Cedivečkovití

Cedivečkovití (Dictynidae) představují čeleď pavouků.

Popis

Cedivečkovití pavouci typicky dosahují maximální velikosti těla asi 5 mm. Zbarvení se pohybuje od nevýrazné hnědé až po jasně zelenou barvu (př. +more: Nigma walckenaeri), zadeček je obvykle porostlý chloupky, které mohou vytvářet určité vzorování. Hlavohruď mívá hruškovitý tvar, hřbetní rýžka (fovea) je jen málo výrazná. Hrudní štít (sternum) má trojúhelníkový tvar. Zadeček je oválný, slabě překrývající hlavohruď. Končetiny jsou zakočeny třemi drápky. Chelicery jsou orientovány vertikálně, u samců některých rodů plní funkci i při rozmnožování, a proto je jejich tvar různě modifikován. Očí je osm, vedlejší oči mají reflexní vrstvu, a proto se perleťově lesknou.

Ekologie

Jde o celosvětově se vyskytující pavouky, rozšířenější v mírných regionech spíše než v tropických oblastech. Jejich typickou vlastností je tvorba nepravidelných lapacích sítí s kribelovým vlášením: prostřednictvím snovacího políčka neboli kribela produkují jemná vlákénka o průměru pouhých 0,01 až 0,03 µm, která za pomocí hřebínku brv na čtvrtém páru kráčivých končetin - tzv. +more kalamistra - vyčesávají a spojují s podpůrnými vlákny produkovaných několika typy přídatných žláz. Výsledkem je adhezivní struktura pro lov kořisti, přičemž její přilnavost je zajištěna přímo v důsledku vodíkových vazeb a Van der Waalsových sil. Některé cedivečky kribelum postrádají, typicky se jedná o zástupce žijící u vody, či spojené s vlhkým prostředím (rody Argyroneta, Saltonia, Paratheuma). V některých případech žijí cedivečky v početných neteritoriálních koloniích; příkladem je mexická cedivečka druhu Mallos gregalis.

Systematika

Následující seznam rodů vychází z World Spider Catalog a je aktuální k 1. březnu 2023. +more Molekulárně-fylogenetické analýzy nicméně poukazují na fakt, že čeleď je podle všeho polyfyletická, zahrnuje tedy i rody, které náleží k jiným vývojovým liniím (tzv. „waste-basket taxon“). Vnitřní systematika proto není zcela ustálena, podléhá a bude podléhat průběžným taxonomickým revizím. Jedním z těchto problematických rodů je i monotypický rod Argyroneta, jehož jediným žijícím zástupcem je vodouch stříbřitý (A. aquatica) - výjimečný tím, že je schopen žít pod vodou. Verze WSC z března 2023 jej považuje za zástupce čeledi Dictynidae, předchozí systematika jej klasifikovala mezi stínomilovité (Cybaeidae) nebo do samostatné čeledi Argyronetidae. Zařazení vodoucha zůstává dále sporné.

Z hlediska vnější systematiky se cedivečkovití tradičně řadí do početného kladu RTA v rámci pavouků ze skupiny Araneomorphae. Charakteristickým znakem jeho zástupců je přítomnost tzv. +more retrolaterální tibiální apofýzy, což je výrůstek na vnější straně holeně (tibie) samčích makadel. Podle molekulárně-fylogenetických analýz vykazují cedivečkovití příbuznost s čeleděmi Toxopidae, Hahniidae (příčnatkovití) a Cybaeidae (stínomilovití).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Pavouci