Charbin

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Charbin ( - Cha-er-pin, pchin-jinem Hā'ěrbīn, někdy též Harbin) je subprovinční město v Čínské lidové republice. Jedná se o hlavní správní, hospodářské, kulturní a dopravní centrum severovýchodní Číny a největší město a správní středisko provincie Chej-lung-ťiang.

Leží na řece Sungari nedaleko hranice s Ruskem. Bylo budováno od konce +more_století'>19. století spíše v evropském než asijském stylu - odtud přezdívka Paříž východu (nebo též Moskva či Petrohrad východu); dodnes je zde patrný ruský vliv. Dnes ve městě žije přes 3 miliony lidí. V jeho bezprostředním okolí pak na 9,4 milionu.

...

Dějiny

Území dnešního města bylo osídleno nejpozději na konci doby kamenné (kolem roku +more_l. '>2200 př. n. l. ). Zakladatelem a prvním císařem byl Wanyan Aguda, vládl v letech 1115-1123 a založil dynastii Jin (1115-1234). V roce 1115 Aguda založil Jinovo hlavní město Šanjing (Horní hlavní město), prefekturu Huining v dnešním okrese Acheng v Harbinu. Po Agudově smrti zahájil nový císař Wanyan Šeng výstavbu nového města podle jednotného plánu. Plán a stavby napodobovaly velká čínská města, zvláště Bianjing (Kaifeng), ale hlavní město Jin bylo menší než jeho vzor. Prefektura Huining sloužila jako první nadřazené hlavní město říše Jin až do roku 1153, kdy Wanyan Liang (čtvrtý císař dynastie Jin) přesunul hlavní město do Janjingu (nyní Peking). Jeho nástupce, císař Šizong obnovil město v roce 1173. Ruiny prefektury byl objeveny asi 2 km od dnešní centrální městské oblasti Acheng.

Po dobytí říše Jin Mongoly (1211-1234) byla prefektura Huining opuštěna. V 17. +more století Mandžuové použili stavební materiál z prefektury Huining ke stavbě nové pevnosti v Alčuce. Oblast Charbin zůstala převážně venkovem až do 19. století, s více než deseti vesnicemi a asi 30 000 lidmi v dnešním městě do konce 19. století.

Moderní město

Základy moderního města byly položeny v roce 1895, kdy zde Ruské impérium začalo stavět Transmandžuskou železnici (později přejmenovanou na Východočínskou železnici). Charbin se stal centrem výstavby, byly zde ubytovány desítky tisíc ruských inženýrů, úředníků, vojáků a obchodníků s rodinami. +more Během rusko-japonské války (1904-1905) se důležitost města ještě zvýšila, neboť zde byla hlavní základna ruské armády v Mandžusku. V letech 1910-1911 zemřelo množství obyvatel na mandžuský mor. Po říjnové revoluci do města přišly desetitisíce emigrantů z Ruska. Počet obyvatel velmi rychle stoupl, v té době se jednalo o největší komunitu Evropanů v Asii. Založili zde katedrálu sv. Sofie.

V roce 1932 začala japonská okupace Charbinu, jež trvala až do skončení druhé světové války. V bezprostředním okolí města prováděli Japonci vědecké a vojenské experimenty známé jako Jednotka 731, při nichž na čínských a spojeneckých zajatcích testovali chemické a biologické zbraně.

Po zřízení Čínské lidové republiky město zůstalo důležitým správním centrem a dopravním uzlem. Bylo zde vybudováno mnoho továren, mezi nimi výrobny traktorů, cementu, turbín, strojů a petrochemické rafinerie. +more Na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo město otevřeno zahraničnímu obchodu a zahraničním investicím, takže od té doby zažívá čilý ekonomický rozmach.

Doprava

Hlavním letištěm je mezinárodní letiště Charbin Tchaj-pching uvedené do provozu v roce 1979, které se nachází bezmála čtyřicet kilometrů jihozápadně od centra.

Památky

Ruiny středověké prefektury - na nich postavené muzeum, sochy Agudy a jeho velitele Nianhana * Budhistický chrám Ji Le * Pravoslavná katedrála sv. Sofie byzantského typu (s věží o výšce 35 m)

Vzdělávání

Nejvýznamnější charbinskou univerzitou je Charbinská polytechnická univerzita založená v roce 1920, která je členkou Ligy C9. Její campus je v městském obvodě Nang-ang.

Správní členění

Subprovinční město Charbin se člení na 9 obvodů, 2 městské okresy a 7 okresy. Městské obvody Tao-li, Nan-kang, Tao-waj, Pching-fang, Sung-pej a Siang-fang tvoří vlastní město Charbin, obklopují je předměstské obvody Chu-lan, A-čcheng a Šuang-čcheng, vzdálenější jsou satelitní města Šang-č’ a Wu-čchang. +more Zbytek prefektury je tvořen venkovskými okresy.

rowspan=26position: relative">
NázevPočet obyvatel (2010)Rozloha km²Hustota zalidnění (obyv. na km²) (2010)
český přepisznaky
Městské obvody
Tao-li923 7624791 928
Nan-kang1 343 8571837 347
Tao-waj906 4216191 465
Pching-fang190 253981 941
Sung-pej236 848736322
Siang-fang916 4083402 699
Chu-lan764 5342 186350
A-čcheng596 8562 452243
Šuang-čcheng825 6343 112265
Městské okresy
Šang-č’585 3868 82566
Wu-čchang881 2247 502118
Okresy
I-lan388 3194 61684
Fang-čeng203 8532 96969
Pin551 2713 845143
Pa-jen590 5553 138188
Mu-lan277 6853 60077
Tchung-che210 6505 67637
Jen-šou242 4553 15077
Celkem10 635 97153 524199

Významní rodáci

Valja Stýblová (1922-2020) - česká spisovatelka, univerzitní profesorka neurologie a politička. * Jan Erml (1903-1978 Brno) - klavírista, profesor na JAMU Brno * Jang Jang (* 1976) - bývalá čínská rychlobruslařka

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top