Chantymansijský autonomní okruh – Jugra

Chantymansijský autonomní okruh - Jugra je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Ťumeňské oblasti. Je začleněn do Uralského federálního okruhu. Rozprostírá se v západní Sibiři.

Původní obyvatelé oblasti, Mansijci a Chantové, hovoří jazyky podobnými maďarštině. Mansijština a chantyjština patří do skupiny obsko-ugrických jazyků. +more Tato oblast, dříve nazývaná Jugra, je považována za původní pravlast Maďarů.

Historie

1096 - Jugra byla poprvé zmíněna v ruských kronikách * 1708 - založení Sibiřské provincie carem Petrem Velikým * 1775 - +more_Veliká'>Kateřina Veliká založila provincii Tobolsk * 1918 - Provincie Tobolsk byla přejmenována na Ťumenskou a hlavním městem se stalo město Ťumeň * 1923 - Provincie, újezdy, volosti byly zrušeny. Byly založeny nové správní jednotky - Uralský kraj, Tobolský okruh a rajóny - Berjozovský, Surgutský, Samarovský, Kondinský * 10. prosince 1930 - založení Osťako-Vogulského národnostního okruhu * květen 1931 - začátek výstavby nového správního centra - Osťako-Vogulsku * 1934 - Osťako-Vogulský národnostní okruh byl připojen k Omskému kraji * 23. října 1940 - došlo k přejmenování Osťako-Vogulsku na Chanty-Mansijsk a okruhu na Chantymansijský národnostní okruh * 1944 - Chantymansijský národnostní okruh byl připojen k nově založenému Ťumeňskému kraji * 1977 - byl změněn status národnostního okruhu na autonomní okruh * 1993 - Chantymansijský národnostní okruh se stal v souladu s Ústavou Ruské federace jejím rovnoprávným subjektem * 2003 - k oficiálnímu názvu okruhu bylo přidáno slovo „Jugra“.

Geografie

Chantymansijský autonomní okruh zabírá střední část Západosibiřské roviny. Převážnou část jeho území zabírá bažinatá tajga. +more Okruhem od jihu na sever protékají dvě největší ruské řeky - Ob a jeho přítok Irtyš. Většina řek zamrzá na dobu až 6 měsíců v roce. To je dáno také tím, že území je chráněno ze západní strany Uralem, ale ze severní strany je otevřený terén pro proudění arktických studených větrů.

Okruh sousedí s Krasnojarským krajem, Jamalo-něneckým autonomním okruhem, republikou Komi, Sverdlovskou a Tomskou oblastí.

Hospodářství

Oblast je velmi bohatá na ropu a je zde těžena většina ruské produkce. To dává oblasti velkou ekonomickou důležitost. +more V roce 2007 se zde vytěžilo 278 milionů tun ropy a 28 milionů tun zemního plynu. Kvůli tomu je ekosystém oblasti již několik desetiletí nesmírně zatížen, což jde hlavně na vrub původnímu obyvatelstvu, Chantům a Mansijcům, kteří se dosud živí převážně rybolovem.

Doprava

Primárním způsobem dopravy zboží v Chantymansijském autonomním okruhu jsou vodní a železniční dopravní cesty, 29% je přepravováno po silnicích a 2% letecky. Celková délka železničních tratí je 1106 km, silniční síť měří více než 18000 km.

Obyvatelstvo

Chantymansijský autonomní okruh má rozlohu 523 100 km², nicméně celá oblast je velmi řídce osídlena a podle sčítání lidu r. 2022 zde žilo 1 702 240 lidí. +more Administrativním centrem je Chanty-Mansijsk s 103 117 obyvateli, který ale není největším městem regionu. Největšími městy jsou Surgut (395 900), Nižněvartovsk (278 725) a Něftějugansk (128 159). Původní obyvatelstvo (Chantové, Mansijci, Něnci) tvořilo /včetně Komijců/ v roce 2010 dohromady pouze 2,4 % populace. Těžba ropy přilákala množství imigrantů z celého bývalého Sovětského svazu. Podle posledního sčítání lidu žije na území AO více než 25 národností početnějších než 2000 osob. Historický vývoj složení obyvatelstva je uveden níže:

Pohyb obyvatelstva (2005): * Narození: 19 958 (porodnost 13,5) * Zemřelí: 10 415 (úmrtnost 7,1)

Pohyb obyvatelstva 2007:

Porodnost: 14,61 na 1000 obyv.

Úmrtnost: 7,01 na 1000 obyv.

Přírůstek stěhováním: +3,4 na 1000 obyv.

Míra přirozeného přírůstku: +0,76%/rok

Míra celkového přírůstku: +1,10%/rok

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.admhmao.ru/]Oficiální stránky vlády Chantymansijského autonomního okruhu (rusky, anglicky)[/url]

Kategorie:Autonomní okruhy Ruské federace Kategorie:Ťumeňská oblast