Bukovina (Podbořanský Rohozec)

Název

Název vesnice je odvozen z přídavného jména buková, které označovalo bukový porost na určité hoře nebo stráni. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Bukowina (1368), Bucowina (1369), Bukuyna (1384-1399), Bukwina (1405), Bukowina (1411), w Bukowinie (1447), Pukowa a Puckwa (1684), Bukwa (1746), Bukwa a Pukwa (1787), Pukwa (1846) a Bukovina nebo Bukwa (1854).

Historie

První písemná zmínka o Bukovině pochází z roku 1365, ale podle Augusta Sedláčka vesnice existovala už ve dvanáctém století. Roku 1365 byl patronem zdejšího kostela Hroch z Bukoviny. +more V letech 1391-1393 vesnice patřila Janofětě, vdově po Hrochovi, a jejímu synovi. Dalším majitelem byl od roku 1404 jiný Janofětin syn Vilém, známý nejspíše také jako Vilém z Pnětluk. Během husitských válek stál na straně katolíků. Jeho pravděpodobný syn Vilém Bukovina získal Štědrý hrádek a Bukovinu připojil k hradnímu panství. Spolu s hradem se vesnice dostala do držení pánů z Vřesovic, z nichž se roku 1467 stal jejím majitelem Jan z Vřesovic. Jan Žlutický z Vřesovic vesnici převedl ke žlutickému panství a roku 1487 na ní zapsal věno své manželky Johany z Kolovrat. Panským sídlem ve vsi bývala v patnáctém století tvrz, ale koncem století ztratila svou sídelní funkci, a zanikla.

Během třicetileté války Bukovina nejspíš zanikla. Další zmínky o ní pochází až ze šedesátých let sedmnáctého století, kdy patřila k Mašťovu.

Lovecká chata (čp. 7) Dům čp. 11 v severní části osady

Ve druhé polovině devatenáctého století bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství, chov dobytka, práce v lese a zpracování dřeva výrobou šindelů. Podle adresáře z roku 1861 obyvatelé vsi chovali 38 krav, 25 jalovic, dva koně, jednu kozu a jedenáct prasat. +more Na konci století ve vsi Černínové otevřeli parní pilu. V roce 1924 ve vsi žilo jedenáct sedláků, fungovala zde černínská pila, hostinec a trafika. Děti měly školu v Mětikalově a přímo v Bukovině se vyučovalo jen od listopadu do března.

Na rozdíl od jiných sídel ve vojenském újezdu Bukovina zcela nezanikla.

Přírodní poměry

Bukovina stojí v katastrálním území Podbořanský Rohozec u Hradiště II v okrese Louny, asi tři kilometry západně od Podbořanského Rohozce. Nachází se v nadmořské výšce okolo 610 metrů. +more Oblast leží v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina. Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Bukovina stojí v mírně teplé oblasti MT3, pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16-17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600-750 milimetrů, počet letních dnů je 20-30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60-100 dnů v roce.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 114 obyvatel (z toho 54 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 111 Němců a dva cizinci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 107 obyvatel: pět Čechoslováků, 101 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka byli římskými katolíky.

Obecní správa

Vesnice nikdy nebyla obcí a po zrušení patrimoniální správy se roku 1850 stala osadou Mětikalova, kterou zůstala až do zániku obce v souvislosti se zřízením vojenského újezdu Hradiště. Od 1. +more ledna 2016 bylo katastrální území Podbořanský Rohozec u Hradiště II s osadou vyčleněno z vojenského újezdu a připojeno k Podbořanskému Rohozci.

Pamětihodnosti

Kaple svatého Michaela

V horní části osady stojí kaple svatého Michaela z druhé poloviny sedmnáctého století.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. zanikleobce. +morecz/index. php. obec=124]Bukovina na webu Zaniklé obce a objekty[/url] * [url=http://www. pamatkyaprirodakarlovarska. cz/bukovina-buckwa/]Bukovina na webu Památky a příroda Karlovarska[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Doupovských horách Kategorie:Mašťovské panství Kategorie:Podbořanský Rohozec