Cesko.wiki Bylinné patro
Author
Albert FloresBylinné patro je jedním z vrstevních pater lesního ekosystému, které je charakteristické přítomností bylin. Toto patro je umístěno mezi půdním patrem a podsadovým patrem a obvykle se nachází pod stromy s vyšším korunovým patrem. V bylinném patře rostou převážně trávy, byliny a keře. Tento typ porostu hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, neboť poskytuje životní prostor a potravu mnoha živočichům, včetně ptáků, savců, hmyzu a obojživelníků. Bylinné patro také slouží jako ochrana proti erozi půdy a regulace vlhkosti, protože zadržuje vodu a zabraňuje vypouštění půdních živin. V České republice je bylinné patro přirozenou součástí lužních lesů, lesních remízků a horských lesů. V posledních desetiletích však dochází ke klesajícímu výskytu bylinného patra, což je způsobeno především změnami v lesním hospodaření, kdy se často do lesů zavádějí monokultury jednoho druhu stromů. Tím dochází k omezení slunečního světla a výživy pro nižší rostliny, což má negativní dopad na biodiverzitu a funkčnost ekosystému.
Bylinné patro (E1) je jednotka horizontální struktury v ekosystémech. Do bylinného patra jsou řazeny všechny dřeviny, jejichž výška v daném ekosystému je nižší než 1 m a všechny byliny, tedy i ty, jejichž výška dosahuje více než 1 m.
Bylinné patro představuje ve většině ekosystémů patro s největší biodiverzitou. Některé ekosystémy (většina lučních porostů) mají dokonce pouze bylinné patro, přesto se jedná o ekosystémy s největší diverzitou. +more Jednou z mála výjimek přirozeného ekosystému, kde není biodiverzita soustředěna v bylinném patře, je tropický deštný prales. Tam totiž díky velkému zastínění horními patry je bylinné patro poměrně chudé, tvořené jen stínomilnými druhy.
V lesnictví se bylinné patro zpravidla nazývá termínem podrost a postupné kácení vzrostlých stromů za účelem podpory bylinného patra (zejména zmlazujících semenáčků dřevin) pak podrostní hospodaření.
V krajinářství, krajinářské architektuře, perenářství a okrasném zahradnictví je bylinné patro chápáno jako nedílná součást kompozice i funkční prvek reprezentovaný žánry jako květnatá louka, kosená společenstva a trávníky, hajní podrost, perenové rabato, společenstva okraje lesa, letničkové záhony ornamentální i směsné, alpinia, perennemixy a směsné záhony peren, designové monokultury a břehová či mokřadní společenstva. V městském intravilánu jsou respektovány obvykle Stanovištní okruhy Hansen/Sieber, v příměstské zóně a krajině pak v souladu s potenciální vegetací a příslušnými biotopy.
Pokryvnost jednotlivých druhů bylinného patra se vyjadřuje buď pomocí procent, nebo pomocí různých stupnic abundance a dominance. Nejpoužívanější stupnicí je tzv. +more Braun-Blanquetova stupnice:.
* r - druh velmi vzácný, jen 1-3 drobné exempláře * + - druh vzácný, jeho pokryvnost je nižší než 1 % * 1 - druh drobný a početný, nebo velký a vzácný, s pokryvností 1-5 % * 2 - druh drobný a velmi početný, nebo velký a roztroušený, s pokryvností 5-25 % * 3 - druh hojný, s pokryvností 25-50 % * 4 - druh silně dominující, s pokryvností 50-75 % * 5 - druh pokrývající téměř celou plochu, s pokryvností 75-100 %
Někdy se stupeň 2, který je dosti hrubý, rozděluje ještě na 2 až 3 další stupně (2m, 2a, 2b).