokonalé a dlouhotrvající bublání. Nejrozšířenějším polním bublákem je bublák altenburský. Dalším takovým bublákem je arabský bublák. Francký bublák je již exteriérově složitější, je dvouvrkočatý.
Soubor:Altenburg trumpeter(blue chequer). jpg|Altenburský bublák modrý kapratý Soubor:Arabische Trommeltauben (Gelb Atlasfarbig). +morejpg|Arabský bublák žlutě atlasový Soubor:Turkot frankoński. jpg|Francký bublák bílý.
Punčoškatí bubláci
Šmelnský bublák modrý bělopruhý U punčoškatých bubláků jsou běháky opeřené, ale toto peří je krátké, netvoří rous, ale jen punčošky nepřesahující prsty. +more Punčoškatým bublákem je šmelnský bublák. Tento holub je hladkohlavý, nemá žádné vrkoče ani chocholku, má však má rozdvojený, vidličnatý ocas.
Rousní bubláci
Rousní bubláci jsou nejpočetnější skupinou. Nejprošlechtěnější a exteriérově nejdokonalejší je bucharský bublák. +more Je to plemeno vyznačující se rozvolněným, hedvábným peřím a čelní růžicí, která zakrývá obě oči. Chocholka a rousy jsou mohutně vyvinuté. Dalším zástupcem je dvojvrkočatý rousný bublák, který se rozpadá na řadu velmi podobných národních plemen. Mezi tyto ptáky patří především anglický bublák, dále německý dvojvrkočatý bublák a bublák český. Jednovrkočatý bublák je podobný, ale chybí mu chocholka, má jen přední vrkoč. Stejně jako dvojvrkočatý bublák vytváří i jednovrkočatý jednotlivá, těžce odlišitelná místní plemena, jako je německý jednovrkočatý bublák a bublák fogtlandský.
Soubor:Bokhara trumpeter(black self). jpg|Bucharský bublák celobarevný černý Soubor:German double crested trumpeter(black tigered). +morejpg|Německý dvojvrkočatý bublák černý tygr Soubor:English trumpeter(white self). jpg|Anglický bublák bílý.
Seznam plemen bubláků uznaných EE
2 a 4: Německý dvojvrkočatý bublák
číslo EE | název plemene | země původu |
---|---|---|
0501 | Bucharský bublák | Velká Británie |
0502 | Německý dvojvrkočatý bublák | Německo |
0503 | Německý jednovrkočatý bublák | Německo |
0504 | Bernburský bublák | Německo |
0505 | Drážďanský bublák | Německo |
0506 | Harzburský bublák | Německo |
0507 | Vogtlandský bublák | Německo |
0508 | Anglický bublák | Anglie |
0509 | Německý vidličnatoocasý bublák | Německo |
0511 | Šmelnský bublák | Německo |
0512 | Francký bublák | Německo |
0513 | Altenburský bublák | Německo |
0514 | Arabský bublák | Německo |
0516 | Český bublák | Česko |