Carlo Bergonzi

Carlo Bergonzi (13. července 1924, Polisene, Itálie - 25. července 2014, Milán) byl italský operní tenorista. I když se představil v řadě veristických rolí, či klasických rolích bel cantových, je především spojen s operami Giuseppe Verdiho, včetně řady skladatelových méně známých děl, které pomáhal oživit.

Život

Mládí

Narodil v Polisene, nedaleko Parmy v severní Itálii, jako jediné dítě místního sýraře. Zpíval v kostele a záhy se začal objevovat v dětských operních rolích v divadle sousedního města Busetta. +more Školu opustil ve svých jedenácti letech a začal pracovat v sýrárně v Parmě, kde pracoval i jeho otec. V šestnácti letech se dostal na parmskou konzervatoř a studoval zpěv u maestra Ettore Campogalliani, tehdy jako baryton.

Během druhé světové války se Bergonzi zapojil do odbojové činnosti a v roce 1943 byl internován v německém zajateckém táboře. O dva roky později byl tábor osvobozen sovětskou armádou a Carlo se vydal na 106 km dlouhou cestu, aby se dostal do amerického tábora. +more Cestou však onemocněl tyfem, ze kterého se zotavoval téměř rok. Když se po válce se vrátil do konzervatoře v Parmě vážil jen něco málo přes 36 kg.

Operní kariéra

Debutoval v roce 1948, ještě jako baryton, v roli Figara v Rossiniho opeře Lazebník sevillský, kterou provedl s organizací bývalých válečných zajatců. Nicméně honorář za toto vystoupení nepokryl ani jeho cestovní náklady. +more Jako baryton odzpíval celou řadu rolí, nicméně postupně si uvědomoval, že jeho hlasu lépe odpovídá tenorová poloha a po přeškolení debutoval jako tenor v roce 1951 v titulní roli opery Andrea Chénier skladatele Umberta Giordana v divadle Teatro Petruzzelli v Bari. V témže roce vystoupil v římském Koloseu na koncertě věnovaném padesátému výročí smrti Giuseppe Verdiho a italský rozhlas jej angažoval k nahrávce méně známých Verdiho oper. Realizovány byly opery I due Foscari, Giovanna d'Arco a Simon Boccanegra.

Na nejslavnější italské scéně, v milánské opeře La Scala, debutoval v titulní roli opery Jacopo Napoliho Masaniello, která je založena na příběhu italského rybáře 17. století, který se stane revolucionářem. +more V Metropolitní opeře v New Yorku poprvé vystoupil v roce 1956 v roli Radama ve Verdiho opeře Aida. V Metropolitní opeře pak zpíval po 30 let. Jeho poslední rolí byl Rodolfo v opeře Luisa Millerová jeho nejoblíbenějšího skladatele Verdiho v roce 1988.

V 80. letech se jeho pěvecké výkony s postupujícím věkem zhoršovaly a Bergonzi se tak více věnoval činnosti koncertní a pedagogické.

Osobní život

V roce 1950 se oženil s Adele Aimi, se kterou měl dva syny. První z nich se narodil v den, kdy Carlo absolvoval svůj tenorový debut. +more Vlastnil dům v Miláně a restauraci a hotel v Bussetu. Hotel nazval "I Due Foscari" podle Verdiho opery.

Zemřel v pátek 25. července 2014 v nemocnici Auxologico Institution v Miláně, kde byl hospitalizován. Je pochován na hřbitově Vidalenzo v rodném Polesine.

Odkazy

Reference

Literatura

Marchesi, Gustavo: Carlo Bergonzi, I suoi personaggi. Parma, Azzali Editori, 2003 * Rosenthal, Harold: "Bergonzi, Carlo" in Stanley Sadie, (Ed. +more), The New Grove Dictionary of Opera, Vol. One, pp. 421. London: MacMillan Publishers, Inc.

Externí odkazy

[url=http://operaplus. cz/carlo-bergonzi-1924-2014/]Nekrolog (cz)[/url] * [url=http://www. +moreclassical-music. com/news/carlo-bergonzi-1924-2014]Nekrolog (en)[/url] * [url=http://www. lastampa. it/2014/07/26/spettacoli/addio-a-carlo-bergonzi-tenore-verdiano-del-secolo-HMBdgB0JNVB9W6Jbbr8GsK/pagina. html]Nekrolog (it)[/url] * [url=http://www. operadis-opera-discography. org. uk/CLSIBERZ. HTM]Přehled rolí carla Bergonziho[/url] * * [url=http://www. bruceduffie. com/bergonzi2. html]Interview Bruce Duffieho[/url] * [url=http://operadis-opera-discography. org. uk/CLSIBERZ. HTM]Diskografie[/url].

Kategorie:Italští zpěváci Kategorie:Italští tenoristé Kategorie:Italští operní pěvci Kategorie:Italští hudební pedagogové Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Úmrtí v roce 2014 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 25. +more července Kategorie:Narození 13. července.