Cesko.wiki Carlos Fuentes
Author
Albert FloresCarlos Fuentes (11. listopadu 1928 Panama City – 15. května 2012 Ciudad de México) byl mexický spisovatel a intelektuál, jedna z nejvýznamnějších postav latinskoamerické literatury. Vyznačoval se svým bohatým uměleckým stylem a zdůrazňováním sociálních, politických a kulturních témat ve svých dílech. Fuentes napsal řadu románů a esejů, které se zabývaly mnoha různými tématy, včetně mexické historie, kultury a identity. Jeho nejslavnějšími díly jsou romány "Přítel lásky", "Gringo-smrt", "Terra Nostra" a "Žeň svášně". Tyto knihy získaly velký ohlas jak v Mexiku, tak i v zahraničí a přinesly Fuentesovi mezinárodní uznání. Fuentes se také angažoval v politice a byl aktivním kritikem mexického politického systému. Zastával funkce jako velvyslanec Mexika ve Francii a Kostarice a byl členem mexického senátu. Jeho politická angažovanost se odrážela v jeho spisech, ve kterých se snažil poukazovat na problémy a nespravedlnosti v latinskoamerické společnosti. Carlos Fuentes byl oceněn mnoha prestižními literárními cenami, mezi které patří Cervantesova cena, Neustadtova cena a Preis der Friedrich-Naumann-Stiftung. Jeho díla se stala často studovanými na univerzitách a jeho vliv na latinskoamerickou literaturu je značný. Fuentes zemřel 15. května 2012 ve věku 83 let v Ciudad de México. Jeho smrt byla vnímána jako velká ztráta pro svět literatury a intelektuálů všude. Jeho dílo však zůstává jako významná součást světové literární kultury a jeho vliv přetrvává dodnes.
Montparnasse) Carlos Fuentes Macías (13px| audio) (* 11. listopadu 1928 Panamá - 15. května 2012 Ciudad de México) byl mexický spisovatel a jeden z nejznámějších prozaiků a esejistů ve španělsky mluvících zemích. Značně ovlivnil současnou latinskoamerickou literaturu a jeho díla jsou překládána do češtiny i mnoha dalších jazyků. Okusil i kariéru diplomata, jako jeho otec a procestoval téměř celý svět, navštívil i Prahu. Byl dvakrát ženatý a vychoval tři děti. Dalšími spisovateli jeho generace jsou Elena Poniatowska, José Emilio Pacheco a Carlos Monsiváis.
){kind=link}
.jpg)
Životopis
Fuentes se narodil v Ciudad de Panamá v Panamě mexickým rodičům. Jeho matka se jmenovala Berta Macías Rivas a jeho otec Rafael Fuentes Boettiger. +more Otec byl diplomat, a tak strávil Carlos svoje dětství v několika hlavních městech Severní i Jižní Ameriky: Montevideu, Rio de Janeiro, Washingtonu, Santiagu, Quitu a Buenos Aires. Díky tomu mluvil již od mala (po pobytu v USA) plynně anglicky i španělsky. Vzdělání měl Fuentes vskutku kvalitní, neboť studoval v soukromých školách a po návratu do Mexika, kde žil až do roku 1965, nastoupil ve věku 16 let na prestižní školu Colegio de México. Roku 1948 vystudoval práva na Právnické fakultě Mexické národní univerzity. Studoval také ekonomii na Institut des Hautes Études Internationales v Ženevě.
Oženil se s mexickou filmovou hvězdou Ritou Macedo, s kterou byl ženatý mezi lety 1959-1973 a měl s ní jednu dceru. Jeho časté zálety však jeho manželku dováděly k zoufalství, a tak jejich vztah skončil rozvodem. +more Tyto aféry se, podle něho, týkaly hereček jako Jeanne Moreau a Jean Sebergová. Fuentes si následně vzal dnes již známou novinářku Silvii Lemus, jejíž specializací jsou rozhovory s osobnostmi.
Následuje stopy svých rodičů, stal se roku 1965 diplomatem a sloužil v Londýně, Paříži (jako velvyslanec) a dalších hlavních městech. Roku 1978 rezignoval na funkci velvyslance ve Francii na protest dosazení Gustava Diaze Ordaze, bývalého prezidenta Mexika, na místo velvyslance ve Španělsku. +more Mimo to také přednášel na Harvardově univerzitě a dále na univerzitách v Providence, Princetonu, Filadelfii, New Yorku, Cambridge a na George Mason University. Byl také přítelem amerického sociologa Charlese Wrighta Millse, kterému věnoval knihu La muerte de Artemio Cruz (1962, česky Smrt Artemia Cruze). V předmluvě jej označil za „Pravý hlas Severní Ameriky a velkého přítele pomáhajícího latinskoamerickému lidu“.
