Charta

Technology

12 hours ago

Author

Charta je základní dokument nebo soubor právních norem, který v určitém politickém, společenském nebo institucionálním kontextu určuje základní principy a hodnoty. Charta může být vytvořena jako smlouva mezi různými subjekty, jako ústava státu, jako kodex chování nebo jako závazný text stanovený mezinárodní organizací. V české historii je nejznámější Charta 77, kterou podepsali v roce 1977 disidenti za účelem prosazování lidských práv a svobod v tehdejším totalitním režimu. Tento dokument se stal symbolickým pro boj za svobodu a byl základem nového hnutí občanské společnosti. Charta 77 upozorňovala na porušování lidských práv v Československu a vyzývala k jejich dodržování. Byla podepsána mnoha umělci, básníky, intelektuály a dalšími představiteli občanské společnosti. Jejím hlavním cílem bylo otevřít veřejnou diskusi o stavu práv a svobod v zemi. Charta 77 a její signatáři čelili velkému pronásledování ze strany komunistického režimu, někteří byli vězněni, zbaveni zaměstnání nebo vyhoštěni z vlasti. Dnes je Charta 77 považována za důležitý dokument boje za lidská práva a svobodu projevu. Je považována za jeden z prvních kroků k pádu komunistického režimu v Československu a inspirací pro další hnutí za lidská práva po celém světě. Charta je důležitým připomínáním boje za svobodu a hodnoty občanské společnosti.

Magna charta libertatum (Verze z roku 1225) Charta (lat. papír na rozdíl od pergamenu) je veřejná listina zásadního významu a obsahu, jež vyhlašuje (deklaruje) nebo zaručuje souhrn nějakých základních lidských, politických, občanských svobod, zásad či práv.

Historie

Roku 1215 si anglická šlechta vymohla na oslabeném králi Janovi I. písemnou záruku svých požadavků a svobod, jež dostala název Magna charta libertatum. +more To byl důležitý krok k zavedení osobních svobod i svobody církve ve středověku. Myšlenka zákonného omezení panovnické moci a nastolení vlády práva se pak znovu oživila v boji šlechty a později i měšťanů proti panovnickému absolutismu v novověku. Z tohoto zápasu nakonec vznikla myšlenka lidských práv.

Roku 1838 vydala skupina tzv. chartistů - britských radikálních demokratů "Lidovou chartu" (People's Charter), kde požadovala volební právo pro všechny muže nad 21 let, každoroční volby, zrušení majetkové podmínky pro poslance a zavedení poslaneckých platů. +more Přívržencům se říkalo chartisté. V tomto přeneseném významu se může jednat i o občanské sdružení či občanskou iniciativu, která usiluje o dodržování, respektování nebo rozšíření různých lidských, občanských, politických svobod a práv. Na britskou Chartu z roku 1838 odkazoval i název "Charty 77" v totalitním Československu.

Nejznámější charty

ve světě

Magna charta libertatum - velká listina svobod z roku 1215, základní zákon anglické středověké společnosti * Lidová charta (People's Charter) - britské hnutí za rozšíření volebního práva (1838) * Athénská charta - soubor zásad moderního urbanismu CIAM z roku 1933 * Atlantická charta - listina z roku 1941 prohlašující za cíl války svobodu všech národů * Charta Organizace spojených národů - dokument z roku 1945, který se stal zakládající listinou Organizace spojených národů * Charta Organizace africké jednoty - listina z roku 1963 určená všem státům v Africe * Evropská charta jazyků - dokument Rady Evropy z roku 1992 zaměřený na ochranu menšinových evropských jazyků * Charta 08 - dokument vyjadřující nesouhlas se stávajícím politickým režimem v Číně * Torremolinská charta * Olympijská charta