Bělgorodská oblast
Author
Albert FloresBělgorodská oblast ( [b’jelgarodskaja oblasť]) je oblast a federální subjekt Ruské federace. Oblast leží v Centrálním federálním okruhu na západě Ruska na hranici s Ukrajinou. Hlavním městem je Bělgorod. Na ploše 27 100 km² zde žije 1 513 000 obyvatel, z toho 66 % ve městech. Oblast má na ruské poměry relativně vysokou hustotu zalidnění - 55,8 osob/km².
Oblast je významným zemědělským územím; jsou zde také zásoby železné rudy. Prochází tudy hlavní železniční a silniční tah Moskva - Charkov - Krym.
Geografie
Oblast sousedí s Kurskou oblastí na severu, s Voroněžskou na východě, na západě a jihu pak se Sumskou, Charkovskou a Luhanskou oblastí Ukrajiny. Povrch tvoří mírná pahorkatina (Středoruská vrchovina) se střední nadmořskou výškou okolo 200 m, nejvyšší bod má 277 m. +more Největšími řekami jsou Severní Doněc a do něj se vlévající Oskol v povodí Donu; do Dněpru se naopak vlévá řeka Vorskla a Psel. Je zde úrodná černozem.
Dějiny
Původní staroruská sídla na území dnešní Bělgorodské oblasti byly v 13. století vypleněny Tatary. +more V 17. století vedla územím oblasti obranná bělgorodská linie na jižních hranicích ruského carství proti Krymským Tatarům (systém pevností a záseků od řeky Vorskly při Achtyrke až po dnešní Mičurinsk). Obyvatelstvo se většinou skládalo z bývalých nevolníků, kteří utekli od feudálního útlaku, a z kozáků. V hospodářství převládalo rolnictvo a řemeslná výroba.
Správní obvod s centrem v Bělgorodu existoval v 18. století jako podstatně větší Bělgorodská gubernie Ruského impéria (1727-1779). +more Po brestlitevském míru území této oblasti připadlo Ukrajinskému státu. Bělgorodská oblast vznikla při administrativní reformě Sovětského svazu v roce 1954 vyčleněním rajónů Kurské a Voroněžské oblasti.
V průběhu rusko-ukrajinské války byla Bělgorodská oblast jednou z těch, odkud vpadly v únoru 2022 na Ukrajinu ruské invazní jednotky. Naopak v květnu 2023 se sama stala cílem omezeného pozemního útoku, když z ukrajinského území zaútočily údajné ruské opoziční partyzánské jednotky směrem na Grajvoron. +more Operace se účastnili také polští dobrovolníci. Nejostřejší boje proběhly kolem města Šebekino.
Národnostní složení
Rusové 1 404 000 (93 %) * Ukrajinci 57 800 (4 %) * Arméni 7 800 (0,52 %) * Bělorusové 4 900 (0,33 %) * Ázerbájdžánci 4 500 (0,3 %) * Turci 4 000 (0,27 %) * Tataři 3 400 (0,24 %) * Němci 2 200 (0,15 %) * Moldavané 2 000 (0,13)
Města
Bělgorodská oblast se dělí na 21 rajónů; k roku 2020 je zde 6 měst oblastního významu, 5 další rajónních měst, 18 sídel městského typu a 1574 vesnic.
Města a sídla městského typu nad 7000 obyvatel
odhad k 1. 1. 2021
Bělgorod (Белгород) | 343 931 | Rakitnoje (Ракитное) | 10 048 |
---|---|---|---|
Staryj Oskol (Старый Оскол) | 221 676 | Roveňki (Ровеньки) | 10 939 |
Gubkin (Губкин) | 85 225 | Prochorovka (Прохоровка) | 9 790 |
Šebekino (Шебекино) | 39 680 | Severnyj (Северный) | 24 700 |
Alexejevka (Алексеевка) | 36 578 | Proletarskij (Пролетарский) | 9 040 |
Valujki (Валуйки) | 33 032 | Tomarovka (Томаровка) | 7 394 |
Stroitěl (Строитель) | 23 780 | Birjuč (Бирюч) | 7 114 |
Novyj Oskol (Новый Оскол) | 18 359 | Krasnaja Jaruga (Красная Яруга) | 7 957 |
Razumnoje (Разумное) | 28 192 | Ivňa (Ивня) | 7 134 |
Čerňanka (Чернянка) | 14 896 | Majskij (Майский) | 14 143 |
Borisovka (Борисовка) | 12 553 | Okťabrskij (Октябрьский) | 8 785 |
Volokonovka (Волоконовка) | 10 426 | Vejdělevka (Вейделевка) | 7 347 |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://mirbelogorya.ru/]Mir Belgoroda - informační portál[/url]