Vychoval tři děti. Pouze jedno však ještě žije: Cecilia Fuentes Macedo, narozena 1962, pracující nyní v televizní produkci. +more Syn Carlos Fuentes Lemus zemřel kvůli komplikacím spojeným s hemofilií v roce 1999 ve věku 25 let. Dcera Natasha Fuentes Lemus (narozena 31. srpna 1974) zemřela na následky předávkování drogami v Mexico City 22. srpna 2005 ve věku 30 let.
V České republice byl naposledy v červnu 2007, kdy na Institutu Cervantes v Praze otevíral novou knihovnu, pojmenovanou po něm. Fotografie z akce jsou dostupné na [url=http://www. +morefacebook. com/media/set/. set=a. 551978728179879. 1073741834. 185307041513718]facebookovém profilu institutu[/url].
Dílo
Když mu bylo 30 let, publikoval Fuentes svůj první román La región más transparente (1958, česky Nejprůzračnější kraj), který se stal klasikou současné literatury. Byl inovativní nejen svojí prózou, ale také tím, že hlavní roli hraje metropole Mexico City. +more Poskytuje vhled do mexické kultury, která se skládá ze směsice španělské, domorodé a mestické kultury. Ačkoliv žijí geograficky vedle sebe, jsou velmi odlišné.
Autor sám sebe popisuje jako premoderního spisovatele. Používá totiž pouze propisky, inkoust a papír. +more Ptá se „Potřebují slova cokoliv jiného. “ Fuentes zmiňuje, že se mu oškliví ti autoři, kteří od začátku tvrdí, že znají recept na úspěch. V proslovu, týkajícím se jeho postupu psaní, uvádí, že začíná otázkou „Pro koho píšu. “.
Roku 1959 publikoval Las Buenas Conciencias (česky Čistá svědomí). Je to jeho pravděpodobně nejpřístupnější román, zobrazující privilegovanou střední třídu středně velkého města, nejspíše Guanajuato. +more Přebal knihy 'Cantar de ciegos' (1998) Jeho romány 60. let Aura (1962) a La muerte de Artemio Cruz (1962, česky Smrt Artemia Cruze) jsou známy použitím experimentálních moderních vypravěčských stylů (včetně formy druhé osoby) v diskuzi o historii, společnosti a identitě. Především druhé ze zmíněných děl mu zajistilo mezinárodní publicitu.
Roku 1967, během setkání s Alejem Carpentierem, Juliem Cortázarem a Miguelem Oterou Silvou, Carlos Fuentes započal práci na projektu biografií ztvárňujících životy latinskoamerických caudillos, která měla být později nazvána Los Padres de la Patria. Ačkoliv tento projekt nebyl nikdy dokončen, poskytl základ knize Aleja Carpentiera El recurso del método (1974, česky Náprava dle metody) a několika dalším románům o jihoamerických diktátorech.
Jeho román z roku 1985 Gringo viejo se stal prvním bestsellerem v USA napsaným mexickým autorem. Byl také nafilmován jako Starý gringo (1989) a hrají v něm Gregory Peck a Jane Fondová.
Roku 1994 vydal knihu Diana o la cazadora solitaria (Diana aneb osamělá lovkyně), která popisuje jeho údajné pletky s Jean Sebergovou. Avšak autenticita této nevěry byla několikráte zpochybňována.
Fuentes pravidelně přispíval esejemi na téma politiky a kultury do španělského listu El País a mexické Reforma. Byl tvrdým kritikem Spojených států.
Romány
La Región Más Transparente (Nejprůzračnější kraj) (1958) * Las Buenas Conciencias (1961) * Aura (1961) * La muerte de Artemio Cruz (Smrt Artemia Cruze) (1962) * Cambio de piel (1967) * Zona sagrada (1967) * Cumpleaños (1969) * Terra Nostra (1975) * La cabeza de la hidra (1978) * Agua quemada (1980) * Una familia lejana (slovensky Vzdialení príbuzní) (1980) * Orquídeas a la luz de la luna (1982) * Gringo viejo (Starý gringo) (1985) * Cristóbal Nonato (1987) * Ceremonias del alba (1991) * The Campaign (1992) * El naranjo (1994) * Diana o la cazadora solitaria (Diana, aneb, Osamělá lovkyně) (1995) * La frontera de cristal (1996) * A New Time for Mexico (1996) * Los años con Laura Díaz (1999) * Instinto de Inez (2001) * La Silla del Águila (Orlí křeslo) (2003) * Todas las Familias Felices (2006), * La Voluntad y la Fortuna (2008),
Povídky
Los días enmascarados (1954) * Cantar de ciegos (1964) * Chac Mool y otros cuentos (1973) * Agua quemada (1983) * Dos educaciones. (1991) * Los hijos del conquistador (1994) * Inquieta compañía (2004) * Las Dos Elenas
Eseje
La nueva novela hispanoamericana (1969) * El mundo de José Luis Cuevas (1969) * Casa con dos puertas (1970) * Tiempo mexicano (1971) * Miguel de Cervantes o la crítica de la lectura (1976) * Myself With Others (1988) * El Espejo Enterrado (Pohřbené zrcadlo) (1992) * Geografía de la novela (1993) * Tres discursos para dos aldeas * Nuevo tiempo mexicano (1995) * Retratos en el tiempo, s Carlosem Fuentesem Lemusem (2000) * Los cinco soles de México: memoria de un milenio (2000) * En esto creo (2002) * Contra Bush (2004) * Los 68 (2005)
Divadelní
Todos los gatos son pardos (1970) * El tuerto es rey (1970). * Los reinos originarios (1971) * Orquídeas a la luz de la luna. Comedia mexicana. (1982) * Ceremonias del alba (1990)
Scénáře
¿No oyes ladrar los perros? (1974) * Pedro Páramo (1967) * Los caifanes (1966) * Un alma pura (1965) (epizoda z Los bienamados) * Tiempo de morir (1965) (psaný ve spolupráci s Gabriel García Márquez) * Las dos Elenas (1964) * El gallo de oro (1964) (psaný ve spolupráci s Gabriel García Márquez a Roberto Gavaldón, z krátkého příběhu Juan Rulfo)
Odkazy
Reference
Literatura
Anglicky
Magic Lens. The Transformation of the Visual Arts in the Narrative World of Carlos Fuentes. +more Lanin A Gyurko (New Orleans: University Press of the South, 2010). * The Shattered Screen. Myth and Demythification in the Art of Carlos Fuentes and Billy Wilder. Lanin A Gyurko (New Orleans: University Press of the South, 2009). * Lifting the obsidian mask : the artistic vision of Carlos Fuentes. Lanin A Gyurko, 2007 * Mexican Writers on Writing. Margaret Sayers Peden (Trinity University Press, 2007). * Carlos Fuentes' The death of Artemio Cruz (Modern Critical Interpretations). Harold Bloom, 2006 * Fuentes, Terra nostra, and the reconfiguration of Latin American culture. Michael Abeyta, 2006 * Carlos Fuentes's Terra nostra and the Kabbalah: the recreation of the Hispanic world. Sheldon Penn, 2003 * The narrative of Carlos Fuentes : family, text, nation. Steven Boldy, 2002 * Carlos Fuentes, Mexico and modernity. Van Delden, Maarten, 1998 * The postmodern Fuentes. Helmuth, Chalene, 1997 * Specular narratives : critical perspectives on Carlos Fuentes, Juan Goytisolo, Mario Vargas Llosa. Roy Boland, 1997 * The writings of Carlos Fuentes. Williams, Raymond L, 1996 * A Marxist reading of Fuentes, Vargas Llosa, and Puig. Durán, Víctor M, 1994 * Author, text, and reader in the novels of Carlos Fuentes. Ibsen, Kristine, 1993 * Carlos Fuentes : life, work, and criticism. González, Alfonso, 1987 * Carlos Fuentes. Faris, Wendy B, 1983 * Carlos Fuentes, a critical view. Brody, Robert, 1982 * The archetypes of Carlos Fuentes: from witch to androgyne. Durán, Gloria, 1980 * Carlos Fuentes (Twayne World Authors Series). Guzmán, Daniel de, 1972.
Související články
Seznam literárních překladů ze španělštiny
Externí odkazy
[url=http://www. iliteratura. +morecz/clanek. asp. polozkaID=14393]TKÁČOVÁ, Anna. Spisovatelé - portréty (život a dílo): Carlos Fuentes[/url] * [url=http://www. threemonkeysonline. com/article_carlos_fuentes_eagles_throne. htm]Making Love in Spanish - Carlos Fuentes and The Eagle's Throne[/url] * [url=http://www. signandsight. com/features/361. html]In praise of the novel[/url] Carlos Fuentes' opening speech at the Fifth International Literature Festival Berlin at signandsight. com. * [url=https://web. archive. org/web/20090319161600/http://literature. sdsu. edu/nericcio/Spring1990/cover. html]'Sick Culture'[/url] Review essay that includes a piece on Fuentes's Myself With Others by William A. Nericcio, a Latin Americanist cultural studies professor at SDSU. * [url=https://web. archive. org/web/20100722070704/http://www. achievement. org/autodoc/page/fue0int-1]Video interview with Carlos Fuentes[/url].
Kategorie:Mexičtí spisovatelé Kategorie:Mexičtí romanopisci Kategorie:Mexičtí novináři Kategorie:Diplomaté Mexika Kategorie:Nositelé Cervantesovy ceny Kategorie:Spisovatelé píšící španělsky Kategorie:Spisovatelé píšící anglicky Kategorie:Narození 11. +more listopadu Kategorie:Narození v roce 1928 Kategorie:Narození v Panamá Kategorie:Úmrtí 15. května Kategorie:Úmrtí v roce 2012 Kategorie:Úmrtí v Ciudad de México Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na hřbitově Montparnasse Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Svobodné univerzity Berlín.