Chazarská polemika
Author
Albert FloresChazarská polemika je významným historickým sporu mezi vědci, který se týkal etnického původu Chazarů, etnika židovského původu, které pocházelo z oblasti mezi Kaspickým mořem a Černým mořem. Polemika se rozhořela ve 20. století a vytvořily se kolem ní dvě hlavní teorie. První teorie tvrdí, že Chazaři byli semitičtí židé, kteří se konvertovali k judaismu v 8. století. Druhá teorie se opírá o archeologické nálezy a genetické studie a tvrdí, že Chazaři byli kavkazským turkickým etnikem. Tato polemika je stále aktuální a mnoho badatelů se stále snaží nalézt odpověď na otázku pravého původu Chazarů.
Chazarská polemika je označení historické události, na kterou chazarský kagan svolal zástupce tří náboženství, tedy islámu, judaismu a křesťanství, aby mezi sebou vedli polemiku, jejíž vítěz pak měl předat své náboženství celé Chazarské říši.
Křesťany reprezentovali byzantští učenci Konstantin a Metoděj; podle křesťanských pramenů jejich mise u chazarského panovníka proběhla roku 860 nebo 861, tedy ještě před další misí na Velkou Moravu v roce 863. Zvláště Konstantina údajně chazarská mise fyzicky značně vyčerpala.
Znalosti o výsledku a vlivu polemiky jsou velmi kusé, Chazaři pravděpodobně nakonec přijali všechna tři náboženství, a to pro vojsko muslimskou, pro zemědělce křesťanskou a pro obchodníky židovskou víru.
Ve 12. +more století polemiku vykreslil ve svém díle Kitáb al-Chazarí židovský filosof Jehuda Halevi. Je zmíněna v knize Jindry Jarošové Svatí kacíři aneb reportáž nejen z Velké Moravy.
Tato polemika posloužila jako námět k románu Chazarský slovník (Milorad Pavić, 1984).