Cesko.wiki COSPAR
Author
Albert FloresCOSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založena byla roku 1958.
Úkoly organizace
Hlavním úkolem Cosparu je podpora kosmického výzkumu na mezinárodní úrovni s důrazem na volnou výměnu výsledků, informací a úvah a vytvoření fóra, umožňujícího všem vědcům diskutovat o problémech spojených s kosmickým výzkumem. Za tím účelem COSPAR organizuje vědecká setkání (sympozia a pracovní setkání) a zajišťuje publikaci výsledků kosmického výzkumu.
Nezanedbatelnou součástí činnosti Cosparu je podíl na vytváření mnohonárodních projektů v oblasti kosmonautiky a podpora jejího rozvoje i v zemích třetího světa. V roce 1958 např. +more převzal patronaci nad výstavbou raketové základny v indické Thumbě.
Historie
COSPAR vznikl bezprostředně po vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 z rozhodnutí Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU, International Council of Scientific Unions, nyní Mezinárodní rada pro vědu, ICS, International Council for Science) na jeho zasedání roku 1958 v Londýně. První vědecké symposium uskutečnil COSPAR v lednu 1960 v Nice. +more V době studené války měl COSPAR nezastupitelnou roli při vytváření informačních kanálů mezi východními a západními vědci a umožňoval jim navázat i přes vojensko-politické bariéry spolupráci v oblasti kosmického výzkumu.
V současné době je COSPAR významným konzultantem pro Organizaci spojených národů (OSN) a další mezivládní organizace v otázkách souvisejících s kosmickým výzkumem a jeho aplikacemi v jiných oblastech vědy a výzkumu. Pomáhá tak při využívání výsledků kosmického výzkumu ve prospěch celého lidstva.
Valné shromáždění
Cospar v Československu
Zásluhou především profesora Emila Buchara, světově uznávaného zakladatele kosmické geodezie, jsme se do COSPARu rychle zapojili. (Profesor Emil Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. +more Byl členem Mezinárodní astronomické unie a několika jejích komisí, členem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR a členem Mezinárodní astronautické unie). V roce 1960 byl národní výbor Cosparu vytvořen i v Československu.
V květnu 1969 se Valné shromáždění této organizace konalo v Praze.
Český komitét COSPAR (v roce 2022): * RNDr. Jan Laštovička, DrSc. +more, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. , Praha, předseda * RNDr. Vladimir Truhlik, PhD. , Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. , Praha, tajemník členové: * Ing. Čestmír Barta, CSc. , BBT Materials processing, Praha * doc. Mgr. Aleš Bezděk, Ph. D. , Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. , Ondřejov * doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. , Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. , Ondřejov * doc. Ing. Jan Kolář, CSc. , Česká kosmická kancelář, o. p. s. , Praha * doc. RNDr. Lubomír Přech, Dr, MFF UK, Praha * prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr, Ústav fyziky atmosfery AV ČR, v. v. i. , Praha.
Systém řízení
Sídlo sekretariátu je v Paříži. Nejvyšším orgánem výboru je sjezd jeho členů, kterými jsou prezident COSPARu, představitelé národních vědeckých institucí sdružených v COSPARu, představitelé mezinárodních vědeckých unií, předsedové vědeckých komisí COSPARu a předseda jeho finančního výboru. +more Řádné sjezdy se konají každé dva roky a volí prezidenta a členy řídicího výboru, kteří zajišťují běžný provoz výboru mezi sjezdy.
Řídicí výbor COSPAR
(volební období 2002-2006)
Prezident: Prof. R-M. Bonnet (Francie)
Viceprezidenti: * Prof. W. Hermsen (Nizozemsko) * Dr. E.C. Stone (USA)
Členové výboru: * Prof. J. Audouze (Francie)* * Dr. G. Horneck (Německo) * Prof. T. Kosugi (Japonsko) * Dr. M.E. Machado (Argentina) * Prof. G.G. Shepherd (Kanada) * Prof. J.B. Zielinski (Polsko)
Systém značení dle COSPAR
Pod záštitou komitétu COSPAR jsou také vypuštěným umělým kosmickým tělesům přidělována mezinárodní označení. V letech 1957-1962 byly startující objekty označeny letopočtem a pořadovým číslem řecké abecedy. +more Od roku 1962 byl systém změněn. Za rokem vypuštění následují pořadové číslice letů daného roku a písmena anglické abecedy. Písmena vyznačují fragmenty vzniklé za letu, např. takto získají svá písmena oddělené stupně nosné rakety. Příklad: z vojenské družice Transgate 6, označené při startu 1965-082A, se rozpadlé části označily jako 1965-082B až 82UJ.
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
https://web. archive. +moreorg/web/20061001182117/http://www. cas. cz/ostatni. php. m=4-06&ID=95 * http://technet. idnes. cz/grun-cesko-a-evropa-spolecne-ke-hvezdam-d9g-/tec_vesmir. asp. c=A070619_172945_tec_vesmir_vse